Režim Saddáma Husajna padl již před třemi lety v důsledku americké invaze do Iráku, ale tím v této zemi nenastal ani zdaleka klid. Od roku 2005 vzrůstala v zemi opět nestabilita a napětí mezi šíitskými a sunnitskými iráckými muslimy, ústící do sebevražedných útoků zejména sunnitských muslimů proti šíitským shromážděním a místům s velkou koncentrací lidí.

Při obsazení kuvajtského hlavního města narazily koaliční síly mimo jiné na dva opuštěné irácké tanky. Jejich posádky utekly
Kuvajt je osvobozen, řekl před 30 lety Bush. K vítězství pomohla i klamná akce

Začátkem roku 2006 se situace vyhrotila do té míry, že Organizace spojených národů přirovnala stav země k otevřené občanské válce. Ztráty iráckého obyvatelstva v přímém důsledku válečného konfliktu dosáhly v tomto roce kolem 650 tisíců lidských životů.

Organizace "křesťanských mírotvorných týmů" (Christian Peacemaker Teams - CPT) se snažila v zemi tlumit válečný konflikt a dokumentovat případné porušování lidských práv, aby na ně upozornila světovou veřejnost. Americkou invazi do Iráku přitom označovali členové CPT za nezákonnou a odmítali jakékoli násilné akce.

Únos před mešitou

V sobotu 26. listopadu 2005 zastavil v univerzitní čtvrti Bagdádu (kde neustále docházelo k přestřelkám mezi americkými jednotkami a iráckými povstalci) maskovaný střelec vůz, v němž cestovali čtyři členové CPT, doprovázení tlumočníkem a řidičem. Čtveřice mířila na schůzku s vlivnou skupinou sunnitských náboženských vůdců, a když na ně namířil samopal, byla jen sto kroků od mešity, v níž mělo ke schůzce dojít.

Muž se zbraní donutil všechny čtyři křesťanské dobrovolníky vystoupit a tlumočníkovi s řidičem přikázal odjet. Unesené muže, mezi něž patřil čtyřiapadesátiletý dětský vedoucí Tom Fox z Virginie, čtyřiasedmdesátiletý britský lékař v důchodu Norman Kember, jedenačtyřicetiletý koordinátor programů CPT Kanaďan James Loney a třiatřicetiletý kanadský elektrotechnik Harmeet Singh Sooden, ozbrojenec odvedl s sebou.

Exhumace obětí srebrenického masakru v roce 1996
Genocida v Srebrenici: z města se stala jatka, zůstaly jen slzy a masové hroby

Brzy na to se svět dozvěděl, že čtveřici křesťanských mírotvorců unesla takzvaná Brigáda meče spravedlnosti. Ta zveřejnila 29. listopadu prostřednictvím arabského televizního kanálu Al Jazeera video s prohlášením, že všichni zajatci jsou špioni ve službách Ameriky a budou zabiti, pokud nebudou propuštěni všichni iráčtí vězni držení v USA a v Iráku. Výzva byla znovu zopakována v lednu následujícího roku.

Organizace CPT sice únos odsoudila a vyzvala veřejně únosce, aby jejich členy propustili, ale v souladu se svým pacifistickým posláním odmítala požádat některou ze zemí zapojených do konfliktu o ozbrojenou akci na jejich záchranu. Únos označila za další důsledek "nelegální okupace Iráku", a rovněž apelovala na propuštění iráckých zajatců držených na různých místech světa.

Jednoho zabili, jdeme na ně

Situace se vyostřila 10. března 2006, kdy bylo na jedné z bagdádských skládek odpadu nalezeno pohozené mrtvé tělo Toma Foxe, se svázanýma rukama a prostřílenou hlavou i hrudníkem. Podle iráckých policistů, které citovala CNN, byl misionář před smrtí patrně mučen.

CPT vydala k úmrtí svého pracovníka soustrastné prohlášení, ale opět apelovala, aby nebylo užito násilí, přičemž citovala slova samotného Foxe. 

Bitva o Chafdží patřila k nejkrvavějším střetům války v Zálivu. Na snímku podpůrná dělostřelba amerického 10. námořního pluku
Bitva o Chafdží: Saddámova lest narazila. S bravurním tahem spojenců nepočítal

Vraždu jednoho z rukojmí však již nehodlaly státy zapojené do konfliktu nechat jen tak být. Bylo zřejmé, že pokud se něco nestane, budou následovat další oběti, což by mohlo již tak dost výbušnou atmosféru ještě více vyeskalovat.

Britské jednotky speciálních sil v Iráku proto spustily rozsáhlou operaci, jejímž cílem bylo v nejkratší možné době najít a osvobodit zbylé zajatce. V bagdádských domech vypukly razie a zatýkání s cílem dostat co nejvíce informací o teroristické brigádě, její síle, umístění, výzbroji a o úkrytu, v němž drží unesené muže. Neustávající desítky výslechů náhodných svědků i podezřelých nakonec přinesly výsledek; vojáci dostali tip na dům ve městě Mišahda 32 kilometrů severozápadně od Bagdádu, kde se jim podařilo zadržet dva hledané členy brigády. Ti jim konečně udali správné místo, kde byli zajatci vězněni.

Americká bojová letadla F-16A, F-15C, F-15E nad hořícími kuvajtskými ropnými poli
Pouštní bouře: jedinečná operace, kde i Češi poznali známá Saddámova minová pole

Jejich vyproštění dostal na starost oddíl SAS, který použil lest a těsně před úderem únosce telefonicky varoval, ať raději zmizí, že hrozí přepadení. Tento tah vyšel, únosci skutečně opustili budovu a zajatce nechali být. Úderný tým SAS je našel v pořádku a odvedl bez jediného výstřelu. 

Podle různých zdrojů zajišťovaly muže z SAS při této akci ještě další jednotky, konkrétně prý britští parašutisté, námořní pěchota a dokonce prý i příslušníci kanadské jízdní policie. Všichni tři unesení byli naštěstí v dobrém zdravotním stavu a mohli být bez problémů transportováni do bezpečí.

Saddám Husajn.
Před 30 lety ukázal Saddám Husajn pravou tvář. Dal oběsit britského reportéra

CPT se stala po osvobození terčem kritiky, že s vojáky na akci nespolupracovala a za vysvobození rukojmí jim ani nepoděkovala. Její představitelé poté vydali prohlášení, v němž poděkovali SAS za to, že se její zásah obešel bez střelby. 

Úspěch operace využil americký generál Rick Lynch k tomu, aby dočasně odvedl pozornost od skandálu s týráním a zneužíváním iráckých vězňů na Guantánamu, který byl právě v té době aktuální, a aby zdůraznil, že informace vedoucí k osvobození všech tří rukojmí byly získány právě díky výslechům zadržených Íráčanů.