Napadal ji hrubými a důstojnost snižujícími výrazy. Vyhrožoval, že ji vyhodí z okna, že ji polije kyselinou, bil ji, škrtil, tahal za vlasy, lámal jí prsty. Oslovoval ji „služko, ty pse, otroku, koukej makat“, bránil jí ve styku s rodinou i kamarádkami, vyhrožoval, že ji dostane do blázince. Strkal jí do úst pevnou stravu, ač věděl, že se bude dusit, kontroloval, s kým telefonuje, ráno ji poléval studenou vodou a chtěl, aby šla pro jejich společnou firmu shánět práci. Jeho jednání žena pociťovala jako příkoří, měla obavu o život a zdraví. Tak měl za prokázané Okresní soud v Č. Budějovicích.

Za tento zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí poslal pana Ladislava na tři roky do věznice s dozorem. Krajský soud jeho odvolání zamítl a obžalovaný podal dovolání.

Popírá, že by se na poškozené dopouštěl nějakého fyzického násilí. Míní, že týráním může být pouze jednostranná agrese. Jeho syn a otec ale potvrdili, že v tomto případě bylo napadání vzájemné. Skutek by podle něho mohl naplňovat jen znaky přestupku proti občanskému soužití. Brojí proti tomu, že v rozsudku nebyl uveden počet jednotlivých způsobů napadání, vymezení, kdy k nim mělo docházet, aj.

Nejvyšší soud však neshledal žádný extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními budějovických soudů a důkazy. Odvolací soud k navrhovanému doplnění důkazů o výslech příbuzných obžalovaného připomněl, že jeho matka a bratr v přípravném řízení využili svého práva odepřít výpověď a vypovídal toliko otec obviněného, který o obviněném hovořil jako o oběti manželského soužití, což neodpovídalo výpovědi poškozené a syna, který ve společné domácnosti vyrůstal. Zcela konkrétní určení dnů, hodin či minut či nějaké další časové podrobnosti, stejně jako kvantifikace jednotlivých útoků nejsou ve věci významné, neboť je dostatečně popsán výsledek tohoto jednání, tj. dlouhodobé psychické a fyzické týrání poškozené. Proto NS dovolání pana Ladislava odmítl.