Holubi posedávající na památkách, sochách, římsách či střechách nejsou nic výjimečného pro žádné větší město. Korigování jejich populace je hlavním cílem městských holubníků, o kterých se začalo před dvěma lety mluvit především v krajském městě. Projekt na vybudování holubníku se zde v roce 2021 ucházel o přízeň v participativním rozpočtu. Nápad uspěl a dnes je městský holubník v areálu bývalých kasáren těsně před otevřením. Jak prozradila jeho iniciátorka Marcela Kassai, čeká se už pouze na vyjádření Krajské veterinární správy a povolení k výkonu asanační činnosti.

Městský holubník má podle Marcely Kassai plnit tři základní funkce, a to snižování počtu holubů výměnou nakladených vajíček za umělá, zamezení nežádoucímu hnízdění a posedávání na památkách a budovách a kontrolu nad zdravotním stavem holubů. Primárním posláním holubníku je soustředit hejno na jedno místo, kterým je většinou půda. „Podáváním krmení, gritu a vody je chceme motivovat k hnízdění a následně snesená vajíčka měnit za umělé podkladky. Nelíhnou se tedy další generace," vysvětlila propagátorka městských holubníků s tím, že viditelný nástup této metody je patrný po jednom a dvou letech. „Tato metoda je jediná udržitelná, trvalá, moderní, etická a finančně z dlouhodobého hlediska nenáročná," dodala.

Holubník je pro holuby přirozené a preferované prostředí. Zvyknou si snadno. V okolí holubníků je nutné vydat zákaz krmení, aby si ptáci zvykli, že krmení je k dispozici pouze v holubníku. „Proto tam začnou i hnízdit a mají motivaci vracet se tam. Nehledají potravu po městě a tím pádem ani neznečišťují město výkaly. V holubníku také dostávají grit, který potřebují k procesu trávení. Nezobou tedy zdi a omítky a nepoškozují je zobáky a drápy," informovala Marcela Kassai.

Po úspěšném přijetí a vybudování městského holubníku v Českých Budějovicích chce Marcela Kassai rozšiřovat myšlenku dál. Kontaktovala tedy předsedu písecké komise životního prostředí Tomáše Hrdého. „Zatím šlo pouze o neoficiální setkání. Paní Kassai připraví podklady a se záměrem seznámí ostatní členy komise na našem zářijovém setkání. V případě kladného ohlasu bychom vizi přednesli radě města," komentoval Tomáš Hrdý s tím, že se mu myšlenka líbí a rád by ji podpořil.

Město Písek holubí populaci reguluje. „Kdybychom to nedělali, máme jich tu zhruba třikrát tolik," poznamenal vedoucí odboru životního prostředí MÚ Písek Miloslav Šatra s tím, že největší problém tohoto ptačího druhu je, že přenáší řadu nemocí. Každý majitel nemovitosti by si ji měl podle něj zabezpečit, aby se mu tam holubi nemohli uhnízdit. „Pamatuji doby, kdy se uklízely z půdních prostor budov třiceti až čtyřiceticentimetrové nánosy trusu," připomněl vedoucí odboru. Dnes funguje řada firem, které se zabývají regulací holubů ve městech. Jejich pracovníci mají povolení k odchytu ptáků. Poté se humánním způsobem utratí a holubi končí v kafilérkách nebo jako potrava pro dravce v záchranných stanicích. Problém, který rozhodně nepomáhá k úbytku holubů v centrech měst, je jejich krmení. „Jako dobrý krok bych viděl například vyhlášku o zákazu krmení holubů," dodal Miloslav Šatra.

Nad provozem městských holubníků dozoruje Krajská veterinární správa, tudíž jsou proškolenými pracovníky pravidelně udržovány, asanovány a zdravotní stav ptáků je průběžně kontrolován, aby se zabránilo případným ornitózám, tedy chorobám přenosným z ptáků na člověka. Provoz městských holubníků vyjde podle Marcely Kassai prokazatelně levněji než metody odchytu a následného zabíjení v atmosféře CO2. „Metoda odchytu a zplynování sice na první pohled poskytne iluzi, že došlo k výraznému úbytku holubů, ale v krátké době se populace jednak rychle obnoví plus se na „uvolněná“ místa stáhnou holubi z marginálních oblastí města. O etickém hledisku nemluvě," doplnila na závěr.

O dalším vývoji ohledně možnosti vybudování městského holubníku v Písku budeme informovat.