Novou techniku dostala na starost právě jednotka. „Čerpadla tu stojí od loňského podzimu, ale nejsou v provozu. Nemáme je jak zabezpečit, proto do nich nemůžeme tankovat pohonné hmoty a tedy ani je zkoušet,“ nastínil velitel jednotky Lukáš Nebes s tím, že jejich první zkouška se měla uskutečnit už v březnu. „Zajímalo by mě, kdo nese zodpovědnost za to, že jsou čerpadla vlastně nefunkční?“ ptá se velitel.

Zásadní problém je podle něj v tom, že Dům hasičů není v režimu požární zbrojnice, ale administrativní budovy, což chce jednotka změnit. Jelikož zde má kancelář okresní sdružení hasičů, je areál v pracovní době běžně přístupný veřejnosti. „Nebudeme riskovat, že nám tady někdo odčerpá stovky litrů pohonných hmot. Koneckonců nebylo by to poprvé, kdy nám sem někdo vlezl a škodil,“ poznamenal Lukáš Nebes.

Kromě bezpečnostních řeší jednotka také prostorové nedostatky. „Nevejdeme se. Máme k dispozici garáž, ale třeba nové auto musíme parkovat u zdi tak, že vyjet s ním obnáší nejprve přeparkovat jiné vozidlo. Při výjezdu se převlékáme v garáži na betonové podlaze. V patře nemáme přístup v podstatě do žádných prostor. Potřebujeme kancelář a provozní místnost. Máme v jednotce i ženy, ale nemáme přístup na dámské toalety,“ vyjmenovává velitel za souhlasu ostatních kolegů.

Okolí malé vodní elektrárny u Zátaví a především stav řeky Otavy zdokumentovali místní chataři.
OBRAZEM: Chataři bojují proti malé vodní elektrárně u Zátaví

Upozorňují na to, že nejde o spor mezi hasiči v budově, ale o to že město jako zřizovatel jednotky by se o ni mělo postarat. „Do jednotky většina z nás přišla kolem dvaceti let, a tak nám nevadily partyzánské podmínky. V době povodní jsme tady byli 14 dní v kuse, spali ve spacáku na zemi nebo na stolech,“ vzpomíná Lukáš Nebes a dodává: „Dneska už je nám ale kolem čtyřicítky a na Domě hasičů se za těch dvacet let v podstatě vůbec nic nezměnilo.“

Město plánuje přístavbu či stavební úpravy, které by oddělily administrativní provoz od prostor jednotky. To ale podle jednotky není řešení. „Bude to stát hodně peněz a potrvá do několik let. To budou čerpadla celou dobu nefunkční?“ ptá se velitel.

Komenského ulice v Písku.
Komenského ulice v Písku je opět průjezdná

Možností by bylo také přestěhování okresního sdružení hasičů (OSH) do jiných prostor, což by podle jednotky vyřešilo i bezpečnost. Podle starosty OSH Písek Jiřího Heinricha se tomu nebrání, ale jen pokud půjde o adekvátní náhradu za Dům hasičů. „Sdružujeme přes šest tisíc hasičů v okrese a často za námi někdo přijede na návštěvu. Je pro nás stěžejní, aby se tu dalo zaparkovat,“ nastínil starosta.

Kanceláře OSH jsou podle něj v Domě hasičů přes dvacet let. „Tehdy byla vize taková, že bude dobře, když budeme všichni hasiči pohromadě. Jenže tenkrát tady byla jedna liazka. Dneska pořád přibývá technika, což je samozřejmě třeba, a budova se nafouknout nedá. Písecká jednotka je na velice dobré úrovni a logicky potřebuje lepší zázemí,“ míní Jiří Heinrich a pokračuje: „Koncepce budovy by se určitě měla řešit a já jsem přesvědčený, že město na tom pracuje.“

Městská slavnost Dotkni se Písku - rok 2018.
Z ARCHIVU: Připomeňte si městské slavnosti posledních let

Sdružení je připraveno přestěhovat svůj sklad a uvolnit tak jednotce menší garáž, kde má uložené věci na dětské soutěže. To by mohl být první krok.

JSDH města Písek má průměrně 90 výjezdů za rok. Letos od poloviny března do poloviny května byli hasiči v terénu v podstatě každý den. Pomáhali strážníkům se zajištěním na úřadech, rozváželi roušky či letáky nebo dezinfikovali veřejné prostory.