Kliknutím zvětšíteKolik dětských uprchlíků a v jakých věkových kategoriích je v Česku?
Celkem je to asi 109 tisíc dětí. Ve skupině tři až šest let je to necelých 19 tisíc, v kohortě šest až patnáct let kolem 68 tisíc a mezi patnácti a osmnácti lety je tu zhruba 22 tisíc Ukrajinců.
Zdaleka ne všichni se už zařadili do českého vzdělávacího systému, protože na přihlášení měli jejich rodiče tři měsíce. Máte čerstvé informace o počtu ukrajinských školáků?
Právě proto, že uprchlíci dostali pár měsíců čas na usazení, nemáme přesné číslo ke každému dni. Pohybujeme se ale kolem jedné třetiny ze všech příchozích, tedy 36 tisíc dětí v našich školních zařízeních. Mimochodem na přijímací zkoušky na střední školy se přihlásilo 1200 Ukrajinců. Informaci o tom, kolik jich uspělo, budeme mít na přelomu června a července, až budou uzavřena všechna kola.
Máte přehled o regionálním rozmístění dětí, které jsou už zapojeny do vzdělávacího systému?
Nejvíce jich je v Praze, Brně a velkých městech.
Právě jejich obyvatelé mají obavy, že současné kapacity především mateřských škol nebudou stačit. Jaký máte plán?
Víme, že rejstříková kapacita škol je relativně dostačující, ale není rovnoměrně rozložená. Bude tedy záležet na tom, jak budeme schopni s ukrajinskou populací pracovat a přesvědčit ji, aby nezůstávala jen ve velkých městech, a přemístila se tam, kde jsou ubytovací a školské kapacity. Za ministerstvo školství budeme doporučovat, aby se tento aspekt bral v úvahu a promítl se do pozitivní motivace Ukrajinců. Důležité je, aby to tak vnímala nejen vláda, ale také česká veřejnost a pochopitelně hlavně sami uprchlíci.
Přesto je evidentní, že v některých lokalitách místa v MŠ nebudou. Jak to budete řešit? Dětskými skupinami, nebo navyšováním počtu dětí ve třídách?
Z našeho pohledu bylo v prvních týdnech nutné vytvořit podmínky pro vznik adaptačních skupin, což zajistil ministerský dotační program. K dispozici máme lex Ukrajina pro školství, na jehož základě umíme rychle zvýšit kapacitu školských zařízení. Ta může zřizovatel vybudovat například ve střediscích volného času nebo v knihovnách.
Počet dětí v jedné třídě by se ale neměl zvyšovat nad maximálně povolených 28 dětí v MŠ a 34 žáků v ZŠ.
Je pravda, že české rodiny si zvykly na to, že ve třídách je kolem 22 až 24 dětí. Teď je ale výjimečná situace a nezastírám, že v některých lokalitách se k té maximálně povolené hranici dostaneme. Nad ni by se jít nemělo. Lepší postup je zřídit další třídu MŠ v adekvátním prostoru mimo budovu školky. Důležité jsou i lidské kapacity. Tam, kde se zvyšuje počet dětí, které jsou řádně do českých škol zapsány, kraje můžou aktuálně rozpouštět svoji finanční rezervu. Ministerstvo školství musí navýšené kapacity zapsaných žáků uhradit.
Loni dostal Národní pedagogický institut od ministerstva vnitra sedm milionů korun na podporu začleňování dětí cizinců do škol. V této částce bylo zahrnuto i ohodnocení adaptačních koordinátorů, kteří jim pomáhali při zvládání výuky, ale také k sociálnímu začleňování. Většinou šlo o učitele, s nimiž byla uzavřena měsíční dohoda o provedení práce za deset tisíc korun. V roce 2021 bylo takto zapojeno 460 koordinátorů při integraci pěti set žáků za 4,6 milionu korun. Jak se válka promítla do této pomoci?
Pokud je v daném místě pět a více procent cizojazyčných dětí, pracuje s nimi adaptační koordinátor. Vyčleněné finanční prostředky pro letošní rok byly stejné, protože slouží pro koordinátory, kteří ve školách působí bez ohledu na válečnou situaci na Ukrajině. V souvislosti s příchodem ukrajinských uprchlíků však už byly pro letošek vyčerpány. Od dubna proto došlo k systémové změně v rámci financování. Školy o prostředky mohou žádat z rezervy krajů. Pochopitelně se nyní bavíme o tom, jak zvládnout příchod desítek tisíc ukrajinských žáků, především od září. Uvažujeme o zavedení jazykových kurzů na středních školách, kde je znalost češtiny nutná. Učitelům chceme poskytnout dostatečnou podporu.
Adaptační koordinátory platí vnitro, ukrajinské jednotřídky jsou projektem ukrajinského velvyslanectví a neziskovek. Čím pomáhá váš resort?
Kromě zmíněných adaptačních skupin jsme školám umožnili vypnout pro vzdělání ukrajinských žáků Rámcový a školní vzdělávací program. Školy si nastavují svůj specifický režim. Mohou například všechny ukrajinské žáky z jednotlivých tříd pro některé předměty svolat do společného vzdělávání. Příkladem může být soustředěná výuka českého jazyka.
S jakými největšími problémy jste se zatím od vypuknutí války setkali?
Největší problém při začleňování Ukrajinců do škol je logicky jazyková bariéra, která se nejvíc projevuje v odborném středním školství. Navíc na Ukrajině je jiný systém, mají tam jedenáctiletky, kam patří i středoškolské vzdělání. Mám ale mnoho pozitivních ohlasů z terénu, kdy učitelé sice hovoří o náročnosti daného úkolu, ale také o pomoci českých spolužáků a hladké integraci Ukrajinců do třídních kolektivů.
33
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
