Nové se zasazovali na poslední svobodnou adresu obětí nacismu. Ty organizátoři vybírali, tak aby připomněli významné osobnosti českobudějovické židovské komunity, ale i „obyčejné“ lidi. Na Mánesově třídě nově jeden kámen připomíná posledního židovského rabína Rudolfa Ferdu, který byl morální podporou pro své souvěrce. V ulici U Tří lvů zase najdeme kameny pro pětičlennou rodinu pediatra a budějovického „Galéna“ doktora Emila Flussera. Ten je autorem knihy Válka jako nemoc, k níž mu napsal předmluvu sám Albert Einstein, s nímž si dopisoval. V Krajinské ulici tři kameny připomínají rodinu mladého literáta Rudolfa „Bagra“ Stadlera, který vydával ilegální humoristický časopis pro židovskou mládež Klepy z židovského koupaliště. Poslední dva zasazené kameny připomínají Lea a Jiřího Herzovy, kteří válku přežili, avšak také zmizeli z domova, a to do Ameriky.

Uctít památku obětí nacistického režimu a podívat se, jak se kameny zmizelých usazují, přišel i bohemista a slavista Štěpán Balík: „Zlí lidé z nich udělali čísla, a tak je hezké, že se z nich znovu stávají jména a lidi a můžeme si je připomenout,“ říká.

Prvních devět kamenů zmizelých ve čtvrtek 5. září ráno Günter Demnig umístil také do ulic v centru Písku. Tři kameny se jmény píseckých obětí holokaustu jsou před rabínským domem ve Smetanově ulici, dva v Jungmannově ulici a čtyři v Prokopově ulici.

Projekt si v Písku vzali pod svá křídla studenti střední zemědělské školy, kteří také uspořádali sbírku na výrobu a instalaci kamenů. Podařilo se vybrat 45 tisíc korun. Dále se na projektu podílí Prácheňské muzeum, písecký okresní archiv, Ústav pro studium totalitních režimů a písecká městská knihovna.