Významnou osobností české kultury je básník Adolf Heyduk (1835 –  1923).  Byl sice  rodákem z Předhradí u Skutče, většinu svého života však spojil s Pískem. Do města přišel v roce 1860 a začal učit na tehdy nově otevřené městské vyšší reálce a v jihočeském městě se mu natolik zalíbilo, že zde s výjimkou roční přestávky zůstal až do konce života.

V Písku vystřídal několik mládeneckých bytů a po svatbě s o pětadvacet let mladší Emílií Reinerovou bydlel třiadvacet let v domě svého tchána, významného píseckého restauratéra. V roce 1899, kdy  jako školní rada odešel na odpočinek, začal připravovat stavbu vlastního domu.
Autorem projektu  byl  renomovaný pražský architekt 
Jan Koula, kterého veřejnost ve druhé polovině 19. století mimo jiné znala jako účastníka tehdejších výstavních vlasteneckých podniků. Ve své tvorbě Jan Koula navazoval na českou novorenesanci  Antonína Wiehla a nechal se inspirovat i jihočeskou renesanční architekturou.

Dům  v Tyršově ulici dokončený roku 1900 je zařazen mezi slavné  vily Jihočeského kraje. Autoři stejnojmenné publikace, architekti Eva Erbanová, Milan Šilhan a Rostislav Švácha o Heydukově domě napsali: „Ve vnitřním uspořádání měla stavba  blíže k dispozicím soudobých nájemních domů než k typu vil,
a přece si zaslouží být do naší knihy zařazena. V každém ze dvou pater  byl pouze jeden byt, jehož prostorový standard se příliš nelišil od rodinného domu. Tak jako u správné vily, i tady umocňovala komfort domu architektonicky ztvárněná zahrada."

Za největší přínos architekti pokládají to, že Heydukův dům podává unikátní svědectví o měšťanské  bytové kultuře z přelomu 19. a 20. století. „Interiéry tohoto domu 
v míře zachování nepřekoná žádný interiér vil v Jihočeském kraji," dodávají architekti.

V kompletně vybavených interiérech vyniká hlavně secesní nábytek  jídelny s příborníkem a rozsáhlá  sbírka výtvarného umění v jídelně      a pracovně.  Vedle portrétu básníkovy  ženy a dalších příslušníků rodiny byly ve sbírce zastoupeny i krajinomalby zejména Antonína Chittussiho, Aloise Kalvody, Otakara Lebedy nebo Julia Mařáka.

Velké prostory bytu zaujímala básníkova  knihovna, kde byla téměř všechna krásná literatura od sedmdesátých let 19. století do první světové války.

Adolf Heyduk se svou ženou bydleli v patře domu, kde byla ložnice s výhledem do zahrady. Původně tam měla být  jídelna, která se přestěhovala doprostřed uličního traktu   a po  stranách byly salon a básníkova pracovna. Při oslavě  85. narozenin Heyduka ho   v jeho bytě navštívil prezident  T. G. Masaryk.

Za zmínku stojí určitě skutečnost, že doprostřed čelní strany domu umístil architekt sgrafitové medailony  s vyobrazením labutě a pegasa  jako symbolů básnictví. Na průčelí domu je pamětní deska, jejímž autorem je akademický sochař Jan Jiříkovský.

Adolf Heyduk zemřel ve svém domě  6. února  1923. Jeho žena se rozhodla nemovitost v Tyršově ulici odkázat městu. Měla však podmínku –  bude  zde zřízen básníkův památník.

Tak se také stalo. Emílie Heyduková zemřela 30. prosince 1935 a již v červnu  zde  byl otevřen památník pro veřejnost. „Památník Adolfa Heyduka je v majetku Jihočeského kraje a spravuje ho Prácheňské muzeum Písek," říká jeho ředitel Jiří Prášek a dodává: „Památník doplňuje malá nově zřízená expozice       o životě a díle básníka."

Celý objekt prošel rozsáhlou rekonstrukcí  a je přístupný veřejnosti za vstupné 20  (děti) a 40 korun (dospělí).