Prezident Petr Pavel už navštívil skoro všechny regiony, naposledy Olomoucko. Jak se mají lidé v Česku?
Různě, což je jeden z palčivých problémů České republiky. Máme regiony, ve kterých se objektivně žije o dost hůře než jinde. Obyvatele naopak přitahují velká městská centra, kde je řada pracovních příležitostí a dostupné služby potřebné ke kvalitnímu životu, zejména přístup ke zdravotnictví, školství a kulturnímu vyžití. Pro mladší generaci jsou tato sídla mnohem atraktivnější než některé okrajové části země nebo tzv. vnitřní periferie. Z nich bohužel mladí a vzdělaní lidé odcházejí, což má další negativní důsledky a prohlubuje to nežádoucí jevy.

Po setkání se starosty Šumperska a Jesenicka Petr Pavel sdělil, že systém dotací prohlubuje rozdíly mezi chudšími a bohatšími částmi republiky a bylo by nutné ho revidovat. Bylo to jen konstatování a shrnutí debaty, nebo má Hrad nějaký plán?
Spíše šlo o shrnutí debaty, protože plány musí mít vláda a ministerstva se svými obrovskými aparáty. Kancelář prezidenta republiky je maličký úřad, který sbírá podněty a pak je probírá s těmi, kteří mají skutečné pravomoci, snaží se věci ovlivňovat správným směrem. Pan prezident měl na mysli zejména to, že systém dotačních titulů často vede k poměrně nešťastné situaci, kdy obce žádají o to, na co jsou zrovna vypsány dotační programy, než o to, co opravdu nezbytně potřebují.

Soudce a předseda senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu Pavel Simon (uprostřed)
Pavel poprvé neuspěl s kandidátem do Ústavního soudu. Senát neschválil Simona

Místo nutné kanalizace nebo opravy chodníků a dostavby školy vynakládají peníze na jiné investice, protože na ty jsou dotace zrovna k mání. Je to podnět k zamyšlení nad celým systémem dotačních titulů, aby byl flexibilnější a lépe reagoval na skutečnou a rozdílnou poptávku obcí.

Co tedy reálně může z prezidentových výjezdů vzejít? Dopadají jeho podněty na úrodnou vládní půdu?
My se o to velmi snažíme. S panem prezidentem bývám téměř u všech jednání s ministry a bavíme se i tom, co bude obsahem jednání s panem premiérem. Při nich témata z návštěv regionů skoro pokaždé otevírá a žádá o vysvětlení, případně o jejich řešení.

Nepřicházejí-li, naléhá a vrací se k nim?
Vrací se k tomu při dalších návštěvách a setkáních. Z hlediska Ústavy ČR má ale prezident velmi omezené pravomoci. Možnost něco skutečně rozhodnout a udělat je poměrně malá. Jako hlava státu má ale velký neformální vliv. Proto se snaží se členy vlády vše rozebírat a vytvářet tlak na řešení problémů. Prezident dělá maximum, jež mu umožňuje jeho ústavní postavení.

Příjezd prezidenta republiky Petra Pavla na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého první den jeho návštěvy Olomouckého kraje, 30. října 2023, Olomouc
Prezident Pavel v Olomouci: Vítali jej školáci s obří vlajkou, ale i pískot

To mu skutečně příliš konkrétních pravomocí nedává, ale jsou i jiné roviny. Když byl zvolen, řekl, že jeho hlavním cílem je změnit atmosféru v zemi, zvrátit blbou náladu. Té je ale čím dál víc, aktuálně po oznámení, že příští rok zase zdraží elektřina. Co s tím?
Pan prezident je neutuchající optimista. Chce působit na lidi pozitivně, aby viděli ve světě kolem sebe spíš příležitosti než překážky. Ovlivňování běhu věcí není jenom odraz mocenského rozhodování, ale i symbolického osobního příkladu.

Podle mých zkušeností občany uspokojuje, že Petr Pavel dobře reprezentuje stát v zahraničí, nedělá ostudu, nehází vládě klacky pod nohy a jeho ženě Evě to sluší. Stačí to?
Je to dobře, ale není to vše. Práce prezidenta republiky je komplexní poslání. Nejde jen o prezidentovy zahraničněpolitické aktivity, lidé sledují hlavně tuzemské dění. A zatímco zahraniční politika občany až tolik nezajímá, tudíž nerozděluje, ta domácí ano. V ní proto bude vždy mnohem více kritiků a rozdílných názorů. A z toho důvodu žádný prezident nikdy nebude pozitivně hodnocen za domácí politiku celou společností.

Opustil jste místo vedoucího Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci a stal jste se hradním úředníkem. Plní nová role vaše očekávání?
Před rozhodnutím odejít jsem pochopitelně věděl, jaký typ práce to je, bavil jsem se s lidmi, kteří obdobnou pozici zastávali v minulosti, například s Jiřím Pehem. Očekávání, která jsem měl, se v podstatě naplnila.

