„Ze 46 pozitivních občanů ČSSR jsou čtyři klinicky nemocní AIDS. Jeden muž (homosexuál) 31. října zemřel. Většina ze zbylých 42 osob patří do skupiny klinicky zdravých osob, tzv. nosičů infekce,“ napsalo na začátku listopadu 1987 tehdejší Rudé právo. Vůbec první HIV pozitivní pacient u nás zemřel ještě o čtyři měsíce dříve, ale příčinou úmrtí byla dopravní nehoda. Nicméně od první poloviny osmdesátých let je toto virové onemocnění, popsané poprvé v roce 1981, jednou z trvalých světových epidemiologických hrozeb, v některých méně rozvinutých zemích pak hrozbou zcela fatální.

„V polovině osmdesátých let jsem končila studia na tehdejší Lékařské fakultě hygienické v Praze s praxí na infekčním oddělení nemocnice na Bulovce, kde jsme dostávali informace o novém onemocnění, devastujícím imunitní systém. Teprve se hledal původce, cesty přenosu a možnosti léčby. U nás prakticky neexistovala literatura, neměli jsme přístup k zahraničním odborným informacím a otevřená odborná i společenská diskuse o tomto onemocnění, které se zpočátku šířilo primárně v populaci homosexuálních, případně bisexuálních mužů, byla v prvních letech její existence tabu. Systematicky ji v našich podmínkách sledujeme od roku 1985, kdy vznikla Národní referenční laboratoř pro AIDS.  Od října osmdesát pět vedeme epidemiologické přehledy a data.  V této době jsme k problému, který měl obrovský potenciál růstu, začali přijímat i systémová řešení, protože jevy jako homosexualita a rizikové chování do té doby oficiálně neexistovaly. Když zemřel v únoru 89 krasobruslař Ondrej Nepela, o důvodu úmrtí se mezi lidmi jen spekulovalo. Přineslo to ale určitý zlom v postojích gay komunity k tomuto riziku. Zlepšila se diagnostika a otevřenější začalo být i informování a edukace veřejnosti. V regionech mimo Prahu k tomu docházelo se zpožděním, první anonymní poradnu a linku HIV/AIDS jsem při tehdejší Okresní hygienické stanici v Č. Budějovicích spoluzakládala až na přelomu osmdesátých a devadesátých let, “ říká ředitelka KHS Jihočeského kraje doc. MUDr. Kvetoslava Kotrbová, Ph.D. 

Syndromem získaného selhání imunity (Acquired Immune Deficiency Syndrome) se od roku 1981, kdy byl popsán první případ, nakazily ve světě desítky milionů osob, aktuálně se uvádí kolem padesáti milionů pozitivních. Zcela devastující je v zemích třetího světa, především v subsaharské Africe, v zemích jako je Nigérie, kde zasáhl až čtvrtinu populace, vysoký výskyt je ale i v zemích jako je Jihoafrická republika, Indie a v Evropě některé postsovětské země, především Ukrajina. 

Poslední aktuální data Národní referenční laboratoře pro AIDS jsou z října a uvádějí kumulativně za posledních třicet pět let celkem 3801 potvrzených případů HIV pozitivních občanů ČR nebo zde trvale žijících cizinců. Z toho 710 osob je nebo bylo ve stádiu AIDS, 326 osob dosud u nás tomuto onemocnění podlehlo.

Jedná se zejména o onemocnění mužů

V drtivé většině se jedná o onemocnění mužů -  je potvrzeno 3264 případů u mužů a 537 u žen. Ve stadiu AIDS je 575 mužů a 135 žen. HIV (Human Immunodeficiency Virus) je nejčastěji přenášen krví, spermatem a sekretem infikovaných osob a souvisí úzce s rizikovým chováním. Nejčastější cestou přenosu je jakýkoliv nechráněný sex, sdílení stříkaček, jehel či roztoků u nitrožilních uživatelů drog a v minulosti, než se podařilo stoprocentně identifikovat cesty přenosu, docházelo i k přenosu například z krevních derivátů při transfúzích, v devíti případech je u nás popsán i přenos z těhotné matky na dítě. V současné době převládá při depistáži nových případů jako způsob přenosu jednoznačně nechráněný sex, v mnohem menší míře než dříve díky výměnným programům sdílení infikovaného injekčního materiálu.

