Bostonský maraton se tradičně koná na takzvaný Den patriotů, což je státní svátek, jímž si Američané připomínají bitvy o Lexington a Concord, první bojová střetnutí z doby americké války za nezávislost. Celkem 42 195 metrů dlouhá trasa vede z Hopkintonu v Massachusetts do čtvrti Back Bay v Bostonu a každoročně ji lemují statisíce diváků, kteří fandí desítkám tisíc běžců.
Před deseti lety se na start této legendární akce, která se koná již od roku 1897, a je tedy nejstarší svého druhu na světě, postavilo přes 26 tisíc závodníků.
Výbuch bomb na Bostonském maratonu v roce 2013 zachytily kamery:
Dvě vražedné exploze
V pondělí 15. dubna 2013 ve 14:49 místního času, tedy téměř tři hodiny poté, co vítěz maratonu proběhl cílem, vybuchla ani ne půl bloku od cílové čáry první bomba. Závod v té době už většina soutěžících dokončila, více než 5700 běžců ale stále ještě zůstávalo na trati. A v prostoru kolem cíle se pořád nacházely tisíce lidí, kteří je chtěli sledovat.
Zhruba dvanáct vteřin po první explozi následovala druhá, tentokrát bomby nastražené jen asi 180 metrů od té první. Obě vražedné nálože vybuchly na severní straně Boylston Street přímo uprostřed diváckého chumlu.
Policie později zjistila, že obě byly podomácku vyrobeny a pachatelé je umístili do tlakových hrnců, aby zvýšili jejich ničivou sílu. Tyto papiňáky pak ukryli v batozích, které nechali schválně ležet mezi lidmi. První položili na zem před obchodem Marathon Sports na Boylston Street 671 až 673, druhý před restauraci Forum. Exploze vyrazila okna i ve vzdálenějším obchodě LensCrafters.
Výsledkem útoku byli tři mrtví a stovky těžce zraněných. Chodník poblíž cílové rovinky okamžitě pokryla četná tratoliště krve. Sedmnáct lidí přišlo při výbuchu o některou ze svých končetin.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, Anna Frodesiak, CC BY-SA 2.0
zoom_in
Mapa bombového útoku na Bostonský maraton v roce 2013. Trasa maratonu je zobrazená tmavě modře, cílová čára žlutě a prostor určený pouze pro běžce světle modře. Prostor pro rodinná setkání je ve světle žluté barvě
Láska zrozená v krvi
Jednou z takto zraněných obětí byla i mladá žena Roseann Sdoiaová, která ztratila dolní část své pravé nohy.
„Výbuch první bomby jsem zaslechla i pocítila. Ta druhá pak byla v batohu, který ležel skoro těsně za mnou. Ani ne metr daleko,“ uvedla pro CBS News žena. Exploze jí utrhla pravé chodidlo i s kusem lýtka a odhodila ji na beton, kde dívka zůstala ležet v krvi.
Na pomoc jí okamžitě přiběhli tři neznámí lidé, s jejichž jmény se seznámila až později.
Jedním z nich byl vysokoškolský student Shores Salter, který si rychle odepnul pásek a použil ho jako škrtidlo na pahýl její nohy, aby na místě nevykrvácela. Další byla policistka Shana Cottoneová, která ji pomohla udržet v klidu a zařídila její transport do nemocnice. Všechny sanitky kolem už byly plné, Cottoneová proto využila své autority a podařilo se jí zastavit vozidlo pro přepravu vězňů, které zraněnou ženu mohlo odvézt.
Tím, kdo pak dívku zvedl ze země, naložil ji do vozu, přisedl si za ní a celou cestu ji držel za ruku, byl hasič Mike Materia, jenž se nakonec stal i jejím životním partnerem. V osudnou chvíli mu šlo především o to, aby dívka nezpanikařila. „Snažil jsem se, aby zůstala v klidu, a pak taky, abych v klidu zůstal já,“ popsal to později CBS News. Když dorazili do nemocnice, předal svou zraněnou společnici do péče lékařů. Na místě se ale rozhodl zůstat, protože chtěl vědět, jak to s dívkou dopadne.
„Až do úterního večera jsem byla pod sedativy. Když jsem se pak v úterý nebo možná ještě spíš ve středu trochu probrala, byla už u mě moje máma a okamžitě na mě vyjela: Co je to za hasiče? Já pak spustila na ni: To si ze mě děláš srandu? Právě mě vyhodili do vzduchu!“ vylíčila s úsměvem Sdoiaová, která se v současnosti živí motivačními vystoupeními.
S Materiou zůstala a během následujících měsíců vyplněných nutnými operacemi a sháněním protetické nohy se do sebe zamilovali a vzali se. Jejich manželství trvá dodnes.
Hon na pachatele
Zatímco sanitky odvážely raněné a lékařský stan, postavený vedle trati jako první pomoc pro kolabující běžce, se měnil v nouzovou polní nemocnici, prozkoumávali místní policisté i federální vyšetřovatelé celé místo činu, pokrývající patnáct bloků.
O tři dny později zveřejnil americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) snímky dvou hlavních podezřelých. Později byli identifikováni jako bratři Džochar a Tamerlan Carnajevové, kyrgyzsko-američtí teroristé čečenského původu.
Následoval dramatický hon na pachatele, poznamenaný dalším krveprolitím.
Ve čtvrtek 18. dubna večer asi pět minut po půl jedenácté na bratry v areálu Massachusettského technologického institutu v Cambridge narazil policista a díky zveřejněným snímkům je poznal. Než je ale stačil zadržet, začali teroristé střílet a smrtelně ho zranili. Se zbraní v ruce pak kolem jedenácté hodiny zastavili v bostonské čtvrti Allston jeden sportovně-užitkový vůz a unesli ho i s řidičem. Tomu se však zhruba po čtvrt hodině podařilo z auta utéct a zavolat pomoc.
Policisté začali okamžitě ukradené vozidlo hledat. V okamžiku, kdy ho našli, se pátrání proměnilo v honičku. Pachatelé pronásledovaní policejními vozy se dostali až na bostonské předměstí Watertown, kde následovala divoká přestřelka s tragickým vyústěním. Teroristé těžce postřelili dva policisty, z nichž jeden, Dennis Simmonds, o rok později následkům zranění podlehl. Strážci zákona sami několikrát zasáhli Tamerlana, jenž zůstal ležet na silnici přímo v cestě auta, v němž se jeho bratr rozhodl prorazit obklíčení. Džochar svého bratra přejel a Tamerlan krátce poté zemřel.
Následoval bezprecedentní zátah, při němž tisíce policistů uzavřely a prohledávaly celou čtvrť Watertown, jejíž občané byli veřejně vyzváni, aby zůstali zavření doma a nevycházeli, a v níž policie okamžitě uzavřela naprostou většinu podniků i dalších veřejných míst a zastavila dočasně i veškerou dopravu.
Kolem šesté hodiny večer si pak jeden z místních obyvatel všiml Džochara ukrývajícího se v jednom z dvorků a upozornil na něj policii. Protože se terorista odmítl vzdát, následovala další přestřelka. Při té Carnajeva postřelili a následně konečně zatkli.
O dva měsíce později ho odsoudili k trestu smrti, odvolací soud ale v červenci 2020 verdikt zrušil. O necelý rok později, v březnu 2021, to začal přezkoumávat Nejvyšší soud Spojených států, který po zhruba ročním řízení rozhodnutí odvolacího soudu anuloval a trest smrti teroristovi potvrdil. Podle dostupných informací nebyl rozsudek dosud vykonán.