Politolog Tomáš LebedaPolitolog Tomáš LebedaZdroj: Profimedia

Můžete přiblížit vaši práci?
Jako ředitel odboru vnitřní politiky mám pod sebou devět zaměstnanců a všichni se snažíme panu prezidentovi připravovat podrobné podklady pro jeho jednání a rozhodování. Především k obsahu zákonů, které přicházejí z parlamentu k jeho podpisu. A také k setkáním s ústavními činiteli a dalšími osobnostmi veřejného života. Dále připravujeme cesty do regionů a další vnitropolitické agendy.

Prozradíte, zda jste se podílel na jeho projevu při slavnostním předávání státních vyznamenání 28. října?
Byl to projev pana prezidenta a tím bych tuto odpověď uzavřel.

Jednou ze zásadních prezidentských pravomocí je navrhování ústavních soudců. Překvapilo vás, že právě v této disciplíně, která získala jasný řád a transparentnost, Petr Pavel nasbíral dva trestné body? Robert Fremr se vzdal kandidatury a Pavel Simon neuspěl. Proč?
Vůbec bych nehovořil o trestných bodech. Senát má právo neodsouhlasit některé kandidáty, neměli bychom se na to dívat jako na selhání navrhujícího. Důvodů pro odmítnutí může být řada a často nemusejí souviset s kandidáty samými. A dosud odmítl jen jednoho.

Markéta Řeháková během tiskové konference Petra Pavla.
Náhrada za Řehákovou. Novým šéfem odboru komunikace Hradu bude Vít Kolář

Máte na mysli snahu některých senátorů se zviditelnit a ukázat Hradu svoji sílu?
To my si uvědomujeme. Jde o politiku a Senát je ústavní instituce, která má suverénní pravomoc schvalovat jmenování ústavních soudců. Podle toho se chová. Neschválení některých kandidátů není nic nového, docházelo k tomu za všech tří předchozích hlav států včetně Václava Havla. Prezident Pavel rozhodnutí horní komory respektuje.

Přesto se zdálo, že jste byli zaskočeni senátory, kteří se rozhodli pod drobnohledem zkoumat život a dílo Pavlových kandidátů. Byli jste?
Větším problémem než samotná debata v Senátu, jež podle mě nevybočovala ze standardních mantinelů, byla mediální dělostřelecká příprava, která projednávání v Senátu předcházela a kterou aktivně živili někteří senátoři, ale i aktéři mimo horní komoru. Každý, kdo v ústavním mechanismu nese nějakou odpovědnost, musí zvážit, nakolik jeho kroky vedou k odpovědnému výkonu zastávaného úřadu, a zdali naopak nevedou k poškozování systému.

Jak to myslíte?
S dlouholetým, zkušeným a úspěšným soudcem Pavlem Simonem neměla žádný problém Nečasova, Sobotkova, Babišova ani Fialova vláda při nominaci do Evropského soudu pro lidská práva. Je tedy s podivem, že když ho prezident navrhne za ústavního soudce, dostane se najednou pod tak obrovský tlak. Ten ho pak může znevěrohodnit i jako soudce Nejvyššího soudu, kde bude dál působit. Navíc se může stát, že bude-li mediální screening tažený politickou poptávkou přespříliš intenzivní, kvalitní osobnosti z různých právních oborů si mohou říct, že jim kandidatura za to nestojí. Místo skvělých právníků, kteří by byli ozdobou Ústavního soudu, by nám mohli zbýt jenom ti, kteří jsou dostatečně otrlí na to, aby takovýmto schvalovacím procesem prošli. Jde tedy o nalezení optimální hranice mezi zodpovědným a společensky potřebným posouzením kandidátů, což je svrchované právo Senátu, a neodpovědným pácháním škod na jejich osobním i profesním profilu.

Slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. Osobnosti poprvé vyznamenal český prezident Petr Pavel.
PŘEHLEDNĚ: Pavel vyznamenal 62 lidí. Ocenil Mašínovou, Pitharta i Kubišovou

Zaznamenali jste u dalších dvou nominantů Lucie Dolanské Bányaiové a Zdeňka Kühna nějaké obavy?
Ne. Pevně věřím, že ani u jednoho z těchto kandidátů neexistují důvody ani záminky, které by mohly vést k mediální politické kampani proti nim.

V senátní debatě zaznívalo, že Pavel Simon jako profesně zdatný a zkušený právník může dál bez problémů soudit, ale patnáctka ústavních soudců je extraliga se speciálními nároky. Vy si nemyslíte, že by tito soudci měli být především strážci hodnot a zastánci jednotlivců proti mocnému státu?
Opravdu je Evropský soud pro lidská práva jiná liga než český Ústavní soud?