Podle statistik Národní referenční laboratoře pro AIDS Státního zdravotního ústavu je u nás výrazně nejčastější cestou přenosu nechráněný homosexuální nebo bisexuální styk. Tento způsob přenosu uvádí 2499 HIV pozitivních mužů, 332 z nich je ve stádiu AIDS. Heterosexuální styk uvádí 464 mužů a 476 žen, 271 pacientů z této skupiny je ve stadiu AIDS. V pořadí třetí nejčastější je nitrožilní užívání drog. Takto onemocnělo 107 mužů a 31 žen, 48 pacientů je ve stádiu AIDS. Velkou skupinu tvoří i kombinace nitrožilních uživatelů a homo nebo bisexuálního styku, takto onemocnělo 71 mužů, 13 je ve stádiu AIDS.

Když se podíváme na jednotlivé regiony republiky, Jihočeský kraj je se 124 případy HIV pozitivity a relativním výskytem 19,3 případu na sto tisíc obyvatel regionu na devátém místě mezi čtrnácti kraji ČR. Největší výskyt je koncentrován v Praze, která eviduje 1821 případů (tj. 137,5 na sto tisíc), vysoký relativní výskyt je na Karlovarsku (104 případy, tj. 35,3 na sto tisíc) a ve Středočeském kraji (371 případů, tj. 26,8 na sto tisíc). Nejmenší výskyt je evidován na Vysočině (47 případů, tj. 9,2 na sto tisíc).  V Jihočeském kraji se v průběhu sledování dostalo 33 pacientů do stádia AIDS.   

„Za letošek evidujeme ke konci října, do kdy jsou akutálně validovány podklady Národní referenční laboratoří, v kraji deset nových případů HIV pozitivních pacientů. Za říjen nepřibyl v kraji žádný nový případ, v celé republice to bylo 14 nových pacientů, jedenáct mužů a tři ženy. Když se podíváme na cesty přenosu říjnových případů, tak u osmi mužů se jednalo o homosexuální styk, u jednoho o nitrožilní užívání drog a u dvou případů nebylo možné cestu přenosu přesně zjistit. U žen šlo ve dvou případech o heterosexuální styk a v jednom případě nebylo možné způsob přenosu určit. To dokumentuje, že nejrizikovější je v současné době u mužů nechráněný homo nebo bisexuální styk a u žen nechráněný heterosexuální styk. Všechny ostatní typy přenosu s výjimkou nitrožilního užívání drog, respektive sdílení injekčního materiálu, jsou většinou již eliminovány a ve statistikách posledních let se nevyskytují,“ uvádí ředitelka protiepidemického odboru KHS Jitka Luňáčková.

V Jihočeském kraji dvanáct případů za poslední rok

Za posledních dvanáct sledovaných měsíců, tedy od listopadu loňského roku do konce října 2020, přibylo v Jihočeském kraji dvanáct případů. V celé České republice bylo letos reportováno dvě stě jedenáct případů, nejvíce, sedmdesát šest, v Praze. Roční přírůstek za poslední sledovaný rok od listopadu do října byl v ČR 235 případů.

AIDS byl poprvé zaznamenán před téměř čtyřiceti lety. „Od té doby jsme získali řadu poznatků. Podařilo se eliminovat některé cesty přenosu, daří se léčbou prodlužovat délku dožití pacientů, ale neumíme ho zcela vyléčit a neumíme edukací zjevně stále odstranit některé typy rizikového chování. Velkým problémem tohoto onemocnění je, že má několik stádií, z nichž to první – akutní HIV infekce -  se u pacientů projeví třeba horečkami, zduřením krčních uzlin, bolestí svalů nebo vyrážkou. Ale u části pacientů proběhne zcela bezpříznakově. Pak nastupuje druhá fáze, kdy imunitní systém zatím funguje normálně, pacient nemá žádné příznaky, ale je již nosičem a může nakazit druhé, aniž by o své pozitivitě věděl. V tom je jeho veliké nebezpečí, protože tato asymptomatická fáze může trvat relativně dlouho. Pak ale u neléčených případů dochází dříve nebo později k poruchám imunity a pacient se postupně dostává do stadia AIDS, které má již symptomy jako výraznou ztrátu hmotnosti, horečky, průjmy, narušení centrální nervové soustavy a funkcí mozku a může umírat i na jiná, pro zdravého člověka banální onemocnění,“ říká docentka Kotrbová. 

„Uvědomuji si jisté paralely mezi epidemiologickou situací před pětatřiceti lety a dnes. Ve své době byl pro nás HIV zcela novým původcem a představoval celosvětovou hrozbu podobně jako nyní COVID-19. A přes veškerý vývoj účinné léčby byla a je v obou případech klíčem k úspěchu důsledná prevence,“ doplňuje Kvetoslava Kotrbová.    

Zdroj: KHS Jihočeského kraje