Na Ukrajině chtějí bojovat stovky Čechů. Kolik jich tam už je, není jasné

Kolik skutečně Čechů odjelo z vlasti do války však nikdo neví. „Takovými údaji nedisponujeme,“ tvrdí svorně nejenom ministerstvo obrany, ale i vnitra. Ponětí o počtu českých válečníků na Ukrajině nemají ani zpravodajci z Bezpečnostní informační služby.

Skoupá na slovo je nyní ukrajinská ambasáda. Ta je přitom na seznamu šedesátky náborových míst, která na webu fightforua.org láká do Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny. Internetové stránky zřídila sama Ukrajina. „Máte zájem za nás bojovat?“ vyzvídala lámanou češtinou žena na druhé straně telefonu, jež je přímo na „náborových“ stránkách.

Pravicový extremista chtěl bojovat na Ukrajině. Nakonec vzal nohy na ramena

Po sdělení, že pouze chceme zjistit, kolik Čechů se přes portál do bojů hlásilo, však žena předala telefon kolegovi. „Toto nemůžeme říci. Obraťte se na atašé,“ odbyl nás muž. Sama ambasáda na dotaz Deníku do uzávěrky tohoto vydání nereagovala.

Deníkem oslovený expert, někdejší šéf vojenského zpravodajství a dnes bezpečnostní poradce Andor Šándor, soudí, že na Ukrajinu vyrazily už desítky českých mužů. Ve většině případů se dle něj jedná o veterány ošlehané předchozími válečnými konflikty.

„Mnozí z nich prošli misemi a tento adrenalin, ve kterém našli zalíbení či dokonce smysl života, jim chybí,“ řekl Šándor a tyto muže připodobnil k bojovníkům Tálibánu. „Tam byli někteří jeho bojovníci patnáct let zvyklí zabíjet Američany. Ti jsou nyní pryč a těmto afghánským chlapům nezbývá nic jiného, než ráno vstát a podojit kozu. Chlapi jsou od přírody bojovníci a tak jim tento adrenalin chybí,“ dodal generál v záloze.

V řadách dobrovolníků se však podle něj najdou i dobrodruzi. „Ti však brzy zjistí, že to tak velké dobrodružství není. Ale mnohdy už je pozdě,“ dodal Šándor.

Slib beztrestnosti

Kromě vidiny „naplnění smyslu života“ však na Ukrajinu bojovníky táhne i další fakt – slíbená beztrestnost. Litera zákona totiž službu v cizí armádě v době konfliktů klasifikuje jako válečný zločin.

„Pokud se tento jedinec, v postavení kombatanta, přímo účastní bojových akcí a jiných nepřátelských činností, dopouští se jednání, které je mezinárodním právem humanitárním zakázáno,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Michal Pleskot.

Tato definice však neplatí v případě vstupu do ukrajinské armády. Premiér Petr Fiala a prezident Miloš Zeman totiž již na začátku bojů slíbil těmto lidem abolici, tedy možnost individuální milosti či skupinové amnestie.  

Bez vojenských zkušeností do války. Britova mise na Ukrajinu byla noční můrou

Ta však nečeká na Čechy, kteří ze země odjeli pomáhat agresorovi z Ruska. Důkazem jsou i některé rozsudky z nedávné minulosti. Například v den, kdy Rusko na Ukrajinu zaútočilo, vynesl pražský městský soud dvacetiletý verdikt nad Pavlem Botkou, který se dle obžaloby zapojil do bojů na východní Ukrajině v jednotkách separatistů.

Souznění některých českých bojovníků s ruskou armádou vidí Šándor v událostech roku 2014 a doposud neuznanou ruskou anexí ukrajinského ostrova Krym. „Jedná se o takové souznění s formou kvazi panslovanství a vyzdvihováním velkého Ruska,“ dodal Šándor.