Zhruba čtyřicet procent Sladovny na rekonstrukci teprve čeká a náklady se odhadují na 100 až 120 milionů korun. Když se hledalo další využití pro tyto prostory, bylo na jednom z předních míst přestěhování městské knihovny. Ta sídlí v domě na Alšově náměstí, který prostorově a ani svým vybavením neodpovídá podmínkám pro rozvoj knihovny.

Na čtvrtečním jednání rady města předložil místostarosta Josef Knot (TOP 09) návrh, aby byla pořízena studie využitelnosti zbylé části Sladovny.

„S ohledem na jedinečnou polohu Sladovny by se o dalším dlouhodobém využití mělo rozhodovat na základě odborné studie. Ta by měla vycházet z finančních možností města a snahy o zapojení Sladovny do kulturního života ve městě," uvedl Josef Knot. Zároveň připomněl existující projekt na přestěhování městské knihovny do bývalé Základní školy Komenského.

„Pro knihovnu jsou obě varianty samozřejmě vhodné, každá má své klady i zápory. Propojení Sladovny jako kulturního prostoru s knihovnou při využití synergie obou institucí mi však připadá velmi smysluplné," myslí si ředitel městské knihovny Roman Dub.
Písečtí radní pořízení studie schválili. 

Umístění městské knihovny do zatím ještě nezrekonstruovaných prostor Sladovny tak, jak již dříve rozhodlo zastupitelstvo, považují za optimální řešení členové správní rady Sladovny. Její předseda, zastupitel Radek Boček (ČSSD) k tomu včera uvedl: „O návrhu místostarosty Josefa Knota jsme ve správní radě diskutovali ještě před jednáním rady města. Vypracování studie se ale nebráníme, zejména pokud bude obsahovat ekonomické zhodnocení využití části Sladovny."

Umístění knihovny ve Sladovně považuje za nejvhodnější řešení starosta Ondřej Veselý (ČSSD). „Ale pokud se pro Sladovnu najde investor, který prostory zrekonstruuje tak, aby sloužily cestovnímu ruchu a zároveň aby se rekonstruoval průchod ze Sladovny k řece, nebudu proti," konstatoval Ondřej Veselý.

Knihovna za současných podmínek podle slov jejího ředitele Romana Duba může určitě fungovat ještě několik let.

„Hlavní potíž je v tom, že problém nevyhovujících a kapacitně nedostatečných prostor již nyní negativně ovlivňuje kvalitu a rozsah poskytovaných služeb. Navíc se domnívám, že současné sídlo, byť má jistě svou skvělou atmosféru, neodpovídá významu knihovny jako kulturní vzdělávací instituce, jež podstatnou měrou přispívá ke společenskému rozvoji města," uvedl Roman Dub.
Činnost knihovny již delší dobu přesahuje pouhé „půjčování knih". Vzdělávací, kulturní a rovněž komunitní aktivity knihovny využívá stále více uživatelů.

„Nechci malovat čerta na zeď, protože vztah s pronajímatelem prostor je doposud výborný, ale v případě vypovězení smlouvy by došlo k uzavření části knihovny s významným omezením provozu," dodal Roman Dub.