Ta současná je v prostorách kostela svatého Jiljí na místním hřbitově. Její podoba pochází ze sedmdesátých let minulého století a naléhavě volá po vylepšení. „Samozřejmě bychom chtěli, aby se pohřby konaly v důstojném prostředí, ale musíme zvážit všechny možnosti, které se nabízejí,“ uvedl starosta Milevska Ivan Radosta.

Jedná se o to, že zatímco hřbitov vlastní město, kostel svatého Jiljí patří k premonstrátskému milevskému klášteru a premonstráti městu prostory na smuteční síň pronajímají. Vhodné místo pro vybudování nových prostor pro obřad rozloučení město ale dosud nenašlo.

Milevsko, kostel sv. Jiljí u milevského kláštera. Ilustrační foto

Kostel svatého Jiljí premonstráti několik let postupně rekonstruují a příští rok by mělo dojít i na hlavní loď, ve které se smuteční obřady konají. Podle představeného kláštera Mikuláše Selveka předběžně jednali s místostarostou Martinem Třeštíkem o tom, že by v době rekonstrukce hlavní lodi kostela svatého Jiljí mohla být civilní rozloučení v bazilice, stejně jako tomu bylo i v minulosti při opravách. Protože se v bazilice konají turistické prohlídky, museli by upravit harmonogram tak, aby návštěvníci obřad nerušili.

„V bazilice se konají církevní rozloučení, a když pozůstalí chtějí obřad beze mše, ale s knězem, chodíme do svatého Jiljí. Spolupráce s pohřební službou a městem vždy byla a je velmi dobrá,“ upřesnil Mikuláš Selvek.

Jednou možností je přečkat dobu rekonstrukce hlavní lodi kostela, která bude podle stavebního technika Strahovského kláštera Václava Šturma trvat zřejmě jeden až dva roky, a pak tyto prostory znovu využívat pro pořádání civilních rozloučení.

Milevsko, kostel sv. Jiljí u milevského kláštera. Ilustrační fotoPráce na obnově kostela budou letos pokračovat dokončením omítek v presbytáři a sakristii. Prostory jsou od hlavní lodi oddělené plachtou. „Pohřby by se pak mohly přesunout na čas rekonstrukce hlavní lodi do presbytáře v opravené půlce kostela. Není to sice ideální situace pro pozůstalé, ale až bude vše dokončené, bude to krásný prostor,“ dodal Václav Šturm.

Pokud by se město rozhodlo pro vybudování nové smuteční síně, naznačili premonstráti možnost využití budovy, která naposledy sloužila jako sýpka, naproti hřbitovu směrem do kláštera. „Je to objekt před rekonstrukcí a musely by se tam udělat stavební zásahy. Není ale jisté, zda by je památkáři povolili, protože areál kláštera je národní kulturní památka,“ doplnil Václav Šturm. I když se na místě setkali se zástupci města, zůstává to zatím ve stádiu úvah. Otázkou také je, jak by se případná rekonstrukce s úpravou interiéru dala financovat.