V tomto případě nemělo cenu požár likvidovat, hasiči jen dohlíželi, aby se oheň nikam nerozšířil.
Prvního a sedmého dubna jeli hasiči Na Hřebíček k Písku, osmého hořela tráva u Bernartic a desátého u trati v katastru Čížové, kde zřejmě některý z cestujících odhodil nedopalek, nebo odlétla žhavá okuj od brzdy vlaku.
Ve Varvažově to spraví tisícovka
Koncem minulého týdne hořelo v lesním porostu u Varvažova, kde majitel lesa nezvládl pálení klestu. Oheň mu totiž přeskočil z paseky do vzrostlého porostu. Naštěstí díky rychlému zásahu jak profesionálů, tak dobrovolných hasičů vznikla škoda asi jen jeden tisíc korun. Den poté si nedaleko stohu u Božetic udělaly ohýnek děti. Do ohně zafoukal vítr a výsledkem je zničení 360 tun slámy v hodnotě 72 000 korun. Mimo to v tento den hořela suchá tráva ještě u Borečnice a lesní porost ve Vůsí.
Je to na zodpovědnosti majitelů
„Ve všech případech lze hovořit o podcenění situace. Letošní zima byla chudá na sníh, nevytvořila dostatečně vlhké podloží, dlouho nepršelo a navíc občas fouká poměrně silný vítr. To jsou všechno faktory, které maximálně zvyšují riziko požáru při manipulaci s otevřeným ohněm v přírodě. I když kraj nevyhlásil zákaz pálení chvoje, musí si každý majitel lesa uvědomit, že plně odpovídá za veškerou činnost, kterou ve svém lese dělá. Navíc veškeré pálení chvoje musí předem ohlásit,“ řekl vrchní inspektor Hasičského záchranného sboru v Písku František Kovář.
Nebezpečí, které vzniká při pálení chvoje, je v současné době dvojího druhu. Jednak se mohou plameny rozšířit závanem větru po povrchu, nebo, a to je mnohem nebezpečnější, pod zemí. Uschlá vrstva humusu, suché zetlelé pařezy a bohatý kořenový systém mohou uheň dovést pod zemí na značnou vzdálenost.
