Rekonstrukce kláštera s chrámem Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí trvá již pět let. Letošní rozsáhlá část úprav začala v květnu a skončí v září příštího roku. Jedna z nejstarších památek v centru města je proto nyní pod lešením, a tak průchod místem může být pro návštěvníky nekomfortní. Podle mluvčího Miroslava Bíny z Biskupství českobudějovického se nyní rekonstruuje klášterní areál včetně kostela. Do křížové chodby klášterního kostela zájemci mohou. Rajský dvůr ale zpřístupněn není.

Projekt je dotovaný z evropské dotace, rozpočet přesahuje částku 63,5 milionu korun a Biskupství českobudějovické se finančně podílí pěti procenty. Základy památky se vážou k založení města Přemyslem Otakarem II. Kolem roku 1265 se stavba stala součástí městského opevnění.

Petr Pavelec, ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích (NPÚ), poznamenal: „Vedle jiných kostelů, špitálu a dalších staveb v takovém městě, jako byly královské Budějovice, měl své místo vždy klášter dominikánů nebo františkánů. Stavba postupovala několik desítek let.“

Podle Petra Pavelce, ředitele (NPÚ) byl na konci 13. století dokončený v klášterním kostele presbytář a západní část křížové chodby.
„Součástí konventní budovy je křížová chodba, která vede okolo rajského dvora. Na ní navazují další prostory sloužící k praktickým účelům. Například refektář, ve kterém se jedlo, nebo dormitář, kde mniši spali. Také tu byly dílny mnichů. Nejdůležitější částí chodby byla kapitulní síň, kde se při důležitých událostech shromažďovali členové řádu,“ popsal minulost budějovického kláštera na Piaristickém náměstí ředitel NPÚ Petr Pavelec a dodal, že kapitulní síň byla umístěna ve východním křídle chodby. Do dnešní doby se nedochovala, protože klášter prošel mnoha úpravami.

Vybavení klášterního kostela, který dodnes slouží k bohoslužbám, je částečně pozůstatkem barokní fáze. „Barokní je kazatelna, varhany, lavice,“ vyjmenoval památkář a ukazuje na hlavní oltář. Ten je už očima návštěvníka odlišný. „Jde o novogotický styl,“ sdělil odborník a dodává, že součástí oltáře je kopie obrazu Panny Marie Budějovické, která si už od středověku získala úctu věřících. „Když se podíváte na varhany, tak uprostřed je také budějovická ochránkyně,“ líčil ředitel NPÚ s tím, že 17. a 18. století bylo století zjitřené zbožnosti a kult Panny Marie ještě narostl. „V této době stála socha Panny Marie Budějovické u každé městské brány,“podotkl.

Zatímco procházel klášterním kostelem, ukázal na místo v severní lodi kostela, kde se podle tradice nacházely ostatky Jindřicha Librária, prvního převora kláštera. „Na začátku letošního roku prozkoumali kolegové z Jihočeského muzea zazděný prostor kamerovou sondou a na základě výsledků průzkumu bylo rozhodnuto výklenek odkrýt a ostatky detailněji prozkoumat,“ sdělil památkář.
Ve 13. století, kdy v klášteře pobýval Jindřich Librárius, zde žilo okolo 20 až 30 dominikánských mnichů. Po dominikánech přišli do českobudějovického kláštera piaristé a vystřídali je redemptonisté.

V roce 1950 komunisté klášterní komunitu zlikvidovali. „Přerušila se tím staletá duchovní kontinuita a ztratilo se mnoho věcí,“ přemítal nad minulostí. „Dnes je tu živý kostel, kde se konají mše, a klášterní prostory slouží kulturním účelům. V křížové chodbě jsou výstavy a rajská zahrada je duchovním místem pro věřící nebo se tu hraje divadlo,“ dodal Petr Pavelec.

Od 90. let byl totiž klášter postupně opravovaný. „Byl restaurován interiér kostela, křížová chodba a krovy. Nyní se rekonstruuje fasáda klášterního kostela, rajského dvora, opravuje se budova konventu a klášterní Bílá věž,“ okomentoval současné úpravy.
Upřesnil, že stavební dispozice dominikánského kláštera s kostelem, křížovou chodbou, rajským dvorem a dalšími částmi je typická pro všechny středověké kláštery v Evropě a že od středověku až do začátku dvacátého století byly kláštery stejně jako farní kostely a další církevní instituce těsně spjaté s každodenním životem obyvatel města.

Památkář Petr Pavelec poukázal i na vzácné středověké nástěnné malby, zachované v klášterním areálu. „Mezi nejcennější patří malba v severním křídle křížové chodby, která zobrazuje Pannu Marii, jak ochraňuje dvojici panovníků. Zřejmě se jedná o císaře a krále Karla IV. a jeho syna Václava. Malba mohla vzniknout jako vzpomínka na jejich pobyt ve městě v roce 1378, kdy zde Karel IV. jednal s významnými evropskými šlechtici a církevními představiteli o důležitých evropských záležitostech,“ doplnil Petr Pavelec.