Na svědkovi, jemuž loni 14. února uloupili nejméně 1380 vltavínů o váze přes devět a půl kilogramu a 33 tektiků o hmotnosti 1350 gramů, byla při výpovědi v červnu před Okresním soudem v Č. Budějovicích stále patrná trpkost. Od té doby, kdy s otcem kameny převzali zpátky od policie, se prý na ně ani nepodíval; tak byl zhnusen tím, co se stalo.

Vltavíny, které mu ukradli, shromáždil za třicet let. Měl je ve sklepě pod zámkem, kde za války schovávali obilí, ale i volně jinde po domě, v hrníčkách, v sáčcích. V den loupeže byl na burze na Havaji.

Petr P. (26) a Václav N. (28) tehdy po deváté hodině otevřeným oknem vnikli do domku. Petr P. přinutil pohrůžkou  zbraní 76letou matku sběratele lehnout si. Spoutal ji, přelepil jí oči a ústa páskou a s N. prohledali dům. Odnesli zmíněné množství kamenů.

Jejich cenu znalec určil na nejméně 478 780 korun. Vysvětlil, že v této komoditě neexistují ceníky, hodnotu určuje poptávka a cena na burzách. Zmínil, že společnost těžící vltavíny průmyslově vrhla na trh kvanta kamenů, a výrazně tak srazila ceny.

Muži čin doznali. Vymyslel jej Václav N., který o vltavínech v domě věděl – jeho manželka patřila k rodině poškozených. K akci přesvědčil známého Petra P., policistu, o kterém věděl, že má finanční problémy. Jak se ukázalo, pro krádež vltavínů se předtím pokoušel získat dvakrát jiné kumpány, ti mu ale odmítli.
Toho dne v domě podle jeho zjištění neměl nikdo být, ale  zjistili, že v něm zůstala babička. Protože ta by N. poznala, do domu měl vejít P., ženu znehybnit a zalepit jí oči. Pak vešel i on. Ve sklepě společně vybrali vltavíny a on je uložil u své známé. Pak 14. března nastoupil výkon trestu.

Petr P. potvrdil obtížnou finanční situaci vyvolanou prý matčinými dluhy. S nabídkou od N. vyřešit to krádeží vltavínů nakonec souhlasil. Spoluobviněný mu pak prý  hrozil újmou jeho rodině, kdyby si to na poslední chvíli rozmyslel či věc oznámil. To ale soud vyhodnotil jako účelové tvrzení.
Petr P. popsal, jak ženu spoutal a přelepil jí oči kobercovou páskou, jak posbírali vltavíny a odjeli. Kam Václav N. kameny uložil, nevěděl.

Z činu je obviněna i manželka Václava N. S loupeží nechce mít nic společného, prý se o ní dozvěděla asi čtrnáct dnů po ní od poškozených. Manžel se jí pak krátce před nástupem do výkonu trestu přiznal. Vypověděla, že při návštěvě ve vězení jí sdělil, že ho vydírá nějaký David, a aby mu poslala poštou 30 000 korun.

Přepadená vylíčila, jak po ní muž v kukle a s pistolí chtěl „kamínky". Musela dát ruce dozadu, spoutal ji a zalepil jí oči a ústa. Pak přišel ten druhý a povšimla si, že na něho pes neštěkal. Před odchodem jí jeden místo pout svázal ruce páskou. Když si je uvolnila, volala policii. Řekla, že se útoč᠆ník nechoval moc agresivně.

Klíčovým svědkem byl onen David. Uvedl, že mu N. na cele o přepadení detailně vyprávěl. On prý s takovým jednáním nesouhlasil, tak se rozhodl věc oznámit. Když N. vycítil, že se to spoluvězni nelíbí, nabízel mu za mlčení peníze. Ty pak skutečně přišly na adresu jeho sestry.

K tomu obhajoba upozorňovala na dopisy, které podle ní svědčí o tom, že David obviněného k poukázání peněz vydíral hrozbou oznámení policii. K roli tohoto svědka měla řadu otázek ke kriminalistům – proč prý byl vůbec umisťován na celu s Václavem N., jak to, že N. mohl poslat dopis sestře svědka, který pak ona předala policii, atd. Podle policistů byl David převezen do vazební věznice při vyšetřování jeho krádeží a on jim po čase sdělil, že se ocitl na cele s Václavem N., který mu o případu vltavínů vyprávěl. Sepsali o tom úřední záznam.  V žádném případě prý policie společný pobyt těch dvou neorganizovala a svědka nijak neinstruovala, i ten moták o zaslání peněz přinesla jeho sestra na policii údajně z vlastního rozhodnutí.

Okresní soud v Českých Budějovicích měl vinu obou mužů za prokázanou nejen jejich doznáním, ale i dalšími důkazy, především svědkem Davidem. Uvedl informace, které se mohl dozvědět jen od pachatele tohoto činu, který se pak snažil svou osudovou „výřečnost" napravit pokusem o uplacení tohoto svědka.

Uznal je vinnými zločinem loupeže a přečinem porušování domovní svobody. Pětkrát trestanému Václavu N. uložil šest let, dosud bezúhonnému Petrovi P. čtyři a půl roku do věznice s ostrahou.

Manželku Václava N. obžaloby zprostil. Podezření, že o věci od začátku věděla, zůstalo i po obsáhlému dokazování včetně odposlechů z jejích návštěv ve věznici jen v rovině spekulace, její kontakty s rodinou před přepadením nelze bez pochybností vyložit jako vytypovávání  vhodného okamžiku. O její účasti hovoří jen svědek David, spolupracující při vyšetřování případu s policií, a tento osamocený důkaz podle soudu k prokázání její spoluviny nestačí. Rozsudek není pravomocný.