Ti podle obžaloby vydírali v jižních Čechách bezdomovce a nutili je pracovat na stavbách v neúnosných podmínkách. Věc se vrací Krajskému soudu v Č. Budějovicích.

Ten uznal v červnu Rastislava Lacka (32) vinným obchodováním s lidmi, jeho bratra Zdeňka (35) a Tomáše Kubaloše (27) pomocí k tomuto činu formou účastenství.

Rastislavu Lackovi uložil deset roků do věznice s ostrahou, Zdeňkovi Lackovi čtyři roky a Kubalošovi tři roky podmíněně na čtyři léta s dohledem. Lackové se odvolali, Kubaloš se práva odvolání vzdal.

Podle obžaloby Rastislav Lacko nejméně od počátku roku 2007 do 15. dubna 2009 nabízel na Hlavním nádraží v Praze i na jiných místech práci bezdomovcům a cizincům v tísnivé sociální situaci. Sliboval jim výdělek 80 až 150 korun na hodinu za práci na stavbách.

Následně je odvezl do Českých Budějovic, kde je ubytoval na ubytovnách, sebral jim doklady a pronajal je na těžké stavební práce pro jiné firmy. Denně dostávali 150 korun, jen výjimečně další prostředky.

Za tuto práci „subdodávanou“ pro jihočeské stavební firmy podle českobudějovického soudu přitom Lacko obdržel 30 525 023,25 koruny. „Stavební firma, která od nich práci odebírala, neposílala platby na účet subdodavatelské firmy, s níž měla smlouvu, ale na soukromý účet Rastislava Lacka, a za jediný rok na něj přišlo přes deset milionů . . ,“ řekl předseda senátu.

Zdeněk Lacko a Tomáš Kubaloš s vědomím, co Rastislav Lacko dělá, vykonávali podle jeho pokynů dozor nad pracovníky, přidělovali jim práci, udržovali jejich poslušnost i výhrůžkami a násilím (podrobnosti Deník 18. června).

Obžalovaní tvrdili, že dělníci dostávali mzdy, pokud odváděli svoji práci. Těm, kteří na stavbu nedocházeli nebo chodili opilí, prostě nevypláceli celé částky. Také jim prý nikdy nesebrali doklady, a přesto se dělníci do práce vraceli, i když nemuseli.

K námitce obhajoby, že třicet milionů nebyl čistý zisk, krajský soud připomněl, že výnos nelze určit, nejsouli známy náklady, a v této věci nebylo vedeno účetnictví. „Znakem obchodování s lidmi ale není způsobení škody či získání majetkové výhody, ale stačí, aby k tomu směřoval úmysl, a ten je u Rastislava Lacka zjišťován,“ řekl předseda českobudějovického senátu.

Argument nepřesného vyčíslení způsobené škody uplatnila obhajoba i v odvolání. Poukazovala na údajně nepřesný překlad odposlechu rozhovorů obžalovaných, vedených v romštině. Podle Zdeňka Lacka překlad neodpovídá.

Vrchní soud na to slyšel, verdikt zrušil a případ vrátil krajskému soudu k novému projednání. Má mimo jiné vyslechnout znalce z oboru ekonomika k nákladům, jaké Lacko při svém „podnikání“ vynaložil, a přibrat znalkyni romštiny k posouzení obsahu zaznamenaných odposlechů.