Křenovičtí se vrací k tradici. Obnoví lesní divadlo za vsí v lokalitě ve Staré cihelně.

„Velmi jsem to uvítala, protože vždycky, když tam jdu, vzpomínám na svého dědečka Františka Bendu, který spolu s Václavem Chábkem a Josefem Makovičkou stál u zrodu ochotnického divadla," říká kronikářka obce Olga Kolísková.

Přínos lesního divadla vnímá i Roman Moravec. „Obnovili bychom tu tradici starou sto let. Bylo by to připomenutí starším občanům, že tady takováto kultura byla, a děti by viděly, kde se divadlo dříve hrálo," vysvětluje Roman Moravec, který se domnívá, že zájem o představení bude velký. I díky tomu, že lesní divadlo nikde v okolí nemají. „Určitě by mohlo přitáhnout turisty, místo se nachází na turistické stezce. I když se tam nebude hrát divadlo, do areálu lidé mohou kdykoliv," doplňuje Roman Moravec.

Ochotnická tradice v Křenovicích vznikla podle Olgy Kolískové v roce 1911. Dokládá to pokladní  deník  kroužku. „První zápis je z roku 1911, ale já si myslím, že začali hrát později. Nejprve museli sehnat kostýmy a připravit kulisy, ovšem pak přišla první světová válka, která aktivity přerušila,  a vidíte, že další zápis v účetním deníku je až z roku 1919," ukazuje Olga Kolísková. Právě rok po válce ochotníci sehráli první představení. Jednalo se o Cikánčinu pomstu.

Zakladatelé František Benda a Josef Makovička byli muzikanti. „Václav Chábek pracoval v cizině, stavěl mosty hlavně v Německu. Lesní divadlo tam viděl. Můj dědeček a Josef Makovička zase jezdili s cirkusem, byli světoběžníci," vysvětluje Olga Kolísková. Všichni tři tak doma chtěli uvést něco, co viděli v cizině.  Proto vzniklo lesní divadlo. Ochotníci si tam sami vysázeli stromy. Ty tam od té doby zůstaly.  Je to vlastně jediné, co se z lesního divadla dodneška zachovalo. Místní ochotníci se tu naposledy představili v padesátých letech. V obci se tedy najdou pamětnicí, kteří si na lesní divadlo stále pamatují.

Znovuobnovení areálu si vyžádá investici za přibližně 340 tisíc korun.  Křenovičtí na to usilují o dotaci z ministerstva pro místní rozvoj. „Postavíme hlediště zhruba pro sto padesát lidí. Místa budou zakotvena v terénu a budou  ze dřeva. Dříve diváci seděli na vytvořených schodech v terénu, na kterých byly dané fošny. Dále budeme muset vybudovat schody do hlediště, všechno bude z přírodního materiálu," popisuje starosta Stanislav Bartoš. „Chceme se přiblížit k tomu, jak areál vypadal dříve," doplňuje.

Dalším úkolem bude postavení kulis – štítů domků – a chybět tu nebudou ani informační cedule, díky kterým se zájemci budou moci seznámit s historií místa a ochotnického spolku. V areálu bude i domek, který poslouží jako sklad a  občerstvovací místo. Na občerstvení mysleli i zakladatelé, kteří tu vybudovali sklípek, aby uchovali nápoje studené.

Součástí grantu bude také nákup velkého stanu, rozkládacích laviček a toalety.

Obec má obavy z možných útoků vandalů.  „Samozřejmě riziko tady je. Na druhou stranu kdybychom ho nepřijali, tak bychom nemohli nic uskutečnit," říká starosta Stanislav Bartoš. Na místě bude zůstávat jen domek – sklad. „Kulisy budeme vozit  na obecní úřad," doplňuje.

Kdyby obec dotaci nezískala, ráda by práce udělala sama. „Nic bychom nekupovali, využili bychom materiál, který máme v lese, a požádali bychom místní sdružení a obyvatele o brigády," vysvětluje starosta  Stanislav Bartoš.

To, že lesní divadlo chtějí Křenovičtí obnovit co nejdříve, dokládá i první naplánované představení.  To by se tu mělo uskutečnit už v červnu.