Producentka Kristýna Drozdová, která sestavila tým převážně ze svých spolužáků Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku, odpověděla na otázky Píseckého deníku.

O čem krátký film Hlavní chod je a co bylo největším „zádrhelem" při netradičním výrobním procesu snímku?

Film je o běžné rodinné situaci, kdy přítel přijde na rodinný oběd a nelíbí se své budoucí tchýni. To jej ale neodradí a i přes všechny překážky svou milou požádá o ruku.

Zádrhelů bylo hned několik. V rámci pravidel soutěže je možné mít dopředu zajištěný štáb, techniku, předjednané lokace a herce, nic víc. Při přípravách nám vypadl zvukař. Na place se o zvuk postarali kluci, kteří s ním v běžné praxi nemají nic společného. I tak svůj úkol zvládli společně se zvukovým mistrem Jirkou Melcherem, který se postaral o finální mix. Dalším velkým zádrhelem bylo zajištění herečky pro hlavní roli. Dopředu jsme v tomto věku neměli žádnou herečku předjednanou a obvolávali jsme množství známých jmen opravdu na poslední chvíli. Díky zkušenostem Gábiny Pejchalové jsme získali úžasnou herečku Kateřinu Pindejovou, která za roli byla i oceněna v L.A.

Film získal na světovém finále i cenu pro nejlépe užitou rekvizitu šlo o poměrně tradiční věc prstýnek jakým způsobem jste ho použili, že to porotu tak zaujalo? 

Rozhodně jsme ho použili netradiční formou (smích, Prstýnek spadne mimo jiné do záchodové mísy a jedna z postav ho spolkne, pozn. red.) Myslím, že porotu zaujalo hlavně to, že rekvizita hraje v příběhu velkou roli. Objevuje se již v první polovině a hrajeme s ní až do finále. Mnoho jiných týmů v celosvětovém kole mělo rekvizitu užitou jen v druhém plánu.

Dostali jste se do Mekky filmařů Hollywoodu předpokládám, že jde o váš největší úspěch kariéry jak celý festival vypadal a čekali jste, že získáte nějaké ocenění?

Jde opravdu o první velký úspěch v našich kariérách a jsme za něj moc vděční. Neočekávali jsme žádnou cenu. Byli jsme mile překvapeni již vítězstvím v pražském kole soutěže. Do L.A. jsme odjížděli sice s nadějí, ale hlavně za úžasnými zážitky a novými kontakty. Byli jsme z festivalu nadšení. Organizace byla úžasná a lidé hrozně milí a přátelští. Opravdu krásná atmosféra. Při projekci našeho filmu jsme byli nadšeni z reakcí publika. Lidé se smáli přesně na těch správných místech a nás to hřálo u srdce. Již to pro nás bylo velkým oceněním, že film funguje nejen v malé české kotlině, ale i u mezinárodního diváka. V hledišti seděli účastníci ze všech kontinentů.

Věřím, že ocenění nás teď požene dál do další společné tvorby. Tým Láska při samotném natáčení velice dobře fungoval a chceme v tomto uskupení pracovat i nadále.

Jak na vás zapůsobil samotný Hollywood, viděli jste například i nějaké studio či něco, co souvisí s filmem?

Hollywood je krásný a velký. To jsou pro mě osobně hlavní dojmy, ta neskutečná monstróznost. Byli jsme navštívit Universal Studios a projeli se mezi výpravnými exteriéry a dekoracemi, které zde mají vybudovány. Pro mladé české studenty je to něco nepředstavitelného.

Účast na dalším ročníku 48 Hours Film Project asi kolegům doporučíte, že?

Rozhodně. Jde o úžasnou příležitost pro mladé začínající tvůrce, jak se ukázat a otestovat svoje schopnosti. Mohu jen doporučit všem, aby se přihlásili.

Zadání filmu

Vylosovaný žánr: dobový film

Postava: personální stylista Daniel Černý

Rekvizita: prstýnek

Věta: „Říkali mi kapitán."