Pouhé čtyři měsíce poté, kdy jedinou ranou pěstí do tváře složil před strakonickou restaurací Sokolovna Milana Šlemendu a ten zůstal ležet v bezvědomí,  stanul ani ne dvacetiletý nezaměstnaný Ivan Demeter včera před krajským soudem s obžalobou z úmyslného těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti. Neboť poškozený na následky zranění utrpěných při pádu na zem – zlomeniny klenby lební v týlní kosti spojené se zhmožděním čelních laloků s otokem mozku – třetí den zemřel v nemocnici.

K tragické události došlo poslední den prázdnin, 31. srpna 2012 kolem 22.45 hodiny.  Poškozený popíjel na baru, obžalovaný se třemi kamarády si tam přišli pro cigarety a Milan Šlemenda je podle jejich tvrzení začal urážet. Vyšel za nimi i před restauraci, vulgárně na ně křičel a prý se chystal na ně zaútočit. Demeter včera dokonce tvrdil, že ho poškozený jako první napadl ranou pěstí, kterou on odrazil. Svědkové potvrzovali, že z muže prý měli  strach, i když proti němu byli čtyři.  Proč tedy neutekli, na to odpověď neměli…

e věci napadení Milana Šlemendy včera soud vyslýchal obžalovaného, kterého Vrchní soud v Praze pustil 7. prosince z vazby, a jako svědky jeho kamarády bratrance Andreje a Marcela  a dalšího známého Tomáše.
Ti v podstatě shodně, jenom s dílčími rozdíly, popisovali, že se toho dne asi v 18 hodin po domluvě sešli v parku, v Kauflandu si koupili tři láhve vodky, nějaké jídlo, a když v místě „na Hradě" všechno vypili a snědli, chtěli jít do Střelnice na diskotéku. Tam je ale nepustili, prý proto, že už tam nějací Romové byli a víc než čtyři tam nepouštějí, podle jiné verze proto, že tam nechtěli pustit mladší osmnácti let ve skupině.

Poté zamířili do Sokolovny koupit si cigarety kusovky. Na baru seděl poškozený, prý se na ně „škaredě díval" a měl na jejich adresu říci něco jako „šaškové přišli". Zeptali se ho, jestli má nějaký problém, a on nereagoval. Barman jim řekl, aby raději odešli, a tak kolem 22.45 hodiny šli. Šlemenda vyšel  za  nimi a měl křičet něco o „černých sviních" – to prý určitě zaznělo. Vyzvali ho, aby toho nechal, nedělal si problémy a vrátil se do hospody, ale postupoval pořád k nim – podle některých svědků rychlou chůzí, podle jiných pomalu.

Shodně tvrdili, že měli strach, že je fyzicky napadne, a soud jim připomínal, že přece proti němu byli čtyři… Na otázku, proč tedy neutekli, když se báli, řekli, že neví.

Proti Demeterovi prý posléze Šlemenda zvedl ruce jako v úmyslu, že se chce prát. Obžalovaný v přípravném řízení uvedl, že na něho poškozený napřáhl. Ve čtvrtek „upřesnil", že se ho Šlemenda pokusil praštit do obličeje, ale on tu ránu vykryl předloktím; jeho kamarádi ale včera žádný takový útok nepotvrdili. Demeter ho měl po tom nápřahu „jen tak lehce",  jednou, udeřit do obličeje („Jen se ho tak dotkl…," „vystrčil ruku"). Když poškozený po ráně nečekaně spadl, lekli se a utekli. Demeter řekl doslova, že z toho „dostal šok". „Nechtěli jsme, aby se tohle stalo," řekl nejmladší ze svědků v úvodu své výpovědi…

Soud slyšel také přítelkyni poškozeného, která mimo jiné řekla, že Milan měl kamarády i mezi Romy. Když toho večera odcházel prý na dvě piva do Sokolovny,  snad dvacet metrů vzdálené od jeho bydliště, řekla mu ještě, aby přišel brzy domů, že maminka nerada vidí, když ponocuje…

Odpoledne vypověděl barman, který tehdy v Sokolovně sloužil. Potvrdil návštěvu poškozeného onoho večera, uvedl, co vypil, a vzpomněl si i na to, že platil útratu 180 korun.  Zaznamenal i minutovou, dvouminutovou návštěvu čtveřice Romů pro cigarety. Nezaznamenal žádný kontakt mezi Šlemendou a těmito hosty, prý zrovna obsluhoval u jiného stolu a když se vrátil zpátky k baru, nebyl tam nikdo. Milan, o němž řekl, že to byl jeho velmi dobrý kamarád, tam nechal nedopitých půl piva, krabičku cigaret a zapalovač. Svědek si nevybavoval, že by Romům řekl, aby si muže na baru nevšímali, že je opilý.

Dalším svědkem byl provozovatel restaurace. Uvedl, že Šlemenda a Romové stáli u baru těsně vedle sebe, ale on kolem jen procházel a neslyšel žádnou komunikaci mezi nimi. Když se pak vrátil, hosté tam nebyli a dveře byly otevřené. Šel se tedy podívat ven – a poškozeného našel ležícího na zádech, s roztaženýma rukama. Ze směru k parku zaslechl někoho volat: „Tys mu dal…"

Zavolal záchranku, s barmanem bezvládného zraněného položili na nedalekou lavičku a čekali na sanitku. Při dotazech na záliby svého kamaráda zmínili, že jeho koníčkem byla muzika, kapela Parkán.
Hlavní líčení pokračuje. Pozůstalí po Milanu Šlemendovi se k řízení připojili s požadavkem na náhradu škody v celkové výši 614 023 Kč.