Nový šéf Lesů ČR Šafařík: Cíl? Snížit stavy přemnožené zvěře, otevřít les mladým

Šafařík chce zároveň zintenzivnit lov zvěře. „Dnes jsou stavy zvěře, hlavně té spárkaté, tak extrémně vysoké, že to prakticky neumožňuje dopěstovat jakýkoliv typ porostu,“ vysvětlil.

Nemůžeme začít jinak než novinkou, kterou Lesy ČR přichystaly na letošní rok. Tedy že pod svoji správu chcete získat 106 z 846 honiteb, které byly doposud pronajímány mysliveckým spolkům. Váš předchůdce přitom chtěl do režie Lesů ČR čtvrtinu těchto honiteb. Jak jste nakonec k současnému číslu došli a co má za cíl tato reorganizace?
Z našeho pohledu představuje těch 106 honiteb doplnění na požadovanou čtvrtinu režijních honiteb z celkové plochy 976 115 hektarů. K převedení těchto honiteb do vlastní režie nás vedly prozaické důvody. Jednak se myslivost profesionalizuje a tomu odpovídají i programy na lesnických školách a univerzitách. Mladí lidé, kteří se chtějí v myslivosti uplatnit, se dnes těžko do spolků dostanou. Často se totiž jedná o uzavřené komunity, které mezi sebe nové členy nepustí. Rádi bychom to změnili a adjunktům i technickým pracovníkům výkon práva myslivosti umožnili. Druhým důvodem je zlepšení stavu lesa a snížení našich enormních nákladů na jeho ochranu před zvěří. Stavy zvěře je třeba redukovat na únosnou míru, což není nic nového.

Odborník i manažer. Novým generálním ředitelem Lesů ČR bude Dalibor Šafařík

V jakém smyslu?
Především chci zdůraznit, že nezpochybňujeme zvěř jako součást lesních ekosystémů. Řešíme její početní stavy a negativní vliv na ekosystém. V poslední době nás velmi trápila komunikace se zástupci některých mysliveckých sdružení a jejich neochota vnímat nutnou souvislost mezi myslivostí a lesním hospodářstvím. Tedy, že lesní hospodářství zde není podřízeno myslivosti. Tento problém léta bujel a eskaloval do situace, kdy jsou dnes stavy zvěře, hlavně té spárkaté, tak extrémně vysoké, že to prakticky, bez obrovských nákladů na ochranu lesa, neumožňuje dopěstovat jakýkoliv typ porostu. A to nemluvím o zvyšující se četnosti střetů se zvěří na silnicích i železnicích.

Až převezmete část honiteb do své režie, kdo bude zajišťovat výkon práva myslivosti? Budou to kmenoví zaměstnanci, nebo budete nabízet lovecké povolenky?
Podle zákona o myslivosti to nikdo jiný ani být nemůže. Pokud tam budou lovit osoby, které nejsou v pracovním poměru, tak pouze na základě takzvaného poplatkového lovu s doprovodem. Připravujeme tedy poplatkové povolenky. Pro myslivce a lovce musí být natolik atraktivní, abychom dosáhli našeho cíle, tedy zintenzivnění lovu, snížení stavu spárkaté zvěře a zlepšení stavu lesa.

V jaké cenové hladině se budou povolenky pohybovat? A budou se týkat i lovu netrofejové zvěře?
Konkrétní podmínky povolenek zveřejníme 14. února. Oproti těm komerčním však budou cenově velmi příznivé a zahrnující veškerou holou (kolouši a laně pozn. aut.) i samčí zvěř do dvou let věku. I tímto krokem umožníme mladým myslivcům aktivní výkon práva myslivosti. Na odlov trofejových kusů máme standardní ceníky.

Lesy ČR stále chtějí luxusní sídlo za stovky milionů. Stavět se má již brzy

Někteří myslivci však právě pod tímto „rozvolněním“ vidí něco jiného a hovoří dokonce i o genocidě zvěře. Jaký na to máte názor?
Ano, slyšel jsem to. Kdo to tvrdí, není myslivec, a je zcela mimo realitu. Podívejme se na význam tohoto slova a musí být zřejmé, že skutečný myslivec toto nikdy říct nemůže.

