Změna času 2023: Kdy a v kolik se mění, jak působí na zdraví, proč se tak děje

Co je to letní čas?
Letním časem nazýváme takovou úpravu měření a udávání času, při níž se v určité oblasti či zemi nepoužívá běžný pásmový čas, ale čas posunutý dopředu, a to obvykle o jednu hodinu. V Česku se tedy běžný Středoevropský čas (SEČ) dočasně nahrazuje Středoevropským letním časem (SELČ). Letním se tento čas nazývá, neboť se využívá v létě a v měsících před tímto ročním obdobím a také po něm.

Kdy se bude letos přecházet na letní čas?
Změna času se jako obvykle i letos odehraje v noci ze soboty na neděli na konci března, krátce po začátku jara. Přesněji řečeno: dvě hodiny po půlnoci na neděli 26. března se ručičky hodin posunou o hodinu dopředu, tedy z času 2.00 SEČ na 3.00 SELČ.

Střídání času by mohlo skončit do pěti let, říká europoslanec Tomáš Zdechovský

Kdy se opět vrátíme ke středoevropskému času?
Až po více než sedmi měsících. Hodinu života „ukousnutou“ na jaře tedy „dostaneme“ zpět v neděli 29. října, kdy se ve 3.00 v noci ručičky hodin posunou o hodinu zpět na 2.00. Do roku 1995 se letní čas uplatňoval jen šest měsíců.

Jaké druhy času známe?
Původně se používal místní čas. Ten je stejný pro všechna místa na stejném poledníku. Lidé tedy poznali, že je pravé poledne, když měli sluneční kotouč přímo nad hlavou. Z praktických důvodů se však nyní pracuje s pásmovým časem. Svět je proto ve směru od východu na západ rozdělen do 24 časových pásem a v každém z nich se používá čas, který se od sousedních časových pásem liší vždy o jednu hodinu.

Je nějaký rozdíl mezi zimním časem a Středoevropským časem?
Středoevropským časem (SEČ) nazýváme pásmový čas platný pro střední Evropu, tedy i Českou republiku. Obdobně jako pojem „letní čas“ znamená posun času o hodinu dopředu, při skutečném „zimním čase“ by se hodinové ručičky posunovaly o hodinu dozadu. Také na našem území byl ostatně tento skutečný zimní čas již kdysi zaveden, a to pouze jedenkrát v období od 1. prosince 1946 do 23. února 1947. Nyní se ovšem hovorově jako zimní čas označuje právě Středoevropský čas.

Dobré vědět: Proč už je letní čas podle mnohých zbytečný?

Proč se letní čas zavádí?
Jako důvod se uvádí snaha o úspory elektrické energie. Tím, že je v létě večer déle světlo, uspoří se podle zastánců letního času energie, která by byla potřeba na večerní svícení. Kupříkladu podle studie společnosti Enectiva se po jarní změně času sníží spotřeba energie o šest procent. Vedle posunu času podle ní ale hrají důležitou roli třeba i povětrnostní podmínky.

Od kdy se letní čas využívá?
Na území Česka byl letní čas poprvé zaveden již v době první světové války, tedy v letech 1916 až 1918. V meziválečném Československu se bez něj pohodlně obešli. Návrat k němu přinesla až druhá světová válka, kdy byl opět zaváděn od roku 1940. Od využití letního času se poté upustilo až v roce 1949.

Kdy se letní čas do našich životů vrátil?
Zatím poslední návrat letního času nastal v roce 1979. Od tohoto roku se již zavádí každoročně.

Přechod na letní čas je nezdravý, upozorňují někteří vědci. Může i krátit život

Jak se mění pohled na výhodnost letního času?
Ekonomové i energetici se nyní většinou shodují, že skutečné úspory energie získané díky letnímu času jsou prakticky nulové. „Naopak se ukazuje, že v některých zemích umělé posouvání času spotřebu jasně zvyšuje,“ tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Kde obvykle přetáčení hodinových ručiček o hodinu způsobuje potíže?
Starosti změna času přináší zejména železničářům. Pokud se na jaře čas mění o hodinu dopředu, „zpožďují“ se kvůli 60 chybějícím minutám třeba mezistátní rychlíky.

Jak se tato mimořádná situace řeší?
Kupříkladu České dráhy při přechodu na letní čas zavádějí různá speciální opatření týkající se vozů, lokomotiv i personálu. Přesto na takto zpožděné noční spoje často nemohou čekat ranní přípoje, aby se zpoždění nepřenášelo ještě dále. Naopak jednodušší, byť pro cestující spíše nepříjemný, je na podzim zase návrat ke Středoevropskému času. Vlaky, které noční změna času zastihne na trati, zůstanou stát na místě po celou hodinu, aby do svého cíle nepřijely s hodinovým předstihem a nezpůsobily tak zmatek.

Kdo letní čas odmítá, a z jakého důvodu?
Každoroční dvojí přetáčení hodinek a s ním spojená změna času vadí zejména lidem, kteří kvůli tomu pociťují subjektivní potíže. Jejich vnitřní časový systém totiž bývá po ránu ještě nastavený na noc. „Proto byly po změně času pozorovány některé negativní dopady v podobě zvýšené nehodovosti nebo většího počtu úrazů, což zcela jistě souvisí s tím, že člověk vstává v době, kdy na to jeho vnitřní hodiny a také fyziologické procesy ještě nejsou připraveny,“ uvedla Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd.

