Tři roky pátral Václav Stejskal po místě v Maďarsku, kde je pochován jeho děda, také Václav Stejskal, který padl jako první obyvatel Albrechtic nad Vltavou na bojišti první světové války. Před dvěma lety do maďarské Baji vyrazil, objel osm míst, kde by mohl hrob jeho dědy být, ale neuspěl. Štěstí se něj usmálo o rok později.

„99 let po úmrtí dědy a tři roky od začátku pátrání jsem si prohlížel fotografie pietní desky s jeho jménem," vypráví Václav Stejskal.

Zítra uplyne sto let od atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, který se stal záminkou pro první světovou válku. Václav Stejskal z Albrechtic nad Vltavou, který se narodil roce 1882, padl už čtyři měsíce po jejím vypuknutí.

Na začátku pátrání měl Václav Stejskal jen strohou ústně předávanou informaci, že jeho děda padl v Maďarsku. „Nikdo z rodiny neznal bližší podrobnosti o místě a době jeho úmrtí. Sestra vzpomínala, že města znělo jako Bajaja. Děda nezemřel okamžitě, byl raněn, léčili ho, ale ke zranění se přidala infekce. Bajaja mi přišlo jako příliš pohádkový název, nicméně při prohlížení map jsem narazil na město Baja v jižním Maďarsku," vzpomíná Václav Stejskal.

První stopu nalezl v třeboňském archivu, kde u záznamu o narození kronikář připsal: Vácslav Stejskal padl ve službě válečné 14.12.1914 u Baja. „Vzhledem k tomu, že šlo o prvního padlého vojína z obce, jednalo se zřejmě o tak pohnutý okamžik, že farář vyhledal v matriční knize zápis o narození a připsal k němu poznámku o jeho skonu," myslí si Václav Stejskal.

E-mailové dotazy k ničemu nevedly, a tak vyrazil v roce 2012 s manželkou přímo do Baji. Hledání však úspěšné nebylo. Druhé kolo korespondence s úřady už vedl klasickou poštou a vyzbrojen dalšími údaji. To už uspěl. Zjistil, že v roce 2012 byl jen desítky metrů od pietního místa, které hledal. „Letos v květnu jsme se na pozvání maďarských úřadů zúčastnili Dne hrdinů pořádaného k uctění památky padlých," uzavírá.