Deník o případu informoval. Podporučík S. se „připletl" do stíhání bývalého vedoucího dopravního inspektorátu krajské policie Václava V. mj. za zneužití pravomoci veřejného činitele v souvislosti s Ing. M. D., v jehož prospěch tehdy V. zasahoval.

S vědomím, že jeho kolega R. M. bude v této trestní věci vypovídat jako svědek, navštívil v září 2011 dotyčného 
v místě jeho služby. Předložil mu text se sdělením, že v této záležitosti figuruje také R. G. Je prý předpoklad, že tomu ale budou nabídnuty peníze, které on přijme. Pokud se tak stane, nebude vypovídat, a M. zůstane ve svém tvrzení osamocen; pak by mu případně mohlo hrozit i trestní stíhání. Pokud by ale přehodnotil svůj postoj a rovněž nevypovídal, je prý něco připraveno i pro něho. Roman S. popřel, že by M. předložil text s takovým obsahem. Svědek M. ale potvrdil návštěvu se zmiňovaným papírem – prý jako kamarádské upozornění, v jaké by se mohl ocitnout situaci. Soud uvěřil svědkovi M. Neměl důvod kolegu křivě obviňovat.

Roman S. se odvolal. Obhájkyně se snažila znevěrohodnit svědka, soud ale odvolání zamítl.

Chybné rozhodnutí?


V dovolání  obhájkyně míní, že rozhodnutí soudů se opírají výlučně o zcela nepravdivou výpověď svědka M. Nabídka úplatku a výhrůžky měla mít formu dopisu, který však nebyl zajištěn. I svědek řekl, že mu nebylo vyhrožováno.

Dovolací soud především připomněl, že musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení. S námitkami nenaplnění znaků zločinu, jímž byl uznán vinným, se dostatečně vypořádal již krajský soud. NS citoval z jeho rozhodnutí mj.: „…jde zcela zřetelně o hrozbu vznikem problémů, které mohou při pracovním zařazení M. vyústit ve ztrátu zaměstnání a v důsledku toho v existenční potíže, které jsou těžkou újmou stejně jako hrozba postihu pro křivou výpověď.. Jde o zřetelný nelegitimovaný nátlak mající za cíl přinutit jeho adresáta ke změně postoje." Pokud obviněný namítá absenci „pohrůžky jiné těžké újmy" pro nedostatečnou intenzitu pohrůžky, která by měla být spojována s jeho jednáním, pak tomuto náhledu přisvědčit nelze, řekl NS.

K námitce (ne)přislíbení úplatku NS citoval z výroku 
o vině, že „R. G. budou nabídnuty peníze, které on vzhledem ke své finanční situaci přijme",  přičemž pokud by obviněný „přehodnotil své rozhodnutí a v uvedené věci rovněž nevypovídal, je tam něco  připraveno  i pro  něj". V souvislosti je zřejmé, že svědkovi M. byla učiněna nabídka obdobného úplatku (tj. neoprávněné majetkové výhody).

NS proto dovolání Romana S. odmítl jako zjevně neopodstatněné.