Ve čtvrtek 21. února se Protivínský vlastivědný klub sešel na svém 39. setkání - tentokráte právě na černé hodince s příběhy ze staré Šumavy a okolí hradu Kašperk.

Tento hrad je nejen krajinnou dominantou, ale i místem dějinných událostí. Kašperk (Karlsberg) nechal postavit ve 14. století Karel IV. na ochranu zemských hranic a rýžovišť zlata. Obytné jádro mezi dvěma čtyřpatrovými věžemi chránily hradby s baštou a jedinou přístupovou cestou. Na vyvýšenině asi 400 metrů od hradu bylo zbudováno v 15. století opevnění, dnes Pustý Hrádek. Vznikl z obavy před útokem královského vojska a měl zabránit případnému ostřelování Kašperku z výšky. Kašperk měl být správním střediskem, byl však často zastavován a měnil majitele. Roku 1616 ho koupilo město Kašperské Hory, hrad však nadále chátral. Po třicetileté válce byl zcela poničený a byl rozebírán na stavební materiál. Teprve od poloviny 19. století započíná jeho rekonstrukce.

Místo bylo opředeno mnoha legendami a bájemi. V prastarých zarostlých zdech zůstal prostor pro tajemno. Opuštěný Kašperk ožíval v dávných příbězích lidské fantazie. V pověstech se odrážela drsnost prostředí, obtížnost živobytí, ale i určitá naivita lidí a jejich naděje i obavy. Nadpřirozené síly často pomáhaly chudákům a trestaly lidskou pýchu a chamtivost, ne všechny příběhy však vždy končily šťastně.

Pověsti z okolí Kašperku sebralo a zapsalo mnoho spisovatelů, např. Josef Pavel v knize Pověsti českých hradů a zámků, Jaroslava Voráčková – Skřítkové pod Kašperkem (2000) a Ondřej Fibich – Strašidla na Kašperku (2018).

Při naší černé hodince zaznělo 16 příběhů z posledně jmenované knihy. Přečetli je členové Protivínského vlastivědného klubu a dokázali tím, že i po staletích nás tyto převyprávěné pověsti mají stále čím oslovit.

Helena Mašindová