Na minulém režimu nebylo nic dobrého, řekl k výročí sametové revoluce Petr Fiala

Premiér na začátku jubilejní debaty uvedl, že listopadové události 1989 pokládá za naprosto klíčové ve svém životě. „Pro mě pád komunistického režimu, návrat svobody, demokracie, státní nezávislosti znamenaly možnost uskutečnit si svoje sny. Bez toho bych nemohl dělat svoje povolání, působit na vysoké škole, věnovat se politické vědě, cestovat. Měl jsem stejné limity jako naprostá většina obyvatel tehdejšího Československa. Jsem šťastný, že jsem mohl 17. listopad prožít,“ uvedl.

Byli připraveni obětovat život

Moderátorka se zeptala i na listopadové události roku 1939, které nyní nabývají v souvislosti s odhodláním Ukrajinců bránit svou vlast, na aktuálnosti. „Je dobré si připomínat obě výročí. Listopad 1939 nejen kvůli statečnému vyjádření protestu vysokoškoláků, ale též vzhledem k následujícím událostem, zavření vysokých škol, deportacím, vězněním, popravám. To je výzva, abychom přemýšleli o lidech, kteří byli pro svobodu připraveni obětovat život, neboť i proto ji teď máme. Také moje rodina byla postižena nacistickým režimem, takže si tyto dny s velkou úctou připomínám. Pravda je, že listopad 1939 byl začátek nacistického teroru, zatímco 17. listopad 1989 znamená konec totality. Obě výročí ukazují, že svoboda, demokracie a národní nezávislost jsou velmi křehké věci a nemáme je jen tak, musíme se o ně starat a být připraveni za ně i bojovat,“ soudí.

Devátá debata Deníku s premiérem Petrem Fialou: 

Při úpravě programového prohlášení zohledníme nápady NERVu, ujistil Fiala

Disidentům buďme vděčni

Petr Fiala založil jako politik tradici, že se 17. listopadu schází s okruhem disidentů a studentských vůdců. Byli podle něj právě oni hybateli revolučního dění, nebo snad dělníci z ČKD, herci a studenti, možná Michail Gorbačov?

„Všichni svým způsobem jimi byli, někdo úmyslně, jiní – to je to poslední zmíněné jméno – ne zcela úmyslně. Role disidentů a lidí, kteří se podíleli na nezávislých aktivitách, je mimořádně důležitá. Byli pronásledováni, mnozí z nich zavíráni ještě v druhé polovině 80. let minulého století, riskovali nejenom svoje pohodlí a zaměstnání, ale i svobodu. Máme jim být za co vděčni. Tu tradici jsem založil před několika lety, když jsem začínal mít pocit, že si 17. listopad přivlastňuje kde kdo, ale zapomíná se na ty, kteří o naši svobodu zápasili a zasloužili se o ni.“

Byla to nesnesitelná situace

Ve společnosti se vede poměrně vášnivá a zásadní debata o tom, jak lidé normalizaci prožívali, zda ji svým způsobem přijali, hráli s režimem dvojí hru a žili své soukromé životy, nebo většina chtěla změnu, věřila v ni a aktivně ji podporovala. Jak to vidí premiér Fiala?

„To jsou otázky hlavně pro historiky, ale vlna listopadových dnů ukázala, že lidé nechtěli žít v komunistické totalitě, ale vést normální způsob života. Vím, že dnes se na řadu věcí zapomíná a jsou tu generace, které normalizační šeď a útisk nezažily, ale málokdo by se chtěl vrátit do reálného socialismu. Na tom režimu nevidím nic dobrého a ani zpětně nenajdu jedinou věc, kvůli které bychom na něj měli rádi vzpomínat. Potlačoval lidská práva, nutil nás k věcem, které jsme nechtěli dělat. Většina společnosti se tomu musela přizpůsobit, protože lidé chtějí žít a mít rodiny, nějak přežívat, ale to neznamená, že ten systém přijímali. Nezapomínejme také na to, že na podobu normalizace měla vliv přítomnost sovětských vojsk. Nebyli jsme svobodnou zemí, což všechno dohromady vytvářelo naprosto nesnesitelnou situaci. Listopadové dny ukázaly, jak obrovskou podporu politické změny mají. I my, kteří jsme se na změny těšili, jsme byli překvapeni rychlostí, s jakou lidé odvrhli minulý režim a vydali se na cestu k plné demokracii, svobodě, tržnímu hospodářství, integraci do západních struktur. To všechno byla silná vůle společnosti,“ míní Fiala.

Svoboda je někdy náročná, ale vždy ji budu bránit

Přesto v anketě Deníku 61 procent respondentů odpovědělo, že jejich život se díky listopadové revoluci nezlepšil. Čím si to premiér vysvětluje? „Lidé zapomínají, idealizují si své mládí, normalizaci třeba ani nezažili.“

Osmá debata deníku s premiérem Petrem Fialou:

Petr Fiala: Penzijní reformu schválíme. Jinak by nebylo na důchody našich dětí

Není to i tím, že jsou nespokojeni se svou aktuální situací, což se projevuje na různých dnešních akcích, včetně protivládních? „Rozpory tu jsou, ale principiální rozdíl je v tom, že lidé si dnes mohou zvolit, koho chtějí, do čela státu, obce, kraje. Mohou jít na demonstraci, sledovat nejrůznější média, vyjadřovat svobodně své názory, odjet do zahraničí studovat nebo pracovat, dělat, co je napadne. Nic z toho před rokem 1989 možné nebylo. Všechna srovnání životní úrovně, cen ve vztahu k platům, ukazují, že život naprosté většiny společnosti je mnohem lepší, než byl v 80. letech, i po ekonomické stránce. Někdo možná cítí nostalgii po tom, že tehdy bylo všechno jasné, nalajnované. Svoboda je někdy náročná, člověk nese odpovědnost za svoje rozhodnutí, ale přesto ji musíme chránit. Jako občan a profesor na vysoké škole říkám, že budu do poslední chvíle bránit svobodu a demokracii, příslušnost k západnímu společenství. To jsou věci, kterým věřím, a jsem přesvědčen, že jsou dobré pro všechny občany České republiky,“ uzavřel Petr Fiala desátou debatu Deníku, která byla věnována výročím 17. listopadu 1989 a 1939.