O zuby přišel loni 9. listopadu při hokejovém utkání okresního přeboru Horažďovice – Radomyšl ve Strakonicích 24letý hráč Horažďovic. Protihráč pan Vít (33) ho podle zjištění Okresního soudu v Písku 
po předchozí rozepři a vzájemném strkání mimo hru 
v nepřerušeném průběhu zápasu udeřil hokejkou do úst.

Utrpěl zlomeniny čtyř zubů a dislokaci dalších dvou.

Obžalovaný popsal, že při souboji při hře v oslabení před brankou soupeř zřejmě upadl a domníval se, že ho obviněný podrazil. On se rozjel za vyhozeným pukem a slyšel za sebou nadávky. Poškozený ho dojel a začal ho strkat do hrudi a hlavy. Reflexivně zdvihl ruce, zavřel oči a prali se. Soupeř upadl a on pokračoval 
ve hře. O zranění protivníka prý nevěděl. Rozhodčí ho vyloučil za hru vysokou holí, 
za incident následně dostal doživotní zákaz startu. Poškozenému se omluvil. Nechtěl to udělat, ale při hokeji se takové věci stávají.

Poškozený řekl, že ho při pokusu o střelbu někdo zezadu srazil. Rozhodčí faul neodpískal. Ohlédl se a uviděl obviněného. Vyjel z třetiny vedle něho, řekl mu, že je „vypatlanej", a on ho začal sekat do nohou. Opětoval mu to a pak 
se strkali rukama. Obviněný nakonec vzal hokejku oběma rukama a krosčekem ho trefil pod nos. Hra v tu chvíli byla úplně jinde.

Soud vyslechl řadu svědků, hráčů, rozhodčích i diváků. Uzavřel, že výpovědi se liší podle toho, která skupina jakého účastníka konfliktu podporuje. Z Radomyšle tvrdí, že šlo o vzájemný souboj a obranný pohyb obviněného. Svědkové druhé strany se shodovali s verzí poškozeného.

Soud uvěřil svědkům z Horažďovic, kteří událost popsali prakticky shodně. Druhá skupina střet zlehčovala jako běžný vzájemný souboj a původ zranění si nedokázala vysvětlit. Lékař podle charakteru zlomenin zubů vyloučil, že by k poranění došlo při tvrzeném reflexním zdvižení ruky. Vysvětluje je ale dobře krosček proti ústům poškozeného.

Podle soudu obviněný neadekvátně zareagoval na verbální provokaci soupeře a poškozeného krosčekoval.

Neuvěřitelný exces

Soud dále řešil otázku, zda šlo o úmyslné jednání obviněného, nebo shodu náhod v rámci hry, o sportovní riziko, s nímž hráči musejí počítat.
Před zákroky, které někdy ke zraněním vedou, je chrání pravidla. Dle soudu ale v tomto případě šlo o „neuvěřitelný exces" z jejich rámce. „Jeho důsledky – ublížení na zdraví – pravidla netrestají. Pak je 
na místě uplatňovat trestněprávní sankce," řekl soud.

Dovodil, že čin byl úmyslný, že šlo o hloupost, která měla vážný následek. Obviněný si musel být vědom, že úder hokejkou drženou oběma rukama do obličeje může takové zranění přivodit.

Orgány trestního řízení jsou povinny zasáhnout, jestliže jednání absolutně vybočuje z pravidel, jestliže sleduje jiný cíl než hru. Kdyby tomu tak nebylo, znamenalo by to, že ve sportu je možné kohokoliv jakkoliv zranit a být 
za to trestán jen disciplinárně. A to není možné.

Obviněného soud uznal vinným ublížením na zdraví. Uložil mu půl roku podmíněně 
na 18 měsíců s povinností podle svých sil nahradit způsobenou škodu – zraněnému více než 35 000, pojišťovně 6778 Kč. Poškozený byl se zbytkem uplatněného nároku – náhrady za pět odměn za výkon funkce rozhodčího, protože nemohl držet píšťalku v zubech – odkázán na řízení občanskoprávní.

Obžalovaný se odvolal. Obhájce mínil, že se soud nevypořádal se subjektivní stránkou jednání jeho klienta, které prý nevybočilo z rámce sportovního utkání a ke zranění protihráče při něm došlo nešťastnou náhodou. Nebyl iniciátorem konfliktu, na poškozeného nevedl úmyslný útok. Při hře byl napaden poškozeným, reagoval přestupkem vysoké hole a byl vyloučen, následně disciplinárně potrestán.

„Faul je součástí hry, patří 
k podvědomí hráčů, počítá 
se s ním v taktice týmu, hráči se učí na něj reagovat a je 
na rozhodčích, jak který budou trestat," řekl advokát. „Ani v hokeji není dovoleno vše, ale toto zranění bylo 
ze hry, nedošlo k němu před utkáním ani po něm, můj klient poškozeného nenapadl promyšleným útokem. Oba hráli v tu chvíli hokej, otloukali jeden druhého a obviněný se bránil…"

Pan Vít opakoval, že ho událost mrzí a že byl napaden.

Krajský soud poté jeho odvolání zamítl. Soud prvního stupně vedl obsáhlé dokazování i k mechanismu způsobeného zranění, zda bylo důsledkem sportovního souboje, či cíleného útoku vymykajícího se z režimu utkání, přičemž klíčovým pro jeho závěr byl posudek znalce vycházejícího z objektivních zjištění. Přesvědčivě vyloučil, že by poranění bylo způsobeno zvedající se hokejkou.

Ze strany obviněného pak rozhodně nešlo o tvrzenou přiměřenou obranu – poškozený se mstil za napadení ve hře strkáním rukama, ale obžalovaný reagoval cíleným útokem do jeho obličeje zbraní, kterou v tomto případě hokejka je, řekla v odůvodnění předsedkyně senátu. „Takové chování do běžného života ani do sportu nepatří," uzavřela.

Proti rozhodnutí není řádných opravných prostředků.