Jak sdělila mluvčí Lesy ČR Eva Jouklová, letos v jižních Čechách hodlají zaměstnanci státního podniku vytěžit 1,2 milionu metrů krychlových dřeva, což je 72 procent loňské těžby. „Do konce června podnik v Jihočeském kraji vytěžil 571 tisíc kubických metrů,“ upřesnila Jouklová s tím, že největší postižení lýkožroutem smrkovým ve státním porostu pozorují zaměstnanci právě v okolí Českého Rudolce a Tábora.

Přírodní katastrofa

Jednatel Správy lesů města Tábora Stanislav Vyhnal potvrdil, že kůrovec je stále aktuální problém. „S kůrovcem bojujeme stále, je to přírodní katastrofa. Je to trochu lepší oproti loňsku, zřejmě se díky počasí jedno rojení brouka nebylo,“ popsal.

Nová výsadba v píseckých lesích.
Písecké lesy čelí kůrovci i enormnímu náporu návštěvníků

Úplně optimistické vyhlídka však nemá. „Každé rojení znamená miliardy nových jedinců, to se potom valí jako lavina. Doufám, že už další v září podmínky nedovolí,“ uvedl Stanislav Vyhnal. Navíc dřevo k odtěžení přibývá i kvůli větrným kalamitám. „Jde tak o tři až pět tisíc kubíků, loni kůrovec činil asi 20 tisíc kubíků, navíc to zasáhlo i ceny dřeva, které byly mimořádně nízké,“ upozornil jednatel Správy lesů města Tábora.

Letos naštěstí šla cena dřeva výše. „Dřevo je nedostatkový stavební materiál, cena šla tak skokově nahoru, že tolik dřevo nestálo ani před kalamitou,“ uvedl s tím, že alespoň z těžby vlastníci mohou získat prostředky na obnovu lesů.

Zvyšují podíl listnáčů

Planiny vznikající po těžbě se snaží okamžitě zalesňovat, daří se to díky dotacím i rezervám na pěstební činnost. Letos na jaře Správa lesů města Tábora vysadila asi 120 tisíc sazenic, o pět tisíc více plánují do lesů města Tábora umístit i na podzim. Před kalamitou se podle vyhnala sázelo celkově kolem 90 tisíc kusů stromků ročně. „Zvyšujeme podíl listnáčů, které zvyšují stabilitu lesa, naši potomci pak budou řešit, co s těmito dřevinami, podobně jako my hasíme problémy s přemírou smrku,“ konstatoval Stanislav Vyhnal.

Dobrovolníci z jihu Čech o prvním májovém víkendu sázeli lesy u Frymburka.
Dobrovolníci obnovují po kůrovci jihočeské lesy. Zatím v rouškách

Holiny v jižních Čechách v majetku Lesů ČR dosáhly podle Evy Jouklové stavu 2 917 hektarů, plán zalesnění letos čítá 1900 hektarů za pomoci 9,3 milionu sazenic. „Do konce června jsme vysadili 5,4 milionu stromků, s přirozenou obnovou lesa je počítáno na 590 hektarech,“ vyčíslila mluvčí.

„Kůrovcovou kalamitu se nám tak postupně daří zvládnout, ale nelze předjímat její úplné utlumení. Pokračuje na Vysočině a aktuálně jsou jejím ohniskem severní Čechy, konkrétně Českolipsko, Rumbursko a Děčínsko. Jde už ale o lokální problém,“ zmínila pro srovnání celorepublikový vývoj.

Sazenic si zajistili dostatek

Na obnovu lesních porostů používají směs dřevin s ohledem na stanoviště a jeho podmínky. „Včas jsme posílili produkci našeho semenářského závodu a nasadili maximum lidí na sběr semen z loňské úrody dřevin. Díky tomu máme dostatek sazenic, především listnáčů. Dokážeme proto podstatně urychlit sázení smíšených lesů nové generace,“ vysvětlila Jouklová s tím, že se tak podařilo odvrátit hrozbu, před níž varovala řada lesnických odborníků, že sazenic listnáčů nebude dostatek.

Libor Moravec z Českých Budějovic na konci roku 2019 založil iniciativu Obnovme jihočeské lesy. Na sociální síti měla obrovský ohlas a od jara 2020 dosud dobrovolníci vysázeli na 50 tisíc stromků.
Kůrovec požírá jihočeské lesy, obnovit se je snaží lesníci i dobrovolníci

Podle stanoviště a podmínek jsou nosnými dřevinami na okraji Třeboňské pánve jehličnany jako smrk a borovice, z listnáčů se sází dub, buk, olše, jasan a bříza.

Lesy nové generace osadili 67 procent listnáčů a 33 procent jehličnanů. „V tomto trendu budeme pokračovat. Po kalamitě obnovujeme obrovskou plochu, letos plánujeme obnovu 21 tisíc hektarů, z toho 5 tisíc přirozeně, a výsadbu 90 milionů sazenic. Ke 30. červnu jsme vysadili 51,4 miliony sazenic,“ vyčíslila za celé území ČR.

Dvojice sucho a kůrovec ohrožuje i lesy na Táborsku.
Kůrovec posvačí bez ohledu na majitele

Podle jejích slov poslední dva roky svědčí chladnější a deštivější počasí více lesu než kůrovci. „Nedochází k extrémnímu napadení stromů jako v letech 2015 až 2019, kdy bylo dlouhodobé sucho a teplo. Ve všech regionech nadále pokračujeme ve vyhledávání napadených stromů, které těžíme, asanujeme a z lesa odvážíme,“ uzavřela Eva Jouklová z Lesů ČR.

Lesy mizí

Krajina v Česku se neustále mění a trendem posledních let kvůli suchu a výskytu kůrovce se stalo odlesňování. Podle analýzy využití krajiny (LandUse), kterou na základě vlastních leteckých snímků vytvořila společnost TopGis, se jen v Jihočeském kraji od roku 2015 do loňska vykácelo přes 22 tisíc hektarů lesa. Přibylo tak pasek. Z původních 8 946 hektarů v roce 2015 jich v roce 2020 bylo přes 23,2 tisíce hektaru. Podle Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů dosáhly škody po kůrovci v českých lesích od roku 2018 sto miliard korun.

Podpora z evropského Programu rozvoje venkova a pomoc státu v boji proti kůrovci:

Vlastníci lesů letos získají 3,6 miliardy korun jako kompenzace za propad cen dříví. Vedle vládou schválených dvou miliard půjde ještě 1,6 miliardy korun z rozpočtových rezerv resortu zemědělství. Celková výše náhrady je ale podle Sdružení vlastníků obecných a soukromých lesů ČR nedostatečná, organizace požadovala jenom pro nestátní vlastníky lesů 6,7 miliardy. Od roku 2018 dala vláda na boj s kůrovcem kolem 14 miliard korun.