Její pracovní zkušenost začala, když pomáhala tatínkovi s provozem penzionu na Třeboňsku. Práce v obchodu, provozu, rezervace nebo i úklid a vaření byly pro ni velkou a tvrdou životní zkušeností, která ji obohatila. „Pracovali jsme tam oba s bráchou a neměli třeba ani prázdniny,“ říká Klára Šašková z Hluboké nad Vltavou.

Později dělala pro ubytovací server a díky jedné schůzcev hotelu Zlatá hvězda v Třeboni dostala nabídku působit tam jako obchodní manažerka. Přišlo to znenadání, ale to místo vzala. Z hotelu v Třeboni se poté přesunula do Českého Krumlova, na Hlubokou a do Dolní Vltavice na Lipně.

Když nastoupila na mateřskou, přemýšlela o tom, že by ráda spojila a využila své zkušenosti v obchodě a marketingu, aby mohla pomáhat lidem. Začala zase víc chodit do přírody a vnímat vše, na čem při své hotelové práci skoro zapomněla. Dělalo jí dobře být v létě u vody nebo se jen tak toulat s malým synem v kočárku kolem rybníků.

Hlavně měla čas přemýšlet, co v budoucnu. Přihlásila se na výběrové řízení firmy, která sháněla finanční prostředky pro zlepšení úrovně života v domovech důchodců. Napsala tehdy projekt „Jdu, běžím, jedu pro babičku, dědu“, který se ale nezrealizoval. „Nevzali mne a já z toho byla hodně zklamaná, vlastně úplně vedle. A přišel tip od kamaráda, že v realitní kanceláři hledají posilu. Já jsem vždy chtěla pracovat s lidmi a měla jsem štěstí, že ti, co mne zpovídali u pohovorů, ve mě viděli potenciál,“ dodává.

Stejné to bylo i v realitce. Sice si nejdřív nebyla úplně jistá, ale šla se optat, protože za zeptání člověk nic nedá. Když nastoupila, měla hned od začátku pocit oboustranné důvěry a práce ji začala velmi bavit. Později se ukázalo, že vše se vlastně nastartovalo správným směrem. „Už tehdy a vlastně dodneška jsem si jista, že tohle je činnost přímo pro mne, našla jsem se v ní,“ uvádí. Věděla, že do hotelu se už vrátit nechce, to byl trochu nekončící příběh, tam vlastně práce nikdy nemá padla.

ČAS V PRÁCI NEVNÍMÁ

V realitách se nejprve rozhodla působit na zkoušku, ale jak sama říká, časem se do této práce úplně ponořila. A nastavila si pravidla, aby se mohla plně věnovat svému synovi, přátelům a koníčkům. Po dvou letech se stala ředitelkou realitní kanceláře a dnes má tým spolehlivých spolupracovníků, kteří svou práci dělají stejně jako ona – srdcem. „Pravidla jsem si musela dát, aby mne to úplně nepohltilo, když se vrhnu do práce, čas vůbec nevnímám,“ usmívá se Klára.

V tomhle oboru je podle ní mimo jiné výhoda, že se člověk celoživotně vzdělává, ať je to v oblasti právní, stavební, obchodní či psychologické. Setkávání se a práce s lidmi je pro ni asi ale největším bonusem. Kromě toho má Klára ráda zvířata a muziku. Kdykoliv má příležitost, jde si zazpívat nebo potkat se s přáteli muzikanty. Když může, jde si zaběhat a v létě si užívala paddleboardu.

Ale jako ve všem jsou i v její práci některá úskalí. Především se klientům přizpůsobují časové možnosti ohledně schůzek, včetně víkendů a volných dní, v létě, v zimě. Je dobré mít jazykové vybavení, protože občas pracuje třeba pro anglicky nebo německy mluvící klienty.

„Já se ráda klientům věnuji i nad rámec povinností. Zajímá mne třeba pěkná úprava interiérů a s lidmi to ráda probírám, pustit se třeba ještě do vymalování či výměny oken před prodejem se určitě vyplatí,“ vysvětluje. Neřeší se tedy jen něco nafotit, popřípadě natočit a jít, dobrá je kontinuita a oboustranná vstřícnost a spolupráce. Hodně to vychází i z toho, že Klára je empatický člověk.

Podle mínění svých přátel a okolí je velmi milý člověka působí jako usměvavé sluníčko. I ona sama má ráda pohodu, kterou kolem sebe dokáže šířit a sobě podobné lidi. Prací žije, dělá ji ráda a baví ji.

I když to může vypadat, že ta činnost je podobná, s každým novým klientem je to jiné, protože lidé jsou různí. Není to rutina, ale určitá pestrost „A ta mne na tom všem vlastně baví nejvíc a také to, že můžu neustále rozvíjet svůj potenciál. Chci se potkávats lidmi a sdílet,“ uzavírá Klára Šašková.