Svatováclavský kostel bude ve vybraných dnech veřejnosti přístupný jako součást akce Otevřené brány píseckých kostelů po celou hlavní turistickou sezonu, stejně jako děkanský kostel Narození Panny Marie a klášterní kostel Povýšení sv. Kříže v Písku.

Upálení Mistra Jana Husa je jednou z deseti nástěnných maleb v kostele sv. Václava, které před několika lety restauroval Josef Novotný, rodák z Prahy, dlouhodobě žijící na jihu Čech. „První fresku objevil tak trochu náhodou při opravách interiéru kostela. Později se ukázalo, že tato freska Zmrtvýchvstání Páně je nejlépe dochovaným vyobrazením. Vlevo od poničeného Kristova těla jsou zřetelně rozpoznatelné postavy spících strážců. Postupně se Josefu Novotnému podařilo restaurovat všechny fresky, ale byla to velmi náročná práce trvající přes dva roky," informoval Jiří Hladký, který byl v té době památkářem na Písecku.

Nejvzácnější freska Upálení Mistra Jana Husa v Kostnici zobrazuje českého kazatele a reformátora v bílém šatu a na hlavě má čepici s ďábly. O hořící hranici se stará trojice katových pomocníků a vlevo je přihlížející dav lidí. Pravá strana renesanční fresky byla při přestavbě kostela zakryta pilířem.

„Každou sobotu je ve zdejším kostele mše svatá, ale většina lidí ani neví, jak vzácná vyobrazení tady máme," uvedla Jitka Hudcová, václavská rodačka, která je při otevření kostela spolu s Miroslavem Holým průvodkyní.

Letošní 600. výročí Husova upálení připomíná i písecká freska, která je jedním ze zdrojů, jak vlastní vykonávání ortelu vypadalo. Nejstarší dochované knižní vyobrazení pochází z iniciály v Martinické bibli sepsané kolem roku 1430. Zvláště věrně je Husovo upálení zachyceno v Richentalově kronice pravděpodobně z roku 1435, napsané podle přímého svědka kostnického koncilu Ulricha von Richentalu. „Událost zachycuje rovněž Jenský kodex, jehož iluminace v letech 1490 až 1510 je dílem Janíčka Zmizelého z Písku. Scéna upálení se z knižní podoby přenesla na deskové oltáře a později i na stěny kostelů. Nejstarší dochované zobrazení pochází z první poloviny šedesátých let 16. století a je právě v kostele sv. Václava v Písku," nahlédl do historie Jiří Hladký.

Kromě dvou uvedených nástěnných maleb si návštěvníci mohou prohlédnout další vyobrazení. Vlevo od nového barokního vchodu je to Ukřižování, dále je to epitaf Proměnění Páně. Je silně poškozený, přesto při podrobnějším pohledu lze rozeznat část Kristovy postavy, apoštoly a okolo klečící ženy. Připomeňme ještě pouze schématicky zachovanou Poslední večeři Páně, fresku orla mezi dvěma okřídlenými anděly nebo fresku sv. Jiřího na koni.

V kostele sv. Václava stojí za prohlídku nejen renesanční fresky, ale také barokní varhany, nejstarší v Písku, které jsou dílem Václava Pantočka z Dačic. Novorenesanční hlavní oltář stejně jako kazatelnu vytvořil v roce 1892 pražský řezbář Josef Krejčík. „Barokní socha patrona kostela sv. Václava ve středu oltáře však pochází z doby kolem roku 1700. Za oltářem je ornament meandrového typu a podle různých teorií může jít o magický uzel, nepovedenou variantu Šalamounova uzlu nebo variace na gordický uzel," doplnil Jiří Hladký.
Kostel sv. Václava má dlouhou historii. „Původní kostelík byl dřevěný a první zmínka o něm je z roku 1378. Archeologický průzkum však ukázal, že předchůdce dnešního kostela zde stál již kolem roku 1200," uvedl Josef Fousek, kostelník a znalec historie kostela, kaple i okolního hřbitova.

Sakrální stavby v Písku zdobí často velmi cenná výtvarná díla. Nyní má veřejnost možnost se s nimi seznámit prostřednictvím projektu Otevřené brány kostelů. Projekt za podpory grantu vytvořili Jiří Hladký a Tomáš Poskočil. Návštěvníci mají k dispozici také tištěné materiály ve třech jazycích.

Pro veřejnost je kostel sv. Václava v Písku přístupný:
od 17. 4. do 30. 6.
sobota - 10.30 až 16 hodin
neděle - 10.30 až 17 hodin
od 1. 7. do 31. 8.
úterý – pátek - 10.30 až 17 hodin
sobota - 10.30 až 16 hodin
neděle - 10.30 až 17.00 hodin