V místech, kde byl za války takzvaně sběrný, ale fakticky romský koncentrační tábor, našli archeologové hroby jednotlivců. Odkryli hrob s pozůstatky vězeňkyně, které nebylo ani 40 let, a hrob novorozence, jehož kosterní pozůstatky se téměř nezachovaly, protože jáma byla mělká. Nalezli i sedm hrobových jam. V dochovaných písemných pramenech se uvádí, že by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes 70 dětí, hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních. V úterý 10. září o tom informovali archeologové a zástupci brněnského Muzea romské kultury, které stávající památník a areál bývalého vepřína spravuje. V místě, na němž stojí bývalý vepřín, plánuje vybudovat památník romského holokaustu, který by měl stát do roku 2023.

Díky výzkumu jsou známá místa hrobů zdejších obětí z roku 1943. Podle vedoucího týmu Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity je takzvaný provizorní hřbitov v areálu v těsné blízkosti výše zmíněného žulového památníku. "Bude možné přesně vyznačit místo, kde se hřbitov obětí nachází. Poprvé v Evropě se podařilo odhalit hroby obětí nacistického pronásledování Romů a Sintů," konstatoval Pavel Vařeka.

Některé ostatky jsou podle Pavla Vařeky v hlubokých jamách, jiné uložené mělce. Několik centimetrů pod povrchem by mohly být dětské hroby. Vědci našli v této části jen hroby jednotlivců. "Masové hroby by měly být podle dochované dokumentace v druhé straně na severovýchodě. Odhalili jsme jeden hrob, ve kterém byla pohřbena v rakvi vězeňkyně mladší 40 let, ten hrob je zakrytý, vzhledem k pietě a žádosti pozůstalých a příbuzných obětí kosterní pozůstatky neukazujeme," řekl Pavel Vařeka.

Archeologové odkryli malý vzorek, ale i ten umožňuje přesně rekonstruovat celou plochu. Zjišťovací výzkum bude pokračovat ještě v areálu bývalého vepřína. Jeho výsledky by měly být známé na konci září.

Díky archeologickému týmu se po 70 letech dověděli příbuzní obětí, kde byli jejich blízcí pohřbeni. "Pro mě jako pro pozůstalého je to zásadní, protože jsme dosud nevěděli, kde jsou členové naší rodiny pochováni. Teď už víme kde, že nedůstojně, ale na důstojném místě. Zbývá ještě vymezit prostor, kde se hroby nacházejí, a protože ten dětský hrob byl 20 centimetrů pod povrchem, nikomu nedovolíme, aby po našich hrobech šlapal," řekl ČTK Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Místo chtějí Romové oplotit a plánují tam umístit sedm metrů vysoký křesťanský kříž.

O tom, jak bude vypadat památník v areálu bývalého vepřína, by měla rozhodnout architektonická soutěž, kterou chce vyhlásit Muzeum romské kultury v září. O výsledcích soutěže by mělo být jasno do konce května. Potvrdila to ředitelka romského muzea Jana Horváthová.

Poté by se mělo přistoupit k demolici budov. Uvažovalo se i o variantě, že by některé z nich zůstaly stát a byly využité pro expozice, které by připomínaly zdejší historii. Demolice by měla být realizovaná do konce roku 2020. Bourání vepřína archeologický průzkum by měl stát 111 milionů korun. Památník by se měl začít stavět v roce 2021 a areál by měl být zpřístupněný lidem v roce 2023. Na stavbu má příslib milionu eur (asi 25,8 milionu korun) z norských fondů a půl milionu eur (téměř 13 milionů korun) na expozice a aktivity.

Táborem v Letech prošlo od srpna roku 1942 do května roku 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo asi 600 Romů. Podle expertů nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Tábor stával v areálu vepřína, ale chovné haly na něm nestály. Vepřín se stavěl od roku 1972 a měl rozlohu 7,1 hektaru. Loni ho stát odkoupil za 450,8 milionu korun.

Ve středu 25. září pořádá Muzeum romské kultury den otevřených dveří v prostorách bývalého vepřína. Zájemci mají poslední příležitost vidět areál před demolicí, seznámit se s průběhem prací na úpravě pietního místa a s prezentací výsledků archeologického průzkumu.