Náš rozhovor vedeme v sídle Lesů ČR, které už dávno nesplňuje mnoho kritérií. Od energetické náročnosti počínaje a statikou konče. Dlouhá léta se mluví o novém sídle společnosti v Hradci Králové. Jeho vznik, kdy se počítalo s investicí půl miliardy korun, však před pěti lety zastavila kůrovcová kalamita. Jak je to se stavbou v současné době?
Stavbou nového multifunkčního sídla podniku nevyřešíme jen havarijní stav současné budovy ředitelství, ale chceme také propagovat dřevo jako významný stavební materiál. Můžeme ukázat, že se i takové projekty dají realizovat bez použití speciálních schvalovacích postupů. V nadzemních patrech by měl být podíl dřeva minimálně devadesátiprocentní. Navazujeme na mezinárodní architektonickou soutěž z roku 2017. Tehdejší vítězný návrh je výborný a vhodný k uskutečnění. Projektovou dokumentaci je však třeba aktualizovat a upravit. Právě dokončujeme zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku k úpravě projektu. Soutěž na realizaci stavby plánujeme zahájit ve druhé polovině letošního roku. Výstavba nového sídla bude náročný úkol, a to i po finanční stránce. Odhadovaná částka činí přibližně jednu miliardu korun. A pokud půjde vše podle plánu, rádi bychom se stavebními pracemi začali v příštím roce.

Výstavba nového sídla souvisí i se současnou dobrou finanční kondicí podniku. Loňský rok byl pro vás po letech stagnace velmi úspěšný. Jaké máte predikce na následující měsíce?
Pokud jde o finanční kondici, loňský rok byl v posledním desetiletí tím nejúspěšnějším, což souvisí především s mimořádnými tržními cenami dřeva. Letos ale tento trend nepokračuje, zejména kvůli poklesu objemu těžby, ztenčení zásob dříví i návratu k běžnému hospodaření před kalamitou. Ta sice ještě není zcela zažehnaná a stále máme kalamitní oblasti v severních Čechách, ale míra intenzity těžby už není zdaleka srovnatelná s předchozími roky. Letos počítáme s těžbou 8,5 milionu kubíků dříví, loni to bylo o milion kubíků víc.

S těžbou vám loni pomohli i obyčejní lidé, kteří v důsledku energetické krize častěji využívali takzvanou samovýrobu. Jaký byl o ní zájem a jak to s ní bude v letošním roce?
Myslíme samozřejmě i na pomoc lidem v době energetické krize. Proto jsme nabídli veřejnosti prodej až 35 kubíků dříví ročně na osobu. O samovýrobu byl obrovský zájem ve všech krajích. Jde o to, že si lidé po podpisu smlouvy a označení stromů našimi zaměstnanci dříví sami vytěží a odvezou. Touto formou jsme prodali přes 300 tisíc kubíků dřeva, a to za loňské dubnové ceny, které zachováváme. Stejný objem nabídneme i letos. Veškeré informace k prodeji dříví veřejnosti včetně regionálních kontaktů jsme zveřejnili na www.lesycr.cz.

V ČR se zalesňuje rekordně rychle. Stromy nepřežijí, kritizují ekologové

Ruku v ruce s drahotou šly však i krádeže dřeva. I u nich jste pocítili vzestupnou tendenci?
Ano, vnímám to jako velký problém. Jen v letošním lednu jsme evidovali krádeže 450 metrů krychlových dřeva a škodu dosahující bezmála 1,2 milionu korun v tržních cenách. Téměř polovinu objemu zloději odcizili v severních Čechách, kde pokračuje kůrovcová kalamita - celkem 208 metrů krychlových a způsobili škodu přesahující půl milionu korun. Ve všech regionech jsme tedy rozmístili na odvozních cestách a u skládek dříví digitální snímače – fotopasti a do skládek dříví GPS čipy. Permanentně monitorují veškerý pohyb a přenášejí informace o změně polohy klád. Ty pak předáváme policii. Kvůli ochraně dříví také přibývají na lesních cestách závory a s dopravními policisty využíváme společnou mobilní aplikaci s údaji a fotografií naloženého nákladu dříví i trase kamionu.

Na závěr se nejde nezeptat, jaké jsou vaše letošní cíle?
V oblasti pěstění i těžby dřeva je to jednoznačně maximální snaha o zpomalení a zastavení kůrovcové kalamity. Máme všechny prostředky a nástroje a věřím, že se to podaří. Pak se opravdu vrátíme k plánovanému hospodaření. Chceme také pokračovat v obnově kalamitních holin. Společně s ministerstvem zemědělství a kolegy z branže bychom také rádi dovedli do zdárného konce novelu lesního zákona. Myslím, že se zatím podařilo nalézt shodu s nestátními vlastníky lesů. Za velký úspěch bych tedy považoval přípravu paragrafového znění novely lesního zákona a její poslanecké projednání ve sněmovně.