Práci učitele přijal Zdeněk Kalinovský jako výzvu

V době svého studia a ani po jeho dokončení jsem o profesi učitele vůbec neuvažoval. Po vyučení truhlářem pro podnik Hikor Písek na píseckém učilišti jsem pokračoval k maturitě v nástavbovém studiu na střední škole v Lišově. A protože se mi ve studiu dařilo, rozhodl jsem se vystudovat vysokou školu. Po absolvování Technické univerzity ve Zvolenu jsem nastoupil zpět do Hikoru. Až zde jsem se setkal se svým učitelem z učiliště panem Václavem Kříženeckým, který za sebe hledal náhradu, protože se rozhodl věnovat podnikání. Tehdy jsem to vzal jako výzvu i zajímavou nabídku a nastoupil v roce 1993 jako odborný učitel na školu, ve které jsem se původně vyučil. A musím říct, že mne učení bavilo hned od mých začátků a baví mne stále.

close info Zdroj: Deník / Stanislava Koblihová zoom_in

Jako učitel mám vždy radost, když si na konci hodiny mohu říct „to se povedlo“. Není to vždy v každé hodině, stejně jako to není vždy v práci zástupce ředitele, v jehož pozici jsem od roku 2006. V práci zástupce ředitele je těch radostí (i starostí) více – úspěšné žádosti o grantové finanční prostředky pro školu, zvýšený zájem o vyučované obory, projevující se v nárůstu počtu žáků školy, výsledky žáků v odborných soutěžích, pořízení moderního vybavení a nespočet dalších. To vše jsou věci, které mi dělají radost, a u kterých jsou důvody jasné. Největší radost pak mám ze setkání s bývalými žáky, když mi říkají, že jim naše škola něco dala a že jsou ve svém životě úspěšní.

close info Zdroj: Deník / Stanislava Koblihová zoom_in

Na otázku, jestli jsem někdy litoval toho, že pracuji ve školství, nemohu říct, že bych toho přímo litoval, ale někdy si zdravě zanadávám. Vadí mi, že se dlouhodobě mluví o potřebných změnách ve školství, ale tyto změny nejsou vidět. A pokud již ke změnám dochází, není to vždy směrem k lepšímu. Občas mi přijde, že se někam ztratil zdravý selský rozum.

close info Zdroj: Deník / Stanislava Koblihová zoom_in

Mým velkým koníčkem je turistika. Té bych chtěl určitě věnovat víc času, než tomu je. Dále mne baví práce se dřevem. Tady je výhoda, že se jí mohu věnovat i v zaměstnání. A občas ve volném čase vyřezávám.

close info Zdroj: Deník / Stanislava Koblihová zoom_in

Škola má k dispozici moderní strojní vybavení, a tak spojuji programování CNC strojů s řezbářstvím. Řezbářství se rád věnuji i mimo školu, nejčastěji při zhotovování součástí kostýmů na letní tábory, na které jezdím jako vedoucí od svých 18 let a stále mne to baví. Pokud by chtěl někdo má hotová dílka vidět, zvu jej na některý z táborů pořádaný spolkem Dětem Písek.

close info Zdroj: Deník / Stanislava Koblihová zoom_in