Marcela Šedu (31) z Dačic ve čtvrtek soud uznal vinným zločinem vraždy. Uložil mu 11 let do věznice se zvýšenou ostrahou. Obžalovaný se na místě odvolal.

Ke stejnému rozhodnutí  dospěl senát už v červnu. Vrchní soud v Praze ale věc vrátil k doplnění dokazování.

K muži  s bodným zraněním vyjela k Dačicím loni 23. listopadu ve 20.40 h záchranka. Tomáš (28) jí sdělil, že ho pobodal muž, kterého prý„trochu zná". Ve 20.55 h zemřel.

Tragédii předcházela jízda obou aktérů s dalšími do Dačic. Po jejich rozchodu řidič zjistil, že mu chybí mobil. Podezíral prý Tomáše a poslal ho hledat Marcela, že s ním chce mluvit. A ten ho našel…

Když ho dohonil, Tomáš se prý k němu otočil a měl  v ruce nůž. Při přetahování se o něj  skončil v Tomášově těle. Zraněný si jej vytáhl, zavolal si záchranku, a když řekl, že zavolá i policii, Šeda prý zpanikařil a vrátil se do Dačic. Po telefonátu zraněného si myslel, že má pomoc zajištěnou.

Majitel ztraceného telefonu popsal, že po zjištění ztráty vyhledal Marcela, kterého nejvíc znal, a řekl mu, že telefon bude chtít po něm, aby si sehnal ostatní. Později Marcela náhodou potkali. Mobil neměl. Jeli společně do hospody, kde Šeda řekl, že Tomáše škrábnul. Později mu jeho telefon vydala policie – byl nalezen pod tělem  Tomáše při jeho transportu do nemocnice.

Bodl střední silou

Podle lékařů byla rána vedena silou nejméně střední intenzity. Odhadnout postavení aktérů nelze. Za krajně nepravděpodobnou mají možnost, že by si poškozený zranění způsobil sám v zápase o nůž.

Psycholog zdůraznil závislost obviněného na drogách. Jeho agrese pravděpodobně vyplynula z konfliktní situace v důsledku jeho smíšené poruchy osobnosti a intoxikace psychoaktivními látkami.

V závěrečné řeči obhájce připomněl, že o tom, co se v poli za Dačicemi odehrálo, vypověděl jen jeho mandant. Nejsou prý důkazy, které by jeho verzi o souboji o nůž v ruce poškozeného vyvrátily. Kdyby chtěl Tomáše zabít, mohl ho přece bodnout víckrát, argumentoval obhájce.

Soud označil obhajobu Šedy za nevěrohodnou a vyvrácenou. Když vedl útok ostrým předmětem střední silou do míst, kde jsou uloženy důležité orgány, musel být přinejmenším srozuměn, že k usmrcení dojde. Sám zraněn  nebyl. Nic mu nebránilo, aby se pokusil údajně nechtěně zraněnému zavolat pomoc, ale on utekl. Známým později uvedl, že Tomáše „škrábl", nejspíš nožem, ale nemluvil o tom, že by jím byl sám ohrožen. Má nepochybně sklony k agresivnímu  jednání,  o čemž svědčí i jeho minulých osm trestů.

V sazbě 10 – 18 let soud uložil Šedovi trest při dolní hranici, protože na něho dosud nebylo působeno delším odnětím svobody a nelze vyloučit, že nešlo o předem rozmyšlené jednání, ale o čin spáchaný ve zlobném afektu, při výrazném ovlivnění drogou.

Šeda se odvolal a Vrchní soud rozsudek zrušil. Uložil budějovické instanci mj. provést důkaz vyšetřovacím pokusem k objasnění, zda se poškozený mohl  zranit sám při přetahování se o nůž.  Šeda pak na figurantovi s rozpaky ukazoval, jak to možná bylo. Přítomní znalci ale zopakovali, že taková možnost sebebodnutí do takového místa je krajně nepravděpodobná.

Podle obhájce ani doplnění dokazování nevyvrátilo verzi obviněného. S poškozeným se znali patnáct let, neměl žádný důvod k jeho usmrcení. Pokud by to chtěl, mohl vraždu na místě dokončit. Z místa odešel poté, kdy slyšel poškozeného zavolat si pomoc. Mínil, že Šedův čin byl nutnou obranou nebo usmrcením z nedbalosti vlivem silného rozrušení.

Soud ale opět uzavřel, že šlo o vraždu. „V trestní věci, v níž obžalovaný, poškozený i svědci jsou pod vlivem drog, je obtížné zjišťovat stav věci, ale 
v tomto případě bylo dokázáno, že skutek spáchal obviněný," řekl předseda senátu. Připomněl jednoznačný závěr lékařů. O vině obžalovaného svědčí také záznam hovoru poškozeného se záchrankou, svědectví známého, kterému se svěřil, že Tomáše škrábl, i to, že se na místě nenašel vražedný nástroj, který tedy musel odnést obžalovaný.

Rozsudek není pravomocný. Šeda zůstává ve vazbě.