Po pouličních protestech ve velkých městech po celém Afghánistánu se teď ženy přesunuly na sociální sítě. Snaží se tak vyjádřit svůj nesouhlas s tvrdými nařízeními, které na studentky Tálibán uvalil.

V rámci online kampaně se ženy po celém světě oblékají do tradičních barevných šatů a šperků. Připojují k nim hashtag #DoNotTouchMyClothes, tedy #NesahejNaMéOblečení. Protestují tak proti tvrdým nařízením v návaznosti tálibánskou interpretaci tzv. práva šaría.

Zamalované ženské tváře na salonech krásy v Kábulu.
Ženy jako já jsou terčem Tálibánu, jsme moc vidět, tvrdí vizážistka z Kábulu

Protest je odpovědí na demonstraci, kterou zosnoval Tálibán na kábulské univerzitě. Tam se pod jejich taktovkou objevilo zhruba tři sta žen zahalených v černých šatech. Tyto obleky ženám zakrývaly celou postavu a jejich součástí byly i hidžáby, tedy šátky zakrývající vlasy a krk. Takové oblečení se podle The Guardian nikdy dříve nikde v zemi nenosilo. Většině z žen nebylo do obličeje zcela vůbec vidět.

Tyto ženy mávaly vlajkami Tálibánu a podle serveru Deutsche Welle hnutí také vyjadřovaly podporu. Radikální skupina přitom nově zakázala účast žen ve vysoké politice a nařídila segregaci žen a mužů na školách a univerzitách. Zahalené ženy také promluvily proti západním zemím a jejich vlivům.

Ve chvíli, kdy Tálibán převzal moc v zemi, sestavil novou vládu. Ta se skládá pouze z mužů, jen s několika tádžickými a uzbeckými představiteli. Ve vládě však není reprezentována minorita Hazárů. Ti jsou stoupenci šíitského islámu, a proto jsou terčem diskriminace.

Ani takzvané ministerstvo pro ženské záležitosti nehraje v novém režimu roli. To rovněž znamenalo návrat takzvaného ministerstva propagace mravnosti a prevence nectnosti. To se postará o zavedení práva šaría po celé zemi.

Mnoho afghánských žen, zejména pak ve městech, se obávají omezení svých těžce vydobytých práv. Vzpomínají tak na období mezi lety 1996 a 2001, kdy Tálibán v podstatě uzavřel ženy v jejich domovech. O ženy v Afghánistánu panují již od převzetí moci v zemi obavy. Za jejich minulé vlády přistupoval Tálibán k ženám jako k občanům druhé kategorie. Ženy byly objektem násilí, nucených svateb a ve své zemi byly téměř neviditelné.

#DoNotTouchMyClothes

Doktorka Bahar Jalali, afghánská historička a expertka na genderová studia, publikovala v reakci na situaci na twitteru fotografii a použila zcela poprvé hashtag #DoNotTouchMyClothes. To inspirovalo řadu afghánských žen po celém světě.

Novinářka BBC Sana Safi, která se narodila v Afghánistánu, publikovala na twitter podobnou fotografii. „Jak se oblékaly ženy dříve? Takto. Pokud bych byla v Afghánistánu, musela bych mít přes hlavu šátek. Více ‚konzervativní‘ a ‚tradiční‘ už být nejde.“

Muzikantka Ariana Delawari sdílela fotografii své matky z období, když byla těhotná. Ta měla na sobě tradiční šaty a na hlavě neměla žádný šátek.

Novinářka Waslat Hasrat-Nazimi, která vede afghánskou sekci zpravodajského serveru Deutsche Welle, rovněž publikovala fotografii, na které má na sobě barevné tradiční šaty. „Tohle je afghánská kultura a takto se Afghánky oblékají,“ napsala.

Obdobně zareagovala i britská komunální politička afghánského původu, Peymana Assad. „Naše kulturní šaty nejsou tyto mozkomorské obleky, které Tálibán nutí ženy oblékat,“ napsala na twitter s odkazem na postavy v knihách o Harry Potterovi, které nosily dlouhé nevzhledné hábity.

Tálibán hrozí, že další protesty budou povoleny jen případě schválení ministerstvem spravedlnosti. Afghánské ženy však slíbily, že budou v protestech pokračovat.

Nový hashtag vyvolal na internetu emotivní reakce. Nejen, že tuto myšlenku podporuje řada žen i mužů po celém světě, vyprovokovalo to také k reakci mnohé odpůrce tohoto hnutí či stoupence myšlenek Tálibánu.

Afghánské ženy hrají kriket
Afghánské hráčky kriketu se musí skrývat před Tálibánem: Chceme pryč, zabijí nás

Shekiba Teimori, afghánská zpěvačka a aktivistka, která utekla minulý měsíc z Kábulu, podle CNN tvrdí, že hidžáb existoval již před pádem Kábulu. „Bylo to však vždy na základě rodinného rozhodnutí, ne rozhodnutí vlády,“ vysvětlila americkému serveru.

Samira, studentka na kábulské univerzitě podle serveru The Guardian uvedla, že je to jediná možná cesta dál. „Talibán už začíná omezovat ženské svobody,“ vysvětlila. „Nemám co ztratit. Budu buď zamčená u sebe doma, neschopna pokračovat ve studiích, nebo můžu bojovat. Budu klidně riskovat život, i když mě zabijí, je to lepší než být umlčena.“

Tálibán tvrdí, že jejich opatření vůči ženám nebudou za této vlády tak drakonická, jako za té minulé. Už však jen to, že v nové vládě nezasedla ani jedna žena, či že téměř přes noc všechny ženy zmizely z ulic po celé zemi, mnohé děsí.