Majitel Horní tvrze v Kestřanech Pavel Halada přiznává, že řada Písečáků a lidí z okolních obcí památku vůbec nezná. „Často slýcháme od lidí z Písecka, že jsou tu poprvé a že o tvrzi vůbec nevěděli, natož o tom, že tu máme vinné sklepy, mohou si koupit lahev a vypít si ji tady,“ popisuje Pavel Halada.

Právě víno získává v historickém areálu stále významnější roli. Částečně za to může moravský původ majitelů, částečně i fakt, že se zde v minulosti pěstovalo. O obnovení tradice se zde nyní pokoušejí postupným vysazováním vinic. „Když sem přijedou kamarádi z Moravy, nevěří, že tu máme takové skvělé podmínky,“ poznamenal Pavel Halada s tím, že pěstování vína je tady doloženo už asi ze 17. století. V době raného baroka či renesance se prý víno pěstovalo téměř všude v Čechách. „Tady byly podmínky vždycky vhodné a pořád jsou. Říká se, že je to nejsušší a nejteplejší místo jižních Čech,“ zmínil. První vinohrad vysadili před třemi lety, letos další. Tento rok je také v plánu takzvaná panenská sklizeň na prvním vinohrádku.

Zřícenina větrného mlýna Radvanov a Ústějovská kaplička.
U Mladé Vožice jsou ukryté ruiny větrného mlýna. Výhled je tu do širokého okolí

Rodina Haladových, která koupila tvrz před osmnácti lety od Zemědělského družstva Kestřany, památku postupně opravuje a zároveň ji zpřístupnila veřejnosti. Zájemci sem mohou přijít celoročně, a to každý den od 9 do 19 hodin. Majitelé se snaží zachovat co největší autentičnost památky a spíše ji zakonzervovat. „Jde to pomalu, protože kdekoli kopneme, něco se objeví. Chceme se dozvědět co nejvíc, proto všechno prozkoumáváme a nikam nespěcháme s opravou,“ vysvětlil Pavel Halada s tím, že se snaží co nejvíce přiblížit původnímu stavu. „Můžeme to udělat rychle, ale utrpí tím autenticita stavby,“ dodal.

V současné době se snaží zpřístupnit patra, aby se lidé dostali nahoru a viděli tvrz jako její páni v minulosti. Ti totiž nebydleli dole, ale právě v patrech. V areálu se například dělaly rozsáhlé terénní úpravy, které ale dnes nikdo nevidí, úpravy svahů a celkově se zvelebuje celý park s cílem přimět návštěvníky, aby se zde zastavili a zdrželi. „Mohou si tady posedět, dát si víno a nasát atmosféru,“ shrnul Pavel Halada.

Příběh mladé orlice nemá šťastný konec.
Mladá orlice z Makova zahynula v Německu na sloupu elektrického vedení

Kestřanská tvrz je unikát. Jednak tím, že tu původně stály čtyři tvrze v bezprostřední blízkosti, a jednak je jedinou raně až pozdně gotickou tvrzí v České republice, která je takto zachovalá včetně fortifikace věží a bez přestavění. To se snaží majitelé udržet. A jak se k takové výzvě dostali?

Zdroj: Deník/Lucie Kotrbová

„Začalo to romantickou představou vlastnit památku, nejlépe zříceninu na kopci koupenou za korunu, kam bychom jezdili s kamarády a postupně ji opravovali. Projeli jsme tedy celou republiku a hledali. Zajímavé je, že jedním z prvních míst byly právě Kestřany, jenže cena byla tehdy vysoká. Náhoda tomu ale chtěla a cena se později snížila, já jsem prodal nějaké pozemky a všechno se to dobře sešlo dohromady, tak jsme do toho šli,“ popsal Pavel Halada, který tehdy podnikal v oblasti počítačů, prvotní vizi a pokračoval: „Začali jsme tedy naplňovat ty romantické představy, než jsme si uvědomili, jaký je to závazek a jak cenná je to památka. Bylo nám jasné, že do toho musíme jít buď naplno, nebo vůbec. Postupně jsme to začali řešit s odborníky, zajímat se a studovat.“

Dnes na tvrzi rodina Haladových bydlí a věnuje památce všechen svůj čas. S obnovou pomáhá také Spolek přátel kestřanských tvrzí, který oficiálně vznikl v roce 2016. Společně také připravují na tvrzi a v přilehlém hospodářském dvoře zajímavé akce. Tou nejbližší bude program v rámci píseckého mezinárodního folklorního festivalu. V pátek 25. srpna od 16.30 hodin zde vystoupí maďarský soubor společně s pozvanou cimbálovkou z Moravy.