V minulosti se stávalo, že skvělí herci hráli nebo museli hrát 
v hodně tendenčních filmech. To je i případ komedie, jež vznikla v končící éře stalinismu. Před šedesáti lety natočil režisér a českobudějovický rodák Vladimír Čech (1914–1986, mj. autor stále reprízovaných detektivek Kde alibi nestačí, Alibi na vodě
a 105% alibi) propagandistický snímek z uměleckého a také venkovského prostředí Nezlob, Kristino v hlavní roli 
s Karlem Högerem.

Pro Jihočechy je nejdůležitější, že prakticky celý – až na záběry z Prahy – vznikl kolem řeky Lužnice v Dobronicích
u Bechyně na Táborsku a také ve Varvažově na Písecku 
u tamního mostu přes říčku Skalici. Lze se domnívat, že štáb využil i zázemí blízké filmové průmyslovky v Čimelicích, která byla založena v roce 1950.

Zejména pro dobronické obyvatele je film Nezlob, Kristino téměř památeční záležitostí. „Určitě zachycuje naši obec nejvěrněji. Pak se u nás
u řeky natáčel kousek slavného filmu Plavecký mariáš a historický film Poslední propadne peklu. Režisér Jan Svěrák v okolním lese pořídil kousek filmu Kuky se vrací," uvedl dobronický starosta Jiří Kodad.

O všech třech titulech, 
o nichž starosta mluví, Deník už v seriálu Jihočeské filmování psal:
Jaroslav Marvan se bál plout pod Zvíkovem
Maskérka zničila komparzistce vlasy i nehty
Hospodu filmaři „postavili"
v kořenech smrku u Dobronic

Dobronice čp. 41, dům malíře Xavera, kam se uchýlil po odchodu z Prahy. Na snímku přijíždí jeho bývalá milenka Helena.Část filmu Nezlob, Kristino štáb natočil kolem domu čp. 41 v Dobronicích u Bechyně, který až do loňského roku vlastnil Jan Kovařovic z Prahy. Na filmování uprostřed letních prázdnin si pamatuje, byť 
u něho byl jen velmi krátce.

„Měl jsem zrovna vysokoškolskou vojnu. Bylo léto 1955. Natáčení jsem zažil jeden den a pak jsem musel odjet. Když jsem se vrátil, už bylo hotovo. U natáčení ale byla celou dobu moje maminka, která vytvářela hercům zázemí. Moje maminka studovala v zahraničí, byla sečtělá, uměla jazyky a stala se jakousi důvěrnicí herců, kteří byli rádi, že mohou natáčet v příjemném prostředí. Jinak je totiž litovala, že musejí hrát v tak tendenčním filmu," uvedl Jan Kovařovic.

Jeho maminka, která byla velmi pohostinná, se spřátelila s Karlem Högerem, Zdenou Procházkovou, Zdenou Baldovou i představitelkou jedné z hlavních rolí Ludmilou Vendlovou. Herci jí častokráte svěřovali i své osobní příběhy. Ačkoliv doba tenkrát nebyla zrovna lehká, při natáčení prý panovala uvolněná a přátelská atmosféra. Možná navzdory režimu.

Hospodyně a Xaver vyhlížejí bývalou milenku Helenu.Samotné natáčení znamenalo, že filmaři chalupu Jana Kovařovice trochu předělali. „Natáčelo se hlavně na zahradě u domu. Filmový architekt nechal vyrobit falešnou dřevěnou verandu, která sloužila jako dekorace. Ještě na zahradě postavili garáž, která se objevila ve filmu a na jeho konci pak spadla. Myslím si, že filmaři postavili i plaňkový plot před domem," uvedl Jan Kovařovic.

Dnes se o dobronický dům čp. 41 stará nový vlastník 
z Opařan u Tábora a postupně ho rekonstruuje.

Také majitel sousední nemovitosti čp. 42 Karel Štětina o 60 let starém natáčení něco ví. „Štáb a herci chodili zespodu strání k nám nahoru, 
a protože sem nevedla pořádná cesta, náš děda jim povolil, aby používali jeho pozemek. Také si u něho uskladnili nějaké věci," řekl Karel Štětina.

Místní lidé s kozou hledí na most ve Varvažově.Natáčení v Dobronicích si pamatuje také jednaosmdesátiletý Antonín Kohout. „Vrátil jsem se zrovna z vojny domů. Vím, že tu byla spousta herců, ale neměl jsem na ně moc času. To víte, byla jiná doba a já musel jít něco dělat. Pamatuji si ale, že filmaři postavili na protilehlém břeku Lužnice novinovou trafiku, kde 
v ději prodávala jedna herečka. Pak si taky vybavuji, že po vsi jezdili s traktorem," uvedl Antonín Kohout.

Karel Höger jako malíř Xaver v jednom záběru vytváří obraz mostu přes Skalici ve Varvažově na Písecku. Vzpomínku má uchovanou místní obyvatel Miroslav Jaroušek 
(*1944). „Můj dědeček dostal od filmařů úkol. Vyrobili mu ceduli z hobry, na kterou napsali: Pozor, natáčí se! Děda s tou cedulí seděl ve škarpě u mostu a dostával za to sto korun na den," uvedl Miroslav Jaroušek z Varvažova.

Ten vypráví, že most si filmaři přizpůsobili. „Třetí mostnici, která je hranatá, zadělali jutovinou, aby most vypadal jako postaru. Byl jsem tehdy kluk, mohlo mi být jedenáct let," uvedl Miroslav Jaroušek. Vedle mostu byl hostinec U Fousků, kam herci chodil na pivo.

Lída Vendlová, 
ve filmu uvědomělá dívka, emigrovala Záběr z filmu Nezlob, Kristino.Zajímavý osud má zapomenutá herečka a představitelka dívky Kristiny Ludmila Vendlová (1929–1990). Svou profesionální kariéru zahájila v Městském oblastním divadle v Táboře (1950-1951).

Ve filmu se objevila spíše v menších rolích a pokud byly větší, divák je většinou moc nezná. Hrála prostitutku Lorču ve filmu Stříbrný vítr (natáčeno v Písku), Smetanovu dceru Žofii ve filmu Z mého života (natáčeno mj. na mostu v Písku), vědkyni ve filmu Objev na Střapaté hůrce (natáčeno v Českých Budějovicích). 


V roce 1968 herečka emigrovala do Švýcarska, kde v Basileji v roce 1990 zemřela. Bylo jí pouhých 60 let.

Také řeka Lužnice umí na filmovém plátně krásně čarovat

Místo, které využil i František Čáp do filmu Ohnivé léto s Lídou Baarovou.Proud Lužnice, okolní lesy a stráně dodávají do filmu Vladimíra Čecha romantiku. Například na snímku vlevo dole je místo, které využil i František Čáp do filmu Ohnivé léto s Lídou Baarovou.

Na plátně se objevuje také splav v Dobronicích 
u Bechyně a herec Karel Höger se koupe v Lužnici. Nad ním se tyčí kruhovitá věž dobronického hradu a nejbližší statky.