Děti se učí tisknout jednoduché 3D věci plnící svůj účel

Jak vůbec vznikl nápad založit kroužek s 3D tiskárnou?
Je potřeba říci, že tento nový kroužek vyšel především z potřeby jiných kroužků využívat tuto technologii. Jedná se především o plastikové modeláře, letecké modeláře či kroužek elektroniky. Ti všichni občas potřebují specifické součástky. A aby modeláři mohli vyhrávat své soutěže, tak si nevystačí jen s tím, co se nechá koupit. A tak jsme postupně dospěli k tomu, že by tyto požadavky mohla zvládnout vlastní 3D tiskárna.

Její pořízení byla jednoduchá věc?
To určitě ne. Tiskárna je poměrně drahá záležitost. A tak jsme nejdříve udělali rozpočet a určitý ekonomický plán, kdo všechno by ji využil, jak by se vše vyplatilo. Musíme se totiž samozřejmě chovat také tržně. Líbila se nám zejména také věc, že uděláme kroužek, který ještě nikdo nemá a tím v nabídce volnočasových aktivit svým dětem nabídneme něco výjimečného.

Jak byste popsal vaši tiskárnu?
Jedná se o český výrobek firmy Průša Research, kdy pan Průša koupi tiskárny podmiňuje i zajímavou podmínkou. A to absolvováním speciálního školení, bez toho ji nikomu neprodá. Když jsem vše porovnal, tak jsme se rozhodli právě pro tuto volbu. Odjel jsem tak na celodenní školení do Prahy, naučil se tiskárnu ovládat a pak ji sestavenou přivezl k nám. Nejedná se tak o žádnou skládačku z Číny. Šlo z naší strany také o podporu českého výrobku.

Na kolik vás tiskárna vyšla?
Není to nic tajného. Jednalo se o dvacet čtyři tisíc dvě stě korun včetně školení. V ceně navíc byl už i nějaký filament, což je plast, ze kterého se tiskne.

Je to pro DDM velká investice?
Určitě, normálně tak drahé věci do kroužků nepořizujeme. Navíc ještě do těch, které ani nejsou rozjeté. Riziko se ale rozložilo tím, že jsme věděli, že tiskárna bude sloužit více kroužkům, jak už jsem zmínil. Samotný provoz není ekonomicky tak nákladný. Proto můžeme říct, že už teď je tiskárna přínosná. Posune dál děti a také přispívá k tomu, jak se jako celá organizace prezentujeme.

Mluvil jste o přínosu také modelářům…
Ano. Například v plastikových modelářích máme mistry republiky a ti se bez specifických úprav neobejdou. Pokud chceme jejich vysokou laťku udržet, tak do toho musíme investovat.

Jak reagovaly na 3D tiskárnu děti?
Prvotní je určitě nadšení. Kdo přijde, tak kouká, že to není možné, jak to vše funguje. Když ale vidí, že příprava modelu je náročná, tak leckdo vychladne. Ale většina dětí přichází i s dobrými nápady, jak tiskárnu využívat dále. Co se týče modelářů, tak jsou občas zklamaní, jak ten proces trvá. Vše se musí nakreslit a připravit. I tiskárna má své limity, ale zatím převažují samá pozitiva.

Stanovili jste si nějaké cíle?
Hlavně neztratit nadšení účastníků. Aby jejich zájem nevychladl. Chtěl bych, aby děti měly hlavně radost. Pomáháme jim tak stáhnout nějaké modely z internetu, aby vše bylo rychlejší. Nejdůležitější ze všeho je vydržet, aby se časem propracovaly ke složitějším věcem. Není to na rok práce, při dotaci jedné hodiny týdně je na hraně, aby se naučily udělat model, který jde vytisknout, a plní svůj účel.

Mohou se přidat stále zájemci?
Určitě, kdo by chtěl, tak se na nás může obrátit a přijít podívat. Individuálně bychom se dohodli tak, aby se noví účastníci mohli doučit, co už skupina umí, a oni se pak mohli zařadit.

Co si myslíte, že děti letos ještě zvládnou?
Myslím, že budou schopny vytvořit jednoduché věci, které jsou ale funkční. Například nějaké verze krabiček či přívěšků, které nejsou složité vůči detailům.

Prolínají se u 3D tiskárny i děti z jiných kroužků?
Je tam třeba jeden chlapec, který chodí i na modelařinu. Ale způsob fungování je hlavně ten, že modeláři přijdou k nám a řeknou, co by potřebovali vyrobit. My se na to podíváme a poté řekneme, zda je to reálné a pokud ano, tak se to snažíme vyrobit.

Takže kroužek 3D tiskárny je taková servisní organizace, že?
Ano, je to tak. To byl i původní záměr. Že modeláři budou chodit za mnou, co by chtěli vyrobit. Ale když už tu tiskárna je, tak proč nezkusit kroužek samotný k rozvinutí technického vzdělání dětí…

Jak funguje 3D tiskárna?

Dům dětí a mládeže Písek používá 3D tiskárnu od firmy Průša Research. „Funguje tak, že máte filament, což plnivo ve formě klubka plastového drátu, který se v trysce tiskárny rozpouští pod teplotou 285 stupňů Celsia. Pomocí krokových motorů se pak filament nanáší na vyhřívanou desku s teplotou 90 stupňů Celsia," představuje Karel Červenka, vedoucí kroužku 3D tiskárny. „Filament, který používáme, je ABS plast, který je zdravotně nezávadný. Můžete z něj klidně udělat hrneček na pití. Je to ten samý plast, ze kterého jsou například příbory v letadle," dodává Červenka.

ANKETA: Co si chcete vyrobit?

Marek Čunát:
Myslel jsem si, že bych se pokusil o něco většího. Proto bych rád vyrobil třeba nějakou hlavu.

Dominik Smola:
Chtěl bych se naučit nějaké těžší věci. Ale abych byl upřímný, nic konkrétního mě nyní nenapadá.

Kryštof Vazač:
Mým snem je se v kroužku nakreslit a poté vyrobit nějaké letadlo. To bych měl velkou radost.