„Na základě kroužkování se zjišťuje, kolika let se čápi dožívají, kam až létají na zimu, jaké jsou populační vazby mezi jednotlivými páry a jedinci. Je to metoda, která se používá po celém světě,“ vysvětluje odborník na brodivé ptáky Stanislav Chvapil a dodává, že všechny kroužky nejsou stejné. „Každý kroužek má určitá písmena a čísla. My dáváme kroužky plastové německé výroby, jsou velmi trvanlivé.“

Kroužkování prováděli ornitologové za pomoci místních hasičů také v pátek ráno v Dobevi na Písecku, kde je jediné stromové hnízdo v kraji. Seděla v něm tři čapí mláďata, což je obvyklý počet. „V historii jsme měli zjištěno i šestkrát po šesti vejcích. Zatím největší počet vajec v hnízdě je údajně sedm, to ale není řádně doloženo. Na vejcích čápi sedí 28 – 32 dní, samec i samice se střídají. Délka vyvedení mláďat je dva měsíce,“ upřesňuje odborník.

Pravdou ale je, že počet těchto krásných ptáků v kraji klesá. „Dříve bylo párů více, je to způsobeno neblahými vlivy člověka na přírodu. Velmi klesla populace čápů na Jindřichohradecku, v okrese České Budějovice, Strakonice a Tábor,“ uvádí.

O čápech se říká, že se živí především žábami. To už ale neplatí. „Vzhledem k chemizaci populace žab poklesla a čápi se přeorientovali na drobné hlodavce. Hojně se živí hrabošem polním. Před lety jsme studovali kolik hlodavců uloví pár se třemi mláďaty za jeden den a dostali jsme se na číslo 44 hrabošů,“ vysvětluje užitečnost čápů Stanislav Chvapil.

Čápi jsou také neuvěřitelně obětaví rodiče. „Svá mláďata chrání tak, že nad nimi roztáhnou křídla. V Třebohosticích na Strakonicku bušily kroupy do dospělého čápa tolik, že z něj kapala krev, ale mláďata zůstala nedotčená,“ dodává odborník. Loni napočítali ornitologové v celém kraji 130 čapích hnízd. Čapí páry obsadily 74 z nich. Letošní čísla budou odborníci znát až v během příštího týdne.