Existují nějaké nemoci či zdravotní potíže, které by odborníci dávali do souvislosti se střídáním času?
Že by střídání času způsobilo lidem nějaké konkrétní nemoci, vědci dosud neprokázali. U citlivějších lidí ale narušuje kvalitu spánku. Z toho mohou vyplývat další zdravotní potíže. Nevyspalí lidé se hůře soustřeďují, bývají ve stresu a zvyšuje se u nich riziko nehody. Také mohou být náchylnější ke vzniku kardiovaskulárních chorob.

Přichází jarní rovnodennost, čas plný oslav jara i magických rituálů

Ve kterých státech letní čas nepoužívají?
Bez letního času se dosud vždy obešly například země v rovníkové Africe anebo na Arabském poloostrově, i asijské země jako Barma, Thajsko či Vietnam. Některé země třetího světa jej sice v minulosti vyzkoušely, ale řada z nich od něj již upustila. V Evropě jej nepoužívá Island.

Jaký čas se nám celoročně zobrazuje na staroměstském orloji, a proč tomu tak je?
Hodiny na staroměstském orloji ukazují Středoevropský čas, fáze Měsíce či polohu Slunce na ekliptice, letní čas však zobrazit nedokáží. Jeho tvůrci se zavedením letního času nepočítali.

Pohled na staroměstský orloj v Praze:

Co nám ukazují sluneční hodiny na historických stavbách?
Obvykle také místní čas, od pásmového času na hodinkách se tedy i tento údaj může mírně odchylovat. Pokud se na takové hodiny na hradech a zámcích koukáte v létě, musíte počítat s tím, že se váš čas na hodinkách oproti nim také o hodinu předbíhá.

Má změna času vliv na zvířata?
Ani ona podle chovatelů nemívají změny času ráda. Vliv na jejich vnitřní biologické hodiny může být dokonce větší, než je tomu u citlivých lidí. Pokud si tedy kupříkladu po podzimním návratu ke Středoevropskému času o hodinu přispíte oproti běžné ranní době venčení, nebude se to vašemu psovi líbit.

Kdo byl v tuzemsku nejznámějším bojovníkem za zrušení letního času?
Neúnavným bojem za zrušení letního času proslul pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Psal kvůli tomu dopisy komunistickým papalášům i mezinárodním institucím, dokonce se ve snaze prosadit svůj cíl pokoušel vstoupit do politiky. Nikdy však v tomto směru neuspěl. V Evropském parlamentu se nyní pokouší podnítit iniciativy za zrušení letního času europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP). Před ním patřil mezi hlasité odpůrce letního času někdejší senátor Petr Šilar (KDU-ČSL).

Profesor Jiří Dvořák: Setkání se spolužáky mě vyděsilo. Polovina byla po smrti

Proč se začalo uvažovat o zrušení letního času?
Politici začali na námitky odpůrců střídání času konečně slyšet. I změny času totiž mají své ekonomické náklady. Roli hraje i klimatická změna – kupříkladu využití klimatizací v horkých letních dnech je energeticky náročnější než prosté svícení, a proto se smysl změny času ztrácí.

Jaký čas mají lidé raději, a z jakého důvodu?
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 by zrušení střídání času přivítalo 70 procent respondentů. Pro celoroční využití letního času se tehdy vyslovilo 44 procent lidí, tomu „zimnímu“ by dalo přednost 24 procent, zbývající část dotázaných se v tomto směru nevyjádřila.

Co by v praxi znamenalo celoroční zavedení letního času?
Na jednu stranu by to znamenalo, že by se o dva měsíce prodloužilo období, kdy je venku světlo ještě ve osm hodin večer. Na druhou stranu by však naopak o dva měsíce déle byla ráno venku tma, za níž by musely děti mnoho týdnů chodit po ránu do školy.

Země zažila nejkratší den v historii. Může za to zrychlená rotace, tvrdí vědci

Dá se očekávat zrušení střídání času?
O zrušení změn času se mluvilo před několika lety. Snahy o skoncování se střídáním času totiž již v roce 2019 podpořili poslanci Evropského parlamentu. Na členských státech Unie potom bylo, aby se dohodly, v jakém rytmu se v nich čas bude ubírat. Tedy zda budeme nastálo žít jako kdysi v pásmovém středoevropském čase, nebo s hodinovým předstihem v tom letním. Koronavirová pandemie ovšem debaty zastavila.

Zůstává naděje, že by se s každoročním dvojím přetáčením ručiček na hodinách skončilo?
Nevypadá to zatím příliš pravděpodobně. Na úrovni Evropské unie se nyní v tomto směru nejedná. „Unie několik posledních let řeší primárně jiné aktuální výzvy – covid, energetickou krizi, válku na Ukrajině. Nemáme proto ani náznaky, že by se toto téma mělo v blízké budoucnosti znovu otevřít,“ uvedl pro Deník mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský.