Loňský rok nebyl pro zdravotnické záchranné služby (ZZS) v České republice jednoduchý, neboť se potýkaly jako každoročně s nedostatkem finančních prostředků od zdravotních pojišťoven a musely bojovat o každou korunu se svými zřizovateli, tedy kraji.

Jak říká Marek Slabý, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR a ředitel jihočeské záchranky, ani kraje neměly kvůli dopadům hospodářské krize peněz nazbyt, což vedlo k řadě vynucených úsporných opatření jak v provozu, tak v oblasti investic. Zdravotní pojišťovny totiž nehradí nic jiného než samotný výkon, takže veškerý další provoz včetně připravenosti na krizové stavy a mimořádné události je nutno hradit z rozpočtu ZZS.

„Aby situace nebyla příliš jednoduchá, v jarních měsících došlo ještě k akci Děkujeme, odcházíme a následnému Memorandu ministra zdravotnictví o navýšení platů lékařů, které však na rozdíl od nemocnic nebylo ani částečně saturováno finančními prostředky od pojišťoven,“ říká Slabý. To vše v situaci, kdy se záchranné služby sotva stihly vyrovnat s navyšováním platů v rozpočtové sféře z minulých let, které též nebyly nijak zohledněny v úhradách od zdravotních pojišťoven či zřizovatelů, stejně tak jako zdražení energií, pohonných hmot, nájmů a dalších komodit, zdůrazňuje Slabý.

Ne všechny kraje reagovaly nebo mohly reagovat dostatečným navýšením provozního příspěvku svým organizacím, což ještě významně akcentovalo chronické finanční problémy řady záchranných služeb.

Přes předchozí nářky byl však rok 2011 pro zdravotnické záchranné služby i rokem velice významným, neboť došlo k přijetí zákona o zdravotnické záchranné službě. Ten definuje ZZS jako plnohodnotný záchranný sbor, který má jasné postavení, úkoly a náplň činnosti nejen v rámci zdravotního systému, ale i v rámci integrovaného záchranného systému České republiky.

Jak uvádí Slabý, zákon vznikal téměř deset let a prošel řadou proměn k lepšímu či horšímu, dle aktuální politické situace a návaznosti na současně předkládanou legislativu.

„Domnívám se, že přes řadu výhrad k této normě od neschválení sociálního programu po některé nedostatky profesní byl ministerstvem zdravotnictví a přímo ministrem zpracován v mezích možností kvalitně a zodpovědně, s nebývalou mírou spolupráce s kraji a samotnými záchrankami,“ říká Slabý.

Jak dále Slabý doufá, navazující vyhlášky a zákony, případně smysluplné novelizace vlastního zákona, které budou přijaty v nejbližší době, případně v budoucích letech, snad z této právní normy vytvoří dobrý základ pro rozvoj přednemocniční neodkladné péče a záchranných služeb. „Z něj budou profitovat nejen naši pacienti, ale i ti, kteří v tomto systému pracují a obětují mu celý svůj profesní a mnohdy i osobní život,“ uvádí Slabý.

Každá minuta jeden výjezd

Meziroční nárůst počtu výjezdů záchranky činí desítky tisíc. Každou minutu v roce je realizován minimálně jeden výjezd záchranné služby k pacientovi. V zemi jich je za rok celkem 851 289, tedy za měsíc 70 940, za den 2332, za hodinu 97 a za minutu 1,60 výjezdu, připomíná šéf jihočeské záchranky Marek Slabý.

„Domnívám se, že se zdravotnické záchranné služby mohou bez uzardění připojit ke kolegům z nemocnic a připsat si část zásluh na podstatně nižší úmrtnosti na akutní infarkt myokardu či mozkové příhody, těžká mnohočetná poranění nebo poranění mozku a hlavy,“ říká Slabý.

Dodává, že si stejně tak dovoluje „uzurpovat“ pro záchranné služby část podílu na významném snížení úmrtnosti na silnicích při dopravních nehodách.