Jak ČHMÚ uvedl, mapa vyjadřuje vhodnost vláhových podmínek pro růst hub. „Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích třiceti dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedmi dní,“ upřesnili pracovníci ústavu.

Obecně podle nich platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích (cca 10 dní po nich) a následném teplém (nikoli však horkém) počasí, nejvíce v rozmezí července a září.

Jahody v těchto dnech dozrávají. Sezona však pro ně není ideální.
Samosběr jahod letos v Písku nebude. Jedno pole zmrzlo, druhé je třeba obnovit

Faktický výskyt hub samozřejmě závisí na konkrétní lokalitě a zdejších podmínkách, jak upřesňují odborníci. „A jak jistě tuší zkušení houbaři, i samotné houby bývají často „vybíravé“ a drží se jen určitých druhů stromů apod. Přírodní podmínky mají také značný vliv a mohou se v čase měnit – pokud bylo třeba vaše oblíbené houbařské místo ve smrkovém lese vykáceno a na jeho místě nyní vyrůstá nový smíšený les, může se zde výrazně změnit skladba hub. Proto je třeba brát naši mapu v celorepublikovém měřítku s určitou rezervou a brát v potaz, že vyjadřuje pravděpodobnost zejména na základě meteorologických proměnných,“ dodávají tvůrci mapy.

Jak mapa vzniká?

Zásadním kritériem pro tvorbu mapy je hodnota API30 (index předchozích srážek), což je veličina posuzující nasycenost půdy, založená na sumaci denních úhrnů srážek za sledované období (30 dní) s klesající vahou směrem do minulosti (čím vyšší hodnota, tím vyšší nasycení půdy vodou a tedy „potenciál růstu hub“). Hodnota API30 je korigována koeficientem vycházejícím z průměrné teploty v posledních sedmi dnech, jelikož v nejteplejších měsících je potenciál výparu spadlých srážek výrazně vyšší. Stejný úhrn srážek je proto méně “efektivní” pro růst hub například v září než v červnu. Výsledek modelu je dále korigován sezónním koeficientem, který vyjadřuje rozdíly v početnosti mykorhizních hub během kalendářního roku. (Zdroj: ČHMÚ)

Konkrétně na Písecku je podle aktuální mapy šance na úspěšné houbaření na většině území střední. V jižní části okresu, přesněji podél hranice s Českobudějovickem a části hranice se Strakonickem je naděje nízká. Jak se mapa shoduje s praxí, musí houbaři ověřit osobně. Každopádně první úlovky už se objevují. Až na nějaké narazíte, pošlete nám je na mail redakce.pisecky@denik.cz.

Mapu ČHMÚ můžete průběžně sledovat zde