Hejtmanka Ivana Stráská vysvětluje, že Jihočeský kraj se snaží řešit katastrofální situaci se suchem a kůrovcem v lesích. Ta podle ní způsobuje v ČR škody za stovky miliard korun a situace na Šumavě je její součástí. „Společnost nemá jednotný názor na péči o lesy na Šumavě. Je to téma, které vzbuzuje emoce. A my ho ne-umíme komunikovat,“ řekla novinářům.

PR agentura má proto seznámit veřejnost s postojem kraje k suchu a kůrovci nejen na Šumavě. „Jde nám o to, abychom otevřeli diskuzi o způsobech péče o les, o skladbě lesa a jak bojovat se suchem,“ řekla k zadání pro agenturu hejtmanka. Kampaň tak bude propagovat třeba i dotace pro lesníky, které kraj připravuje. O využití služeb mediálních profesionálů se přitom v radě kraje začali bavit už loni, při návštěvě Šumavy.

Kraj dlouhodobě zastává spíše lesnický náhled na lesy na Šumavě. A je přesvědčen, že v mediálním prostoru je tento úhel pohledu málo slyšet. Říká to i náměstek hejtmanky pro životní prostředí Pavel Hroch. „Naši odpůrci, členové nevládních neziskových organizací, podávají dezinformace. Ukazují jen to, co se jim líbí, a ovlivňují tím veřejnost,“ řekl Pavel Hroch. „Je to tendenční a neobjektivní,“ dodal s tím, že zmíněné neziskové organizace mají také vlastní prostředky na PR a publicitu svých názorů.

Podle představitelů Jihočeského kraje je na lesnické názory na věc až militantně útočeno a v diskuzích tak chybí pohled i z druhé strany. Podle hejtmanky kraj nechce tvrdit, že se kůrovcem zničený les na Šumavě v prvních zónách neobnovuje, ale chce připojit i názory lesníků. „Nemůžeme přeci tvrdit, že ten malý strom plní stejnou funkci jako vzrostlý strom,“ řekla Ivana Stráská. Podle lesníků je přitom obnovující se les menší, než by měl být i kvůli tomu, že v odlesněné krajině čelí horku a nedostatku vláhy a živin.

Názoroví odpůrci kraje vidí situaci většinou zcela jinak. „Je to na diskuzi a my chceme diskutovat věcně. Chceme, aby zazněly všechny názory,“ vysvětlila hejtmanka.

Kraji také chybí v péči o národní park definování pravidel péče o jednotlivé zóny. V nové zonaci se sice vytyčují nově zóny, ale podle hejtmanky bez plánu péče nikdo neví, co a jak se v nich bude dělat. A kraj také požaduje, aby vznikly analýzy rizik nezasahování proti kůrovci na Šumavě pro okolní krajinu. A to včetně analýzy ekonomických dopadů, aby bylo jasné, kdo nese pak ponese za škody odpovědnost.

Některá média přišla s tím, že PR agentura Ewing Public Relations, kterou si kraj za téměř dva miliony korun najal, nebyla vybrána transparentně, protože kraj nevypsal klasické otevřené výběrové řízení, ale oslovil bez zveřejnění zakázky několik agentur a jednu si pak vybral. To odpovídá zákonu i krajské směrnici, která takový postup umožňuje se souhlasem a podpisem radního, který to má v gesci. A k tomu podle hejtmanky došlo. „Vidím ty mediální spekulace jako snahu odvést pozornost od toho, co chceme diskutovat,“ řekla.

Některé mediální spekulace pak bez důkazů spojovaly výběr agentury s bývalým hejtmanem Jiřím Zimolou, který si ji také v minulosti najal. Podle mluvčího krajského úřadu Davida Hockeho jde ale o nesmyslnou konstrukci. „Vítězná agentura dosud nikdy pro Jihočeský kraj nepracovala. Je známa schopností vést rozsáhlé kampaně, například Děkujeme, odcházíme či prezidentskou kampaň Michala Horáčka. Jakékoliv domněnky o propojení s předchozím vedením kraje odmítáme,“ řekl.

Zelení versus lesníci

Diskuzi o péči o přírodu v šumavském národním parku, kterou kraj opět rozpoutal, představuje dlouhé roky celkem jasně vyhraněný střet dvou koncepcí. Obě mají velké množství argumentů na svou podporu i proti druhé straně, ale hlavně kvůli malé ochotě ke kompromisům se jim dosud nepodařilo najít společnou řeč. Typickým příkladem jsou pohledy Jihočeských zelených a lesníka Jana Štrobla.

