V září 2006 tento trestný čin spáchal osaháváním čtrnáctileté. V prosinci 2008 souložil s dívkou mladší čtrnácti let v bytě její rodiny, kde tehdy pobýval. Děvče poté porodilo. Tento druhý čin kvalifikovala obžaloba jako znásilnění.

Dobrovolně?

Jindřich L. ale tvrdí, že šlo o dobrovolný styk. Líčil, jak se seznámil s rodinou poškozené a párkrát u ní přespal.
S jejich dcerou se měli víc a víc rádi a pak k tomu „nějak došlo,“ říkal. Bylo to dobrovolné, kdyby křičela, určitě by to rodiče za dveřmi slyšeli. Pak měli pohlavní styk prý ještě třikrát, čtyřikrát.

Dívka u soudu opakovala, že styk nechtěla a bránila se. L. odmítl i obvinění z činu v roce 2006. S dotyčnou prý chodil krátce až v roce 2008.
Údajně znásilněná popsala, jak tehdy v noci přišla do kuchyně ohřát bratříčkovi pití. Opilý Jindra se jí zeptal, jestli by to s ním nechtěla zkusit, a když odmítla, chytil ji, držel jí pusu a přitáhl ji k posteli. Bránila se, ale držel jí ruce a hrozil, že jestli bude křičet, něco jí a sourozencům udělá.

Na otázky obviněného popřela řadu detailů údajných dalších kontaktů. Ten pak řekl, že je asi navedená matkou, která se chce vyhnout odpovědnosti za to, že nezasáhla.

Dívčina matka vypověděla, že jí dcera těhotenství zapírala. Pak gynekolog zjistil, že je ve 27. týdnu. Dcera pak opakovala, že to tehdy nechtěla, ale on že jí vyhrožoval.

Psychiatrička shledala u Jindřicha L. sexuální deviaci. Není pedofil, ale vyhledává a využívá velmi mladá děvčata, mentálně nezralá a s dosud nevyvinutou cudností. Znalkyně navrhla uložit obžalovanému také ochranné léčení sexuologické ústavní formou.

V pochybnostech

Obhájkyně zpochybnila věrohodnost údajně znásilněné dívky. Znásilnění si vymyslela nejspíš ve strachu z reakce rodiny. Styk s jejím mandantem byl dobrovolný, Jindřich L. měl dívku rád, násilí a výhrůžky nebyly prokázány. Měl by být proto uznán vinným toliko pohlavním zneužíváním.
Soud byl téhož názoru a uložil L. úhrnných pět let.

Z činů byl usvědčen hlavně poškozenými. I v prvním případě věděl, čeho se dopouští, když osahává nezletilou. „Ani takový skutek nelze označit za nezávažný, s nepatrnou společenskou nebezpečností,“ řekl předseda senátu.

K druhému případu připomněl, že obžalovaný vylučoval užití násilí. Dívka zas setrvala na tom, že nesouhlasila, bránila se a věc neoznámila ze strachu z výhrůžek L.

„Výrazné pochybnosti z její výpovědi se ale nepodařilo odstranit,“ pokračoval předseda senátu. „Nedokázala například vysvětlit, proč tehdy v bytě nevolala o pomoc.“

Její další postoj, včetně popírání těhotenství i před gynekologem, lze podle soudu vysvětlit obavou z reakce rodiny na to, že ve třinácti letech měla dobrovolný pohlavní styk. V pochybnostech je pak nutno obviněného obžaloby ze znásilnění zprostit.

Pohlavním stykem s dívkou, o níž věděl, že jí není ani čtrnáct let, se ale dopustil pohlavního zneužívání. K jeho tvrzení citového vztahu s poškozenou předseda senátu poznamenal, že ve stejnou dobu se pokoušel uspokojit své erotické potřeby i s jinými dívkami. Uložil mu proto v sazbě 1 – 8 let trest těsně nad polovinou.

Návrh na ochrannou léčbu soud i vzhledem k překvalifikaci původně žalovaného znásilnění posoudí v neveřejném zasedání. Rozsudek není v právní moci.