Ministr financí a 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura k tomu v rozhovoru pro Deník říká: „Naše vláda připravila už třetí rozpočet a pokaždé jsme se snažili zachovat tři základní přístupy: snižovat dluh, udržovat sociální smír a nezmenšovat investiční aktivitu státu. Zatím jsme ani jednou nesáhli na objem investičních prostředků a zákony navrhujeme tak, aby žádnou sociální, profesní či věkovou skupinu nezasáhly příliš citelně. Chci zdůraznit, že státní finance v dobré kondici potřebují zejména nízkopříjmové skupiny našich spoluobčanů, protože ty jsou nejvíc závislé na pomoci státu. Ozdravný balíček a další kroky děláme především pro ně, abychom jimi očekávané funkce státu mohli zachovat i do budoucnosti, případně je zlepšili.“

Ministr financí Zbyněk Stanjura
Zákon roku ve Sněmovně: Rozpočet se schodkem 252 miliard prošel prvním čtením

Odmítá přitom kritiku exprezidenta Klause, expremiéra Topolánka nebo exministra financí Kalouska, že Fialův kabinet šetří málo a navíc zvyšuje daně. „Snižujeme zadlužení v absolutních i procentuálních částkách. Důležité je, jak stát v tom kterém roce hospodaří vůči hrubému domácímu produktu (HDP). Pokud v roce 2021 byl poměr zadlužení 5,8 procenta a příští rok to bude 2,2 procenta, pak jsme ho během tří let srazili o 3,6 procenta, což je významné.“

Posílat peníze lidí ziskovým firmám je nerozum

Stanjura také vysvětluje, proč je správné, že se rozhodli masivně škrtat v dotacích a zrušit jednorázové energetické podpory, čímž uspoří 84 miliard na výdajové straně.

„Snižuje se spoluúčast u evropských dotací, přičemž v resortu zemědělství hlavní úspory proběhly už letos. Myslím, že je chybou státu, když dotuje ziskové podniky. Ten proces bude pokračovat, protože každý ministr musí před voliči obhájit, proč se jejich peníze používají na ten který dotační titul. A daňový poplatník není jen zaměstnanec nebo podnikatel, ale každý, kdo nakupuje, neboť všichni platíme DPH. S jeho penězi musíme nakládat velmi opatrně, posílat je ziskovým firmám je nerozum.“

Proč se učitelé nedostanou na 130 procent průměrné mzdy

Ministr se také zabývá otázkou, jak velký manévrovací prostor vláda má, když většina výdajů je povinných, jako důchody a jejich valorizace, platby za státní pojištěnce, nově dvě procenta na armádu nebo na platy učitelů na úrovni 130 procent průměrné mzdy. „Vyjmenovala jste oblasti, které si člověk nezajistí sám - obrana, zdravotní péče, vzdělávání. Máme koaliční a myslím i společenskou shodu, že do těchto segmentů stát investovat má.“

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula je proti snížení benefitů státním zaměstnancům. Podle něho přijdou ročně až o desítky tisíc korun.
Vláda chce snížit benefity státním zaměstnancům. Zhorší se tím pracovní podmínky

V případě učitelů pak zdůvodňuje, proč se výpočet jejich platů bude vztahovat k základně z roku 2022: „Průměrnou mzdu ve státě za rok 2023 se dozvíme v červnu 2024. Je to jediné známé číslo, které se nedá žádným způsobem zpochybnit. Mohli bychom pracovat s odhady, ale představte si, že by reálná průměrná mzda byla vyšší. Hned bychom byli obviněni, že jsme odhad záměrně zkreslili.“

Má stát zájem odkoupit od Orlenu rafinerii Unipetrol a chce získat stoprocentní podíl v ČEZ? Půjde ODS do evropských voleb v rámci koalice Spolu, nebo samostatně?

Dočtete se v pátečním tištěném Deníku.