Cenu tepla, která zůstane pro rok 2024 stejná jako letos, schvalovali písečtí radní na svém čtvrtečním jednání. Podle starosty města Michala Čapka je udržení ceny v energetické situaci, ve které se Česká republika nachází, malý zázrak. Začalo se podle něj projevovat nahrazení parovodu horkovodem, který je značně úspornější. „Parovod byl neefektivní a měl velké ztráty," komentoval s tím, že díky přechodu z páry na horkovod jsou úspory takové, že se podařilo ušetřit jeden měsíc zimního vytápění.

Zákazníci Teplárny Písek budou i příští rok platit 727,10 Kč bez DPH za gigajoule na primáru a 903 Kč bez DPH za gigajoule na sekundáru, cena tepla pro ohřev teplé vody bude i nadále 901 Kč bez DPH za GJ. „Na rozdíl od okolních měst v Písku teplo nezdraží, a to přes meziroční nárůst cen paliv o průměrných 6,7 procenta. Teplárně se totiž podařilo na rok 2024 zafixovat nižší cenu elektrické energie, a tím vykompenzuje zvýšené náklady na paliva,“ vysvětlil starosta Michal Čapek.

Ilustrační foto
Teplo bude pro příští rok v Písku zhruba o čtvrtinu dražší než letos

Teplárna Písek má výhodu, že není většinově závislá na uhlí, jehož cena extrémně roste. Má dobře zvolený mix zdrojů. Polovinu kapacity uhlí nahradil podle místostarostky města Petry Trambové kotel na biomasu. „Druhou polovinu by mělo řešit ZEVO (zařízení pro energetické využívání odpadů). To je ideální varianta, která je připravená, ale musíme mít i alternativy," konstatovala s tím, že alternativou je plyn, což by ale znamenalo, že teplárna bude závislá na dodávce plynu.

Teplárna má v plánu provozovat jako základní zdroj uhelný a biomasový kotel, pro zimní „špičkování“ bude využívat dvoupalivový kotel na zemní plyn a LTO na Výtopně Samoty, do nějž investovala minulý rok. „Díky tomu máme zajištěny dostatečné a bezpečné dodávky tepla. Počítáme s provozem kotle na LTO bez zemního plynu,“ uvedla ředitelka Teplárny Písek Andrea Žáková.

Veřejná beseda k ZEVO Písek.
Plánovaná spalovna u Smrkovic víří emoce. Místní ji nechtějí, píší petici

Teplárna v největší možné míře minimalizuje nárůst ostatních nákladů vnitřními úsporami, vyšší efektivitou výroby a provozováním sítě. Pečlivě posuzuje investice a opravy. „Příští rok plánujeme investice v celkové výši 23,3 milionu korun bez DPH, zhruba o pět milionů méně než letos. Mezi významné akce bude patřit vybudování horkovodu Alšovo náměstí – Ningrova ulice, což umožní napojení budovy staré knihovny a dalších zájemců v této lokalitě. Počítáme také s dokončením výměny řídícího systému teplárny či výměnou ekonomického informačního systému. Chceme také zahájit projekt výstavby kogenerační jednotky,“ vyjmenovala plánované akce Andrea Žáková.

Kogenerační jednotka by měla nahradit uhelný kotel, který bude muset teplárna v souvislosti s ukončením spalování uhlí v budoucnu odstavit. „Naše zdroje bychom chtěli o kogenerační jednotku rozšířit v horizontu dvou až tří let. Předpokládáme, že si vyžádá investiční náklady ve výši 250 až 300 milionů korun,“ doplnila ředitelka.

Pro příští rok počítá Teplárna Písek i s řadou nezbytných oprav, zásadní bude například oprava mokrého vynašeče na uhelném kotli, viaduktu vlečky nebo lokomotivy. Nezbytné opravy a pravidelná údržba by měly příští rok činit 45 milionů korun bez DPH, meziročně o 15 milionů více.

Písecká teplárna dodává teplo a teplou užitkovou vodu od roku 1987. V současnosti jimi zásobuje přes 8300 domácností. Do sítě ročně dodá kolem 370 000 GJ tepla a vyrobí přes 7000 MWh elektrické energie. Provozuje kotel na hnědé uhlí se spoluspalováním biomasy, kotel na dřevní štěpku a kotel na zemní plyn a LTO. Akciovou společností se Teplárna Písek stala po privatizaci státního podniku Jihočeské energetické závody v roce 1994. Jejím většinovým vlastníkem je město Písek.