Tentokrát v něm místo policistů zasahovali hasiči. Evakuovali více než čtyřicet lidí a také čtyři psy. Místo jsme dopoledne navštívili. Před domem jsme kromě několika policejních automobilů včetně osádek potkali také několik místních.

„Zapálil to jeden žárlivý feťák. Bral všechno možné, hodně i pervitin. Měl pořád stíhy. Věřil třeba, že mu soused pígluje ženu,“ popisuje jeden z místních obyvatel.

„Zapálil to nad ránem, jak u sebe doma, tak i někde na chodbě,“ dodává přítomná mladá žena. „Přitom tam měl děti,“ zdůrazňuje. S mužem ve věku něco přes třicet let prý byly problémy pravidelně.

Převážná většina evakuovaných obyvatel domu našla dočasné přístřeší u svých známých a příbuzných. Výjimku tvoří tři muži a dvě ženy, pro které muselo sehnat náhradní ubytování město. Pětice našla dočasný azyl v budově bývalé základní školy ve Světlogorské ulici na táborském Sídlišti nad Lužnicí. V bývalé tělocvičně na svůj další osud nyní čeká pět lidí společně se dvěma psy.

Ve středu ráno hořelo v domě v Lužnické ulici.
Kvůli požáru na chodbě museli z domu v Táboře evakuovat obyvatele i psy

„Probudil mě smrad, jako když se pálí guma nebo nějaké kabely. Ve čtyři ráno. S partnerem bydlíme hned pod nimi, tak jsme to schytali mezi prvními,“ dodává žena. „Dýmu jak nasráno, hasiči museli vyrazit dveře,“ popisuje její partner. Nejedná se přitom o první požár ve Fišlovce.

„Už jsem tam jeden před pár lety zažil. To bylo ale v půl druhé ráno, někdy před čtrnácti nebo patnácti lety. Tenkrát hořelo ve třetím patře a my bydleli ve čtvrtém. Teď hořelo ve druhém a my byli v prvním,“ popisuje muž. „Taky šlo o feťáky. Ale tenkrát to snad chytlo od vajglu. Tentokrát to zapálil sám a schválně,“ říká s rozčílením.

V bytě přitom byly tři děti. „Čtvrté porodila v neděli. On na ni přitom strašně žárlil,“ dodává.

Své by o tom mohl vyprávět další z evakuovaných mužů. „Byl jsem jeho soused a ano, žárlil na mě. Když se jí teď holka narodila, říkal jsem mu – vidíš? Bylo to zbytečný, je černá. A já černý děti dělat neumím,“ říká další z evakuovaných.

Co budou v budoucnu dělat, zatím ještě netuší. „Nějaké to ubytování od města máme, i když provizorní tady v tělocvičně. Co bude dál, se uvidí. Nejhorší je, že tu nemáme žádný tabák. Všechno zůstalo v domě, a tam nás policajti nepustěj,“ uzavírá muž.

„V bytě mám papouška a v kuchyni jsou otevřená okna. Tak snad nebude v noci zima, aby mi nenastydl,“ dodává žena. I jí chybí hlavně tabák. „Od toho požáru jsem nekouřila. Snad se budeme moct brzo vrátit,“ věří.