Zřejmě to tak nejen senátoři, ale i komentátoři a veřejnost vnímají. Tradice skvělých ústavních soudců se značným přesahem a vlivem na veřejné mínění, kterou založil Václav Havel, zkrátka vyžaduje vysílat do Brna elitu nejen z odborného právního hlediska.
Souhlasím, ale možná by bylo dobré se podívat, koho a jak snadno Senát v minulosti schvaloval, myslím na některé kandidáty Václava Klause a zejména Miloše Zemana. Mediální diskuse se extrémně zintenzivnily až nyní. To je něco nového a nesetkávali jsme se s tím v minulosti ani u kandidátů, kteří byli nesrovnatelně problematičtější.

Prezident Petr Pavel
Konec vánočních poselství. Prezident Pavel bude mít projev až na Nový rok

Petr Pavel zklamal opozici i část veřejnosti podpisem zákona o snížení letošní valorizace penzí. Brzy bude mít na stole konsolidační balíček, který je jedním z důvodů ohlášeného odborářského Dne protestu. Neposouvá se Petr Pavel objektivně do pozice spojence Fialovy vlády a nepotvrzuje názor Andreje Babiše, že byl koaličním kandidátem?
To si vůbec nemyslím. Pana prezidenta znám a vím, jak přemýšlí a jak se rozhoduje, takže toto bych mu opravdu nepodsouval. Chápu, že politicky to může být zajímavé kladivo, kterým do něj mohou jeho kritici bušit. Prezidentské veto je poměrně silný nástroj, byť ho sněmovní většina může přehlasovat. Silný, ale dost neohrabaný. Zákon lze vetovat, tedy vrátit k projednání, nebo ho podepsat, ale vždy jen jako celek. Pan prezident si třeba uvědomuje obrovskou naléhavost dané normy a zároveň s některými jejími pasážemi hluboce nesouhlasí.

Zkrátka je to buď, anebo?
Stojí před dilematem, jestli ji odmítnout jako celek, čímž by došlo k výraznému zdržení její účinnosti i v žádoucích bodech, nebo zatnout zuby a podepsat, neboť to pozitivní v ní převažuje. Bohužel veto umožňuje jen dvě možnosti, ačkoliv realita je často mnohem jemnější a složitější. Kdyby měl prezident jemnější nástroj v podobě položkového veta, jímž by mohl odmítnout jen části daného předpisu, bylo by mnohem snadnější vtělit jeho politickou vůli do konečného rozhodnutí. Podobně to mají nastavené například guvernéři některých amerických států nebo francouzský prezident. Petr Pavel je ale hlavou státu v parlamentním režimu a takovou pravomoc nemá. Proto mu nezbývá než vrátit, nebo podepsat, což vždy jednu ze stran popudí.

Předseda Ústavního soudu Josef Baxa
Soudcům musí lidé věřit jako lékařům, říká předseda Ústavního soudu Josef Baxa

Souhlasíte, že skutečnou politickou výzvou budou až sněmovní volby 2025, které by podle všech aktuálních průzkumů drtivě vyhrálo hnutí ANO?
To samozřejmě bude politicky velmi náročné období, ale pan prezident několikrát otevřeně deklaroval, že se bude chovat plně v souladu s ústavou a nepůjde za hranu svých kompetencí. Bude zcela respektovat výsledek voleb a to, kdo bude schopen dát dohromady ve sněmovně většinu. Tento princip by teoreticky mohl být narušen pouze obavou o samu podstatu demokracie v této zemi, což, pevně doufám, nebude namístě.

Společenské klima ovlivňuje i vztah mezi koalicí a opozicí, který je z podstaty věci nesouladný, ale nemělo by to překračovat určitou mez. Ke zklidnění by mohl přispět i prezident Pavel, pokud by dostal aspoň občas k jednomu stolu Petra Fialu a Andreje Babiše. Počítáte s tím?
Už se tak jednou stalo a pan prezident má v plánu o to dále usilovat. Periodicita nebude příliš velká a záleží hodně i na zbylých dvou aktérech. Panu prezidentovi jde především o to, aby nacházeli za jeho přispění konsensus v otázkách, které dalece přesahují jedno volební období. Mám na mysli třeba reformu důchodového systému, zahraniční politiku nebo energetickou koncepci. V těchto a podobných oblastech bude pan prezident usilovat o to, aby v základních obrysech existovala mezi vládou a opozicí shoda.

Kdo je Tomáš Lebeda:

• Narodil se 11. září 1976 v Karlových Varech.

• Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd UK v Praze, absolvoval studijní pobyty na London School of Economics and Political Science a na University of Edinburgh, byl na stáži v britském parlamentu. Působil v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR a na Institutu politologických studií FSV UK, kde získal docenturu.

• Od roku 2008 přednášel na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde až do letošního roku vedl Katedru politologie a evropských studií.

• Po zvolení Petra Pavla prezidentem se stal ředitelem Odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky.