Stejně mladý Jan V. byl obviněn z toho, že Tomášovi tento omamný jed odpoledne a večer před událostí poskytl v parku, kam vyrazila parta známých. Přiznal, že poškozenému dal dvě „kuličky“ drogy, a postupně údaj o jejich velikosti snižoval. Někteří svědkové na otázky soudu jen zmiňovali, že "se říkalo", že "kluci" v létě někam jezdí na makovice, že to bylo "ve všeobecné známosti" a podobně. Podle některých byl Tomáš tehdy "v pohodě", ti, kteří ho viděli později večer, ale uváděli, že byl "tuhý", skleslý, říkal, že je mu špatně. Snad že si měl vzít nějaké „koule“, řekl jeden z chlapců. Šlo o kuličky surového opia seškrabaného z nezralých zelených makovic, které kluci chodili nařezávat na družstevní pole za Horním Skrýchovem.

Podle znalců Tomáš musel požít asi čtyři gramy opia, přičemž jeden gram se získá asi z dvaceti makovic. Jen na ploše asi šesti čtverečních metrů skrýchovského pole, kterou Jan V. policii předvedl, se našlo 145 nařezaných makovic, a takových míst bylo na pozemku víc…

Podle státního zástupce opium, které přivodilo smrt, získal Tomáš právě od obžalovaného. "Sám je neměl, nikdo z relativně uzavřené komunity ho na zmiňovaném poli neviděl, při prohlídce jeho bydliště nebyla tato látka nalezena," řekl žalobce. "Z výpovědí svědků nepřímo vyplývá, že o opium žádal ten večer obžalovaného, a že je dostal. Požil je na místě, už v parku mu bylo velmi zle…"

Jan V. podle žalobce věděl, že opium může přivodit vážné potíže i končící smrtí, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že se tak v tomto případě nestane; skutek tedy spáchal vědomou nedbalostí. Podle obhájkyně mladí z party ní chodili na makovice individuálně, pro sebe, běžně brali tak ty dvě „kuličky“, někdy po nich zvraceli, ale žádné vážnější problémy jim to nedělalo. Jan V. neměl představu, jak škodlivá tato látka je, nic nevěděl o hodnotách smrtelných dávek, o následcích užití pro organismus, mínila obhájkyně. Pole při silnici bylo běžně přístupné. "Je otázka, zda si můj mandant nemohl myslet, že takto běžně přístupný mák žádnou škodlivou látku neobsahuje," uvedla obhájkyně, a navrhla zprostit Jana V. obžaloby. Poukázala přitom na jeho lítost a nahrazení škody pozůstalým a pojišťovně, jakkoliv se prý cítí nevinen.

Senát po poradě uznal Jana V. vinným tím, že 26. července 2004 v J. Hradci poskytl Tomášovi na jeho žádost surové opium, které získal z makovic. Spáchal tím trestný čin nedovolené výroby a držení omamných látek a jedů a odsuzuje se za to k trestu odnětí svobody na tři roky s výkonem podmíněně odloženým na dobu pěti let za vyslovení dohledu.

Předsedkyně senátu v odůvodnění rozsudku předeslala, že "zábava" skupiny mládeže skončila tragickou smrtí, naprosto zbytečným zmařením mladého života. Z jediného exaktně zjištěného údaje, koncentrace morfinu 0,91 mg/l v těle zemřelého, ale nelze dovodit, že úmrtí způsobilo poskytnutí omamné látky právě obžalovaným, jehož údaj o odhadu množství soud akceptuje - nebyly opatřeny důkazy, které by svědčily o předání více kuliček opia obžalovaným poškozenému, než kolik sám uvedl. Nelze vyloučit, že ji Tomáš dostal také od jiného - zdržoval se přece ve společnosti více osob disponujících stejnou omamnou látkou, pokračovala předsedkyně senátu. Při těchto pochybnostech senát nakonec vyřkl trest ještě výchovný.