Jihočeští zelení označili kampaň kraje za lživou a útočnou. Podle jejich předsedy Filipa Holzera má park podporovat přírodní procesy a příroda si pomůže sama. „Příroda si s procesem zalesnění lokalit postižených disturbancemi dokáže poradit mnohem kvalitněji a prospěšněji než nejlepší lesní hospodář,“ řekl a pokračoval: „Odborníci z NP Šumava a vědci z univerzit prováděli v letech 2008 až 2018 výzkum na více než 1100 plochách na území celého národního parku. Z tohoto výzkumu je z vědecky podložených dat jasné, že průměrná obnova je více než 6000 stromků na jeden hektar. Toto je dostatečný počet semenáčků pro další rozvoj lesních ekosystémů v daném území.“ Podle Jihočeských zelených je tak problém s kůrovcem v hospodářských lesích, a ne na Šumavě.

Lesník Jan Štrobl ale zmínil, že situaci na Šumavě způsobil člověk a jen člověk ji může napravit. Vina je podle něj hlavně v tom, že se bezzásahový režim zaváděl na Šumavě příliš rychle. Kdyby to trvalo sto let, nevznikly by takové škody. „Současný stav Šumavy dávám za vinu národnímu parku. Jeho nesmyslným postupem v posledních třiceti letech jsme nenávratně přišli o obrovské plochy zdravých lesů, které bylo možné postupně proměňovat ve smíšené a nestejnověké, které by byly odolné a mohl se v nich provozovat bezzásahový režim. Ten proces musí být postupný, protože jen tak vznikne nestejnověký les,“ vysvětlil Jan Štrobl.

Soud přichází i od opozice

Krajská koalice ČSSD, TOP 09, STAN, HOPB, Jihočechů 2012 a KDU-ČSL si svým rozhodnutím najmout PR agenturu vykoledovala kritiku i od jihočeského sdružení Pirátů. Těm vadí také to, že kraj postupuje i proti některým šumavským obcím, které novou zonaci parku podpořily. „Postup krajské koalice považuji za snahu rozdmýchat a politicky využít hluboké emoce, které řada občanů k Šumavě chová. Mám za to, že debata o požadavcích jednotlivých zájmových skupin i ochrany přírody se musí vést věcně a otevřeně,“ uvedl Dan Leština z Biologického centra Akademie věd a garant oblasti životního prostředí a zemědělství jihočeských Pirátů.

Podle Pirátů by se politici do odborných debato ochraně přírody vůbec plést neměli. Piráti také v tiskové zprávě vyzvali krajskou radu, aby zveřejnila kritéria pro výběr odborných garantů začínající kampaně.

ODS naopak přišla s kritikou toho, že jde o zbytečný výdaj, protože kraj má řadu vlastních mediálních prostředků na komunikaci svých témat. Mimo jiné má tři mluvčí, svůj web a facebookový profil. Podle lídra ODS v krajském zastupitelstvu Martina Kuby mají lídři kraje říkat svůj názor sami. „Mají k tomu dost mediálního prostoru. Jestli kraj chce komunikovat s odbornou i neodbornou veřejností problematiku Šumavy, má k tomu přeci oddělení informací a styku s veřejností. Má odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, který se problematice věnuje a komunikuje se soukromými vlastníky lesů. Na to si nepotřebuje kraj najímat agenturu, která za dva miliony korun dává fotky, ještě blbě upravené, k problematice Šumavy na facebook,“ uvedl Martin Kuba na své stránce. Kritizoval i výběr agentury kvůli výjimce ze směrnice.

Kraj se dočkal ale i podpory. A to nejen od lesníků, ale i od bývalého ředitele správy šumavského parku Jiřího Mánka. Podle něj je na vině současné situace zákon o ochraně přírody, proti kterému se stavěli lesníci, ale i Senát a Jihočeský a Plzeňský kraj i obce. Jiří Mánek kraj podpořil jak v otázce PR agentury, tak žaloby na projednávání n-vé zonace parku. „Kraj využívá všech možných prostředků, aby zabránil dalšímu šíření kůrovce na Šumavě a dalšímu umírání a usychání lesů. Zvláště v době celonárodní kůrovcové kalamity a vysychání krajiny je v lesích potřeba chránit každý zelený strom. Proto je třeba vedení kraje v jeho aktivitách podpořit.“