–Před soudem v Prachaticích  uvedl, že  jezdí již 42 let, z toho polovinu doby bez řidičáku. Nikdy neměl nehodu, nespáchal žádný dopravní přestupek, domnívá se proto, že jeho skutek nedosahuje takového stupně společenské nebezpečnosti, aby za něj byl trestně postihován. Prý nemá možnost, aby si udělal nový řidičák, na autoškolu nemá jako invalidní důchodce peníze.

Soudce nicméně uzavřel, že pan Pavel nedělá léta žádné kroky k získání řidičského oprávnění, jezdí, a tak vystavuje nebezpečí ostatní účastníky dopravy – tím spíš, že od doby, kdy řidičský průkaz získal, došlo v pravidlech silničního provozu k výrazným změnám. Jako trest mu vyslovil zákaz řízení motorových vozidel na dva roky.

Obviněný se odvolal. Obžalobě se nepodařilo prokázat, že by byl dlouhodobým ježděním bez papírů nebezpečný pro společnost, mínil. Neporušil zájmy společnosti, ústavní zřízení ani práva a zájmy jiných osob, jejichž ochrana je účelem trestního zákona, takže by neměl být stíhán. To se ale nebere v potaz, čímž se občan stává bezmocnou loutkou státní moci a nastoluje se totalitní režim pod vizitkou demokracie…

Zločinecká SNB…

Před krajským soudem doplnil, že  o řidičák přišel 13. prosince 1985, „v době, kdy u nás nebyl právní stát, ale vládla zločinecká organizace": SNB mu prý průkaz sebrala naprosto bezdůvodně. Stěžoval si,  že takové opatření je zvlášť diskriminační pro invalidního důchodce, a SNB prý toho prohlášení zneužila oficiálním zdůvodněním odebrání – že prý totiž on sám uvedl, že je k řízení zdravotně nezpůsobilý… Když získal pozitivní vyjádření lékaře, musel jít na přezkoušení z pravidel – a jím správně vyplněný test mu prý vyhodnocující orgán SNB „opravil" na nesprávný,.

Krajský soud jeho odvolání zamítl. „Obžalovaný namítá, jak že může být jeho jednání společensky nebezpečné, když tak koná léta letoucí a nikdy se nic nestalo; taková logika je ale lichá," řekl předseda senátu. „Domyšleno do konce, znamenalo by to, že kdo to dovede, kdo má k tomu nadání a jezdí bezpečně a neškodí, může rezignovat na školení, předpisy a pravidla. Jenže na našich silnicích není bezpečno a právem se i do trestního zákona dostala ochrana proti možným následkům takového pohrdání normami. Mnoho mrtvých se už bohužel k tomu nemůže vyjádřit jen proto, že se jiní domnívali, že jim společnost nemá co diktovat, jak mají jednat . . ."

Krajský soud nemá první instanci co vytknout – snad jen to, že vynesla trest spíše symbolický při okázalém a v odvolání ještě zdůrazňovaném pohrdání zákonem obžalovaným. Při absenci odvolání žalobce ale senát nemůže trest zpřísnit.