„Zatímco celosvětový počet nových případů koronaviru klesá již šest po sobě jdoucích týdnů, středoevropský národ s 10 miliony zažívá téměř rekordní úroveň nových infekcí. Po celém Česku se rozšířila infekčnější – britská mutace viru, která doslova tlačí české nemocnice na pokraj kolapsu. Počet obětí v zemi právě překročil 20 tisíc. Jeho úmrtnost patří k nejvyšším na světě," píše CNN. 

Podle serveru však není důvod, aby země patřila mezi nejhorší. „Jako relativně bohatý národ a člen Evropské unie má Česká republika přístup k očkovacím látkám, zdravotnickému vybavení a technologickým řešením. Má demokraticky zvolenou vládu. Jeho systém zdravotní péče je ve světě respektován, jeho ekonomika je poměrně silná.“

Lidé na ulici v Trutnově. Ilustrační snímek
Vláda od března omezí volný pohyb osob na území obce, uzavře školy i školky

Místo toho se současná situace Česka blíží katastrofě a je výsledkem desítek malých chybných kroků, pozdních rozhodnutí a špatně interpretovaných zpráv, píše CNN s odkazem na odborníky.

Vláda v pátek připustila, že neměla jinou možnost, než uvalit na zemi přísný lockdown. Stává se tak v době, kdy většina zemí světa začíná mluvit o uvolnění.

Kde se stala chyba? 

„Vláda přijala neblahou strategii rozhodování na základě aktuálních kapacit v nemocnicích, což znamená, že často přicházejí příliš pozdě,“ uvedl pro CNN Jan Kulveit, vedoucí vědecký pracovník na Future of Humanity Institute na univerzitě v Oxfordu. Počet pacientů v nemocnicích je jen opožděným obrazem epidemie, protože lidé potřebují lékařskou pomoc až po nějaké době od nakažení. 

Premiér Andrej Babiš v pátek v Poslanecké sněmovně však připustil, že jeho vláda udělala „příliš mnoho chyb“, ale uvedl, že není čas na to hádat se o minulosti. „Chápu, že je to těžké, ale je to velmi důležité … musíme to udělat společně a doufám, že to všichni pochopí a dají nám poslední šanci, abychom to mohli společně zvládnout," dodal a vysvětlil potřebu dalšího lockdownu.

Hranice obcí v ČR.
Mapa katastrů všech obcí: Zjistěte, kam smíte a kam ne. Stačí zadat své místo

CNN oslovila i Rastislava Maďara, děkana lékařské fakulty Ostravské univerzity a bývalého člena vládního krizového týmu. Ten uvádí jako hlavní příčinu současné krize tři rozhodnutí. K prvnímu podle něj došlo, když vláda propustila své poradce, mezi nimiž byl i Maďar, a v létě pak zrušila povinnost nošení roušek na veřejných místech. Druhou chybou bylo znovuotevření obchodů před Vánocemi a třetí pak to, že česká vláda nijak nereagovala na britskou mutaci viru, která se v zemi objevila už na začátku ledna. 

Politika hraje roli

„Při rozhodování pravděpodobně hrála roli politika," píše server CNN a cituje profesorku Dagmar Dzúrovou z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy v Praze. „To byl okamžik, kdy se epidemie začala znovu šířit, ale stále byl čas ji zastavit … ale nestalo se tak, protože se blížily volby,“ řekla Dzúrová.

Ta však není jediným odborníkem, který poukazuje na hlasování na začátku října jako na klíčový moment v boji proti viru. „Mnoho evropských zemí zažilo druhou vlnu, Česká republika v tom nebyla jedinečná,“ řekl Kulveit. „Ale na rozdíl od jiných zemí se nepodařilo druhou vlnu potlačit a myslím, že v tom hrály roli volby,“ dodal.

Rakouské horské středisko Ischgl se smutně proslavilo v celé Evropě jako místo, odkud se virus rozšířil bleskově po celém kontinentu. V půlce března 2020 byla vyhlášena karanténa.
U sousedů v Rakousku: Hotel Europa, kde se objevil první covid, už zkrachoval

Neochota vlády jednat znamenala, že se epidemie vymkla kontrole. Koncem října bylo nevyhnutelné tvrdé uzamčení. Babiš byl nucen připustit, že on a jeho vláda udělali chyby při zvládání ohniska nákazy a prosili lidi, aby dodržovali přísná pravidla uzamčení. 

Brzy však přišla další chyba. Vzhledem k tomu, že infekce začaly upadat a Vánoce byly hned za rohem, vláda začala být netrpělivá a rozhodla se ignorovat svá vlastní pravidla založená na datech, jak bezpečně znovu otevírat.  Politika neskončila uzavřením volebních místností, uvedli odborníci pro CNN, hlavně proto, že letos se blíží další klíčové volby. „Už jsme v době předvolební kampaně, což snižuje ochotu politických stran hledat konsenzus,“ uvedl Kulveit.

Politické potřeby

„Vláda neposlouchá odborníky a vypořádává se s pandemií na základě svých politických potřeb, a když jsou opatření vysvětlována veřejnosti, dělají to politici, většinou předseda vlády, což znamená, že část veřejnost má sklon bojkotovat pravidla z politických důvodů," uvedla Dzúrová.

Lyžařský areál Vaňkův kopec.
Asociace: Většina skiareálů zimu vzdává, čeká je velmi těžké období

Podle CNN mohou být Češi náchylnější k tomu, důvěřovat konspiračním teoriím, protože jejich země prošla první vlnou pandemie relativně v pohodě, a to díky včasnému rozhodnutí vše uzavřít.  Ve veřejném zdraví se tomu říká paradox úspěchu. Pokud preventivní opatření fungují dobře, mohla by veřejnost podceňovat závažnost ohrožení a domnívat se, že prevence byla ztrátou času.

"Lidé vidí, jakou cenu si vybírají opatření a ne tu, kterou si vybírá virus. Proto přibývá hlasů, které zpochybňují vážnost nemoci, což je nevídané v zemi, kde na ni umírají tisíce lidí," řekl CNN Kulveit. 

Češi nejsou jedineční v tom, že se stanou oběťmi svého vlastního úspěchu, ale vládní neschopnost vysvětlit tyto problémy situaci ještě zhoršuje, dodal. Vláda zahájila informační kampaň proti koronavirům, zaměřila se však hlavně na omezení a v poslední době na očkování.