Pána pak doprovodily tři romské sestřičky. Došlo i na kávičku, kterou podle pana Zdeňka vařila jedna nebo dvě z nich v kuchyňce, zatím co on se věnoval té třetí v obýváku. Dámy naopak tvrdí, že vařil on sám, eventuálně za pomoci té nejmenší, na kterou si prý ostatně začal dovolovat…
Každopádně si pan domácí kávy prý jenom párkrát lokl a když se druhý den probudil, byl v bytě děsný nepořádek, dveře na chodbu otevřeny a chyběla elektronika, hotovost a věci, vše za asi 40 000 korun… V kávové sedlině byly nalezeny stopy benzodiazepinových derivátů.
Sestry Helena (tehdy 32 let) a Eva (30), obžalované z loupeže, připustily, že takové léky užívají, ale popřely, že by hostiteli do kávy něco nasypaly. Z bytu nic neodnesly, věci prý mohl vzít někdo jiný, když sám poškozený řekl, že dveře byly do rána otevřeny… Co se mu mělo ztratit, by neodneslo ani deset chlapů a deset holek, horlila u soudu Helena.
Okresní soud nejprve neshledal vinu sestřiček loupeží prokázánu vzhledem k těm otevřeným dveřím, ale po vrácení věci mimo jiné znovu vyslechl poškozeného a jeho manželku mimo jiné k výši škody.
Po doplnění dokazování přitakal státní zástupkyni, že obviněné se do bytu pana Zdeňka dostaly pod smyšlenou záminkou s cílem přivodit bezbrannost hostitele a zmocnit se cizích věcí.
K jeho znehybnění použily látky, které samy braly jako léky a znaly jejich účinky. Vázán názorem krajského soudu je uznal vinnými trestným činem loupeže.
Heleně za něj uložil dva a půl roku podmíněně na čtyři léta s dohledem a dosud netrestané Evě dva roky podmíněně na tři.
Poškozené manžele odkázal s požadavkem na náhradu škody na občanskoprávní řízení vzhledem k otevřeným dveřím do bytu do rána a tomu, že se neshodli, co se přesně ztratilo.
