Více jsme si o tom povídali s ředitelem Lesů města Písek Václavem Zámečníkem.

Jaký byl z vašeho pohledu uplynulý rok?

Loňský rok byl pro nás poměrně složitý, a to z ekonomického pohledu. I z médií je známo, že kůrovcová kalamita ustupuje. U nás v píseckých lesích jsme loni vytěžili pět set kubíků kůrovcového dřeva, což je úplně normální stav. Další dřevo, které jsme museli vytěžit, byly polomy. Pak už to nebyla nahodilá těžba, pustili jsme se do úmyslných plánovaných těžeb. Spíše jsme se ale loni zaměřili na výchovu mladých porostů, to znamená protřídit, vybrat, co tam nepatří, aby to, co tam zůstalo, bylo kvalitnější a mělo perspektivu růstu do dalších let. Tím, jak jsme pět šest let těžili hlavně smrk, nám tu zůstává spousta listnatých porostů s velkým zastoupením buku, s nimiž potřebujeme také pracovat. Tam nastávají právě ty ekonomické aspekty, protože celý dřevařský sektor je nastavený na smrk, případně borovici. Nemáme tu velké odběratele na listnaté dřevo. Všichni propagují smíšené lesy, ale nikdo s listnáči neumí pracovat. My jsme teď v situaci, kdy bychom potřebovali těžit listnáče, a nikdo je od nás nechce. Nastává nám situace, kdy potřebujeme vydělat peníze na obnovu lesa, na péči o něj, z toho dřeva, co máme v lese, to ale tak jednoduché není.

Jak se vám daří zalesňování?

Tři čtyři roky zpátky jsme vždy sázeli kolem milionů stromů na holiny, které vznikly po kůrovcových těžbách. Loni už to bylo znát. Většinu ploch už zalesněných máme, nicméně ještě to bylo 700 tisíc sazenic všech možných dřevin. Nechci dalším generacím předávat les s tím, že jsme něco zanedbali.

Lesní stezka od Vodáka k Živci by se měla stát atraktivnější především pro rodiny s dětmi.
Lesní stezku od Vodáka k Živci mají nově oživit atraktivní prvky pro děti

Jak jste na tom se zvěří v lese?

Zvěř je v současné době jedno velké téma. Někdy mi přijde, že i za kůrovcovou kalamitu může zvěř, jsou kolem ní i dost velké nepravdy. V Píseckých horách je hlavní zvěří zvěř srnčí a zvěř černá, tedy divoká prasata, sporadicky se tu vyskytuje zvěř jelení, mufloní nebo daňčí. My na velké části majetku města hospodaříme nejen lesnicky, ale také myslivecky. Jsem za to rád, protože můžeme ovlivňovat stavy zvěře sami. Hajný i personál mají v případě, že se jim zdá, že jsou škody na lese větší, možnost v odlovu přidat. Neřekl bych, že je u nás zvěř přemnožená, je to ale tím, že s ní můžeme i sami hospodařit.

Jak jste na tom s lidmi z hlediska personálního obsazení?

V loňském roce k nám poprvé přišli tři absolventi z místní lesnické školy. Tři šikovní kluci, dva řežou pilou, jednoho jsme posadili na traktor. Myslím si, že i tudy vede cesta, vychovat si vlastní lidi. Tito mají ze školy základní dovednosti, ale detail musí získat až v praxi. Dali jsme jen k našim nejzkušenějším lidem, aby získali hned od začátku správné návyky. Na každém lesnickém úseku je stála parta zaměstnanců, jak v těžbě tak pěstební činnosti. Někteří samozřejmě do důchodu odejdou, ale zase se k nám hlásí noví lidé. Ke generační obměně musí logicky dojít, začínali jsme tu před třiceti lety, takže se ti lidé dnes již blíží důchodu, ale přicházejí noví lidé a je fajn, když přicházejí v průběhu, že jim ti starší mohou ještě poradit, jak to dělat.

V minulosti jste říkal, že se snažíte každý rok opravovat i budovat rybníky. Jaký byl z tohoto pohledu uplynulý rok?

Každý rok se snažíme jeden dva rybníky vybudovat nebo opravit, hlavně tedy ty, co jsou tady v okolí Písku. V loňském roce se nám ve spolupráci s městem podařilo obnovit rybníky Markovce ve směru na Oldřichov. Pro letošek máme v plánu obnovu dalších dvou rybníků, Beránkovce a Boubelíkovce ve směru na Smrkovice. To jsou věci, které k lesu patří. Voda do přírody patří, takže pokud nám to město a finance dovolí, snažíme se o to.

MHD bude nově zajíždět na Živec.
MHD bude nově zajíždět na Živec. Město si od toho slibuje snížení provozu

Co lidi a les, chovají se k němu s úctou?

Lidé jsou různí. Z deseti lidí se vždycky najde jeden nebo dva, kteří porušují pravidla, jestli jsou to cyklisté nebo pěšáci, to už není tak podstatné. Vždycky se najde někdo, kdo, to zkazí zbytku těch poctivých. Největší problémy jsou v místech, kde se dá zaparkovat, kde jsou odpočívadla, u kraje lesa, lidé to mají v hlavě, že zde mohou odložit sáček od bonbonů, kapesníček nebo flašku. Není to tak, že bychom měli v lese smetiště, ale zase stačí, aby to udělal jeden a všichni to vidí.

Kdysi jste řekl, že byste chtěli vybudovat oboru, v jaké je to momentálně fázi?

Obora už vypadá jako obora, ploty jsou hotové, vysadili jsme tam i spoustu dřevin, většinou plodonosných. V současné době tam stavíme krmná zařízení. Ještě pořád je tam velký stavební ruch, tak chceme počkat, až se to uklidní. A pak tam vypustit první zvěř. Dejte nám rok, postavíme tam zázemí s pozorovatelnou, aby to mělo nějakou úroveň.

Ilustrační foto.
Boj s kůrovcem nekončí. Prioritou je nyní obnova jihočeských lesů

Jaké další úkoly před vámi momentálně stojí?

Úkoly jsou jednoduché, potřebujeme zpracovat polomy. Hned první dva tři týdny po Novém roce nám v důsledku sněhu a větrů padlo v píseckých lesích deset tisíc kubíků dřeva - smrku, borovice, modřínu, jasanu. Současně s tím jsme se pustili do úmyslných těžeb například okolo cesty k Dobré Vodě. Tam byla spousta přestárlých buků, nahnilých smrků, které jsme potřebovali porazit i kvůli bezpečí lidí. Někdy je nám vyčítáno, že drancujeme lesy, že těžíme zdravé stromy. Myslím si, že každý hospodář nese svoji odpovědnost. Za tím, jak v Píseckých lesích hospodaříme, si